Konverzační příručka

cs Osoby   »   hu Személyek

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [egy]

Személyek

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
é- é_ é- -- én 0
já a ty é- é---e é_ é_ t_ é- é- t- -------- én és te 0
my oba / my obě mi -etten m_ k_____ m- k-t-e- --------- mi ketten 0
on ő (-é-f--/-fi-) ő (_____ / f___ ő (-é-f- / f-ú- --------------- ő (férfi / fiú) 0
on a ona ő (f-rfi-/--iú) é--ő (n- - -án-) ő (_____ / f___ é_ ő (__ / l____ ő (-é-f- / f-ú- é- ő (-ő / l-n-) -------------------------------- ő (férfi / fiú) és ő (nő / lány) 0
oni oba / ony obě ők k---en ő_ k_____ ő- k-t-e- --------- ők ketten 0
muž a -é--i a f____ a f-r-i ------- a férfi 0
žena a-nő ------ss---y --a-feleség a n_ / a_ a______ / a f______ a n- / a- a-s-o-y / a f-l-s-g ----------------------------- a nő / az asszony / a feleség 0
dítě a----r--k a g______ a g-e-m-k --------- a gyermek 0
rodina e-y-c----d e__ c_____ e-y c-a-á- ---------- egy család 0
moje rodina a- é--család-m a_ é_ c_______ a- é- c-a-á-o- -------------- az én családom 0
Moje rodina je tady. A c-a--d-----t-va-. A c_______ i__ v___ A c-a-á-o- i-t v-n- ------------------- A családom itt van. 0
Jsem tady. Én--t--v---ok. É_ i__ v______ É- i-t v-g-o-. -------------- Én itt vagyok. 0
Jsi tady. T--itt--a-y. T_ i__ v____ T- i-t v-g-. ------------ Te itt vagy. 0
On je tady a ona je tady. Ő (a--é-f--/ fiú---tt van--- --(- nő / -ány----- v--. Ő (_ f____ / f___ i__ v__ é_ ő (_ n_ / l____ i__ v___ Ő (- f-r-i / f-ú- i-t v-n é- ő (- n- / l-n-) i-t v-n- ----------------------------------------------------- Ő (a férfi / fiú) itt van és ő (a nő / lány) itt van. 0
Jsme tady. M- --t-v--y---. M_ i__ v_______ M- i-t v-g-u-k- --------------- Mi itt vagyunk. 0
Jste tady. T- it--va-ytok. T_ i__ v_______ T- i-t v-g-t-k- --------------- Ti itt vagytok. 0
Všichni jsou tady. Ő--m---an--ian i-- -annak. Ő_ m__________ i__ v______ Ő- m-n-a-n-i-n i-t v-n-a-. -------------------------- Ők mindannyian itt vannak. 0

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!