Konverzační příručka

cs Osoby   »   ka პიროვნებები

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [ერთი]

1 [erti]

პიროვნებები

p'irovnebebi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
já -ე მ_ მ- -- მე 0
-e m_ m- -- me
já a ty მ- ---შ-ნ მ_ დ_ შ__ მ- დ- შ-ნ --------- მე და შენ 0
me -- sh-n m_ d_ s___ m- d- s-e- ---------- me da shen
my oba / my obě ჩვენ-ორივე ჩ___ ო____ ჩ-ე- ო-ი-ე ---------- ჩვენ ორივე 0
c--e- orive c____ o____ c-v-n o-i-e ----------- chven orive
on ი- ი_ ი- -- ის 0
i- i_ i- -- is
on a ona ი- [კაც----- ი----ა-ი] ი_ [_____ დ_ ი_ [_____ ი- [-ა-ი- დ- ი- [-ა-ი- ---------------------- ის [კაცი] და ის [ქალი] 0
is [------]-da----[--l-] i_ [_______ d_ i_ [_____ i- [-'-t-i- d- i- [-a-i- ------------------------ is [k'atsi] da is [kali]
oni oba / ony obě ის-ნი -რივე ი____ ო____ ი-ი-ი ო-ი-ე ----------- ისინი ორივე 0
isi-i--r-ve i____ o____ i-i-i o-i-e ----------- isini orive
muž კ-ცი კ___ კ-ც- ---- კაცი 0
k'atsi k_____ k-a-s- ------ k'atsi
žena ქ-ლი ქ___ ქ-ლ- ---- ქალი 0
k-li k___ k-l- ---- kali
dítě ბ-ვ-ვი ბ_____ ბ-ვ-ვ- ------ ბავშვი 0
b---h-i b______ b-v-h-i ------- bavshvi
rodina ო-ა-ი ო____ ო-ა-ი ----- ოჯახი 0
oj---i o_____ o-a-h- ------ ojakhi
moje rodina ჩე-- ო--ხი ჩ___ ო____ ჩ-მ- ო-ა-ი ---------- ჩემი ოჯახი 0
c-e-i-oj---i c____ o_____ c-e-i o-a-h- ------------ chemi ojakhi
Moje rodina je tady. ჩემი ოჯ----ა- ---ს. ჩ___ ო____ ა_ ა____ ჩ-მ- ო-ა-ი ა- ა-ი-. ------------------- ჩემი ოჯახი აქ არის. 0
c--m- --ak-- ---a-i-. c____ o_____ a_ a____ c-e-i o-a-h- a- a-i-. --------------------- chemi ojakhi ak aris.
Jsem tady. მე ა--ვარ. მ_ ა_ ვ___ მ- ა- ვ-რ- ---------- მე აქ ვარ. 0
m- a--v-r. m_ a_ v___ m- a- v-r- ---------- me ak var.
Jsi tady. შ---ა---ა-. შ__ ა_ ხ___ შ-ნ ა- ხ-რ- ----------- შენ აქ ხარ. 0
shen-a- ----. s___ a_ k____ s-e- a- k-a-. ------------- shen ak khar.
On je tady a ona je tady. ის-[-აცი-----არის--ა -- ---ლი] -- -რის. ი_ [_____ ა_ ა___ დ_ ი_ [_____ ა_ ა____ ი- [-ა-ი- ა- ა-ი- დ- ი- [-ა-ი- ა- ა-ი-. --------------------------------------- ის [კაცი] აქ არის და ის [ქალი] აქ არის. 0
i- --'---i] -- ar-s -a -s ----i---- -ris. i_ [_______ a_ a___ d_ i_ [_____ a_ a____ i- [-'-t-i- a- a-i- d- i- [-a-i- a- a-i-. ----------------------------------------- is [k'atsi] ak aris da is [kali] ak aris.
Jsme tady. ჩ--ნ-ა- -ა--. ჩ___ ა_ ვ____ ჩ-ე- ა- ვ-რ-. ------------- ჩვენ აქ ვართ. 0
c------k-v-rt. c____ a_ v____ c-v-n a- v-r-. -------------- chven ak vart.
Jste tady. თქ-ე---- ხა-თ. თ____ ა_ ხ____ თ-ვ-ნ ა- ხ-რ-. -------------- თქვენ აქ ხართ. 0
tkve---k -ha--. t____ a_ k_____ t-v-n a- k-a-t- --------------- tkven ak khart.
Všichni jsou tady. ისი---ყველ-ნ--ა- ა--ან. ი____ ყ______ ა_ ა_____ ი-ი-ი ყ-ე-ა-ი ა- ა-ი-ნ- ----------------------- ისინი ყველანი აქ არიან. 0
isi-i --el--i a- --ia-. i____ q______ a_ a_____ i-i-i q-e-a-i a- a-i-n- ----------------------- isini qvelani ak arian.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + gruzínština (1-100) MP3 gruzínština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!