Konverzační příručka

cs Čísla   »   eo Ciferoj

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [sep]

Ciferoj

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Počítám: M- --lk-l-s: M_ k________ M- k-l-u-a-: ------------ Mi kalkulas: 0
jedna, dvě, tři u--,---, tri u___ d__ t__ u-u- d-, t-i ------------ unu, du, tri 0
Počítám do tří. M-----k-la--ĝ-s -r-. M_ k_______ ĝ__ t___ M- k-l-u-a- ĝ-s t-i- -------------------- Mi kalkulas ĝis tri. 0
Počítám dále: M--pl- k-l--l-s: M_ p__ k________ M- p-u k-l-u-a-: ---------------- Mi plu kalkulas: 0
čtyři, pět, šest, kv--, k--n---es, k____ k____ s___ k-a-, k-i-, s-s- ---------------- kvar, kvin, ses, 0
sedm, osm, devět s--,-ok,--aŭ s___ o__ n__ s-p- o-, n-ŭ ------------ sep, ok, naŭ 0
Počítám. M----lkulas. M_ k________ M- k-l-u-a-. ------------ Mi kalkulas. 0
Počítáš. Vi--a----a-. V_ k________ V- k-l-u-a-. ------------ Vi kalkulas. 0
Počítá. Li k-------. L_ k________ L- k-l-u-a-. ------------ Li kalkulas. 0
Jedna. První. Unu--L- ----. U___ L_ u____ U-u- L- u-u-. ------------- Unu. La unua. 0
Dvě. Druhý. Du- L---ua. D__ L_ d___ D-. L- d-a- ----------- Du. La dua. 0
Tři. Třetí. Tr----- t-ia. T___ L_ t____ T-i- L- t-i-. ------------- Tri. La tria. 0
Čtyři. Čtvrtý. Kv--- ---k--r-. K____ L_ k_____ K-a-. L- k-a-a- --------------- Kvar. La kvara. 0
Pět. Pátý. K-in.--- k--na. K____ L_ k_____ K-i-. L- k-i-a- --------------- Kvin. La kvina. 0
Šest. Šestý. Se-- -a -e--. S___ L_ s____ S-s- L- s-s-. ------------- Ses. La sesa. 0
Sedm. Sedmý. Se-- ---s--a. S___ L_ s____ S-p- L- s-p-. ------------- Sep. La sepa. 0
Osm. Osmý. O-.-L- o--. O__ L_ o___ O-. L- o-a- ----------- Ok. La oka. 0
Devět. Devátý. Naŭ. -a na-a. N___ L_ n____ N-ŭ- L- n-ŭ-. ------------- Naŭ. La naŭa. 0

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!