Konverzační příručka

cs Osoby   »   am ሰዎች

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [አንድ]

1 [አንድ]

ሰዎች

sewochi /hizibi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
já እ- እ_ እ- -- እኔ 0
i-ē i__ i-ē --- inē
já a ty እ---- ---/ቺ እ_ እ_ አ____ እ- እ- አ-ተ-ቺ ----------- እኔ እና አንተ/ቺ 0
i-ē------n-t--chī i__ i__ ā________ i-ē i-a ā-i-e-c-ī ----------------- inē ina ānite/chī
my oba / my obě እኛ -ለታ--ም እ_ ሁ_____ እ- ሁ-ታ-ን- --------- እኛ ሁለታችንም 0
iny- hu---ach--i-i i___ h____________ i-y- h-l-t-c-i-i-i ------------------ inya huletachinimi
on -ሱ እ_ እ- -- እሱ 0
i-u i__ i-u --- isu
on a ona እ------ሷ እ_ እ_ እ_ እ- እ- እ- -------- እሱ እና እሷ 0
i-u i-- i-wa i__ i__ i___ i-u i-a i-w- ------------ isu ina iswa
oni oba / ony obě እነ--ሁ--ም እ__ ሁ___ እ-ሱ ሁ-ቱ- -------- እነሱ ሁለቱም 0
i--su h-l-t--i i____ h_______ i-e-u h-l-t-m- -------------- inesu huletumi
muž ወንድ ወ__ ወ-ድ --- ወንድ 0
w-n--i w_____ w-n-d- ------ wenidi
žena -ት ሴ_ ሴ- -- ሴት 0
sē-i s___ s-t- ---- sēti
dítě -ጅ ል_ ል- -- ልጅ 0
l--i l___ l-j- ---- liji
rodina ቤ--ብ ቤ___ ቤ-ሰ- ---- ቤተሰብ 0
b-t-se-i b_______ b-t-s-b- -------- bētesebi
moje rodina የ- --ሰብ የ_ ቤ___ የ- ቤ-ሰ- ------- የኔ ቤተሰብ 0
y-nē ----se-i y___ b_______ y-n- b-t-s-b- ------------- yenē bētesebi
Moje rodina je tady. ቤተሰ---ዚ- ና--። ቤ___ እ__ ና___ ቤ-ሰ- እ-ህ ና-ው- ------------- ቤተሰቤ እዚህ ናቸው። 0
bētes-b- -z--- nachew-. b_______ i____ n_______ b-t-s-b- i-ī-i n-c-e-i- ----------------------- bētesebē izīhi nachewi.
Jsem tady. እኔ እ-- -ኝ። እ_ እ__ ነ__ እ- እ-ህ ነ-። ---------- እኔ እዚህ ነኝ። 0
inē izīhi-nen--. i__ i____ n_____ i-ē i-ī-i n-n-i- ---------------- inē izīhi nenyi.
Jsi tady. አን----- -ዚህ-ነ-/ነ-። አ______ እ__ ነ_____ አ-ተ-አ-ቺ እ-ህ ነ-/-ሽ- ------------------ አንተ/አንቺ እዚህ ነህ/ነሽ። 0
āni-e/--i-hī--z-h--ne-i/--s--. ā___________ i____ n__________ ā-i-e-ā-i-h- i-ī-i n-h-/-e-h-. ------------------------------ ānite/ānichī izīhi nehi/neshi.
On je tady a ona je tady. እ----ህ -- -- እሷ---ህ-ናት። እ_ እ__ ነ_ እ_ እ_ እ__ ና__ እ- እ-ህ ነ- እ- እ- እ-ህ ና-። ----------------------- እሱ እዚህ ነው እና እሷ እዚህ ናት። 0
isu---ī----ewi---- -sw- ------na-i. i__ i____ n___ i__ i___ i____ n____ i-u i-ī-i n-w- i-a i-w- i-ī-i n-t-. ----------------------------------- isu izīhi newi ina iswa izīhi nati.
Jsme tady. እኛ---- --። እ_ እ__ ነ__ እ- እ-ህ ነ-። ---------- እኛ እዚህ ነን። 0
i-y- i--h- nen-. i___ i____ n____ i-y- i-ī-i n-n-. ---------------- inya izīhi neni.
Jste tady. እ--ተ እ---ናችሁ። እ___ እ__ ና___ እ-ን- እ-ህ ና-ሁ- ------------- እናንተ እዚህ ናችሁ። 0
ina-i-- i-ī-i-na-hih-. i______ i____ n_______ i-a-i-e i-ī-i n-c-i-u- ---------------------- inanite izīhi nachihu.
Všichni jsou tady. እ---ሁ-- እ-- ናቸው። እ__ ሁ__ እ__ ና___ እ-ሱ ሁ-ም እ-ህ ና-ው- ---------------- እነሱ ሁሉም እዚህ ናቸው። 0
in----h-lu-- i-īh- -a-hewi. i____ h_____ i____ n_______ i-e-u h-l-m- i-ī-i n-c-e-i- --------------------------- inesu hulumi izīhi nachewi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + amharština (1-100) MP3 amharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!