Konverzační příručka

cs Čísla   »   hy թվեր

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [յոթ]

7 [yot’]

թվեր

t’ver

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Počítám: Ե--հա--ո-մ---: Ե_ հ______ ե__ Ե- հ-շ-ո-մ ե-: -------------- Ես հաշվում եմ: 0
Ye--ha-hvum---m Y__ h______ y__ Y-s h-s-v-m y-m --------------- Yes hashvum yem
jedna, dvě, tři մ--- ե-կո-, եր-ք մ___ ե_____ ե___ մ-կ- ե-կ-ւ- ե-ե- ---------------- մեկ, երկու, երեք 0
me-, -e---- --r-k’ m___ y_____ y_____ m-k- y-r-u- y-r-k- ------------------ mek, yerku, yerek’
Počítám do tří. Ե- հ-շ-ո-մ--մ-մինչև----քը: Ե_ հ______ ե_ մ____ ե_____ Ե- հ-շ-ո-մ ե- մ-ն-և ե-ե-ը- -------------------------- Ես հաշվում եմ մինչև երեքը: 0
Yes-h-sh--- --- minch’----ye--k’y Y__ h______ y__ m________ y______ Y-s h-s-v-m y-m m-n-h-y-v y-r-k-y --------------------------------- Yes hashvum yem minch’yev yerek’y
Počítám dále: Ե- շարու--կում--մ----վել: Ե_ շ__________ ե_ հ______ Ե- շ-ր-ւ-ա-ո-մ ե- հ-շ-ե-: ------------------------- Ես շարունակում եմ հաշվել: 0
Ye- s--ru----m yem-ha---el Y__ s_________ y__ h______ Y-s s-a-u-a-u- y-m h-s-v-l -------------------------- Yes sharunakum yem hashvel
čtyři, pět, šest, չ-ր-- հի--,--եց չ____ հ____ վ__ չ-ր-, հ-ն-, վ-ց --------------- չորս, հինգ, վեց 0
ch’-or---hi-g,--e--’ c_______ h____ v____ c-’-o-s- h-n-, v-t-’ -------------------- ch’vors, hing, vets’
sedm, osm, devět յո-,----, ինը յ___ ո___ ի__ յ-թ- ո-թ- ի-ը ------------- յոթ, ութ, ինը 0
y-t-- -----iny y____ u___ i__ y-t-, u-’- i-y -------------- yot’, ut’, iny
Počítám. Ես ----ո-- ե-: Ե_ հ______ ե__ Ե- հ-շ-ո-մ ե-: -------------- Ես հաշվում եմ: 0
Y-s-h---v-- yem Y__ h______ y__ Y-s h-s-v-m y-m --------------- Yes hashvum yem
Počítáš. Դո- -ա-վում--ս: Դ__ հ______ ե__ Դ-ւ հ-շ-ո-մ ե-: --------------- Դու հաշվում ես: 0
Du--ash-um-yes D_ h______ y__ D- h-s-v-m y-s -------------- Du hashvum yes
Počítá. Ն--հ---ո-մ-է: Ն_ հ______ է_ Ն- հ-շ-ո-մ է- ------------- Նա հաշվում է: 0
N- h--hv-m-e N_ h______ e N- h-s-v-m e ------------ Na hashvum e
Jedna. První. մ--- ---ջ--ը մ___ ա______ մ-կ- ա-ա-ի-ը ------------ մեկ- առաջինը 0
m-k- ar--j-ny m___ a_______ m-k- a-r-j-n- ------------- mek- arrajiny
Dvě. Druhý. ե--ո-------ր--դը ե____ - ե_______ ե-կ-ւ - ե-կ-ո-դ- ---------------- երկու - երկրորդը 0
y---- - --rkror-y y____ - y________ y-r-u - y-r-r-r-y ----------------- yerku - yerkrordy
Tři. Třetí. եր------ր--րդը ե___ - ե______ ե-ե- - ե-ր-ր-ը -------------- երեք - երրորդը 0
y--ek’ - y-----dy y_____ - y_______ y-r-k- - y-r-o-d- ----------------- yerek’ - yerrordy
Čtyři. Čtvrtý. չ--ս ----րրորդը չ___ - չ_______ չ-ր- - չ-ր-ո-դ- --------------- չորս - չորրորդը 0
ch’--r------’v-r----y c______ - c__________ c-’-o-s - c-’-o-r-r-y --------------------- ch’vors - ch’vorrordy
Pět. Pátý. հ--գ --հինգե--ր-ը հ___ - հ_________ հ-ն- - հ-ն-ե-ո-դ- ----------------- հինգ - հինգերորդը 0
h-n- --hing---rdy h___ - h_________ h-n- - h-n-e-o-d- ----------------- hing - hingerordy
Šest. Šestý. վ-- --վ-ց--որդը վ__ - վ________ վ-ց - վ-ց-ր-ր-ը --------------- վեց - վեցերորդը 0
v---’-- ve-s’ye-o-dy v____ - v___________ v-t-’ - v-t-’-e-o-d- -------------------- vets’ - vets’yerordy
Sedm. Sedmý. յ-- - յ-թեր--դը յ__ - յ________ յ-թ - յ-թ-ր-ր-ը --------------- յոթ - յոթերորդը 0
y--’ --y--’-erordy y___ - y__________ y-t- - y-t-y-r-r-y ------------------ yot’ - yot’yerordy
Osm. Osmý. ո------ւ-եր-ր-ը ո__ - ո________ ո-թ - ո-թ-ր-ր-ը --------------- ութ - ութերորդը 0
ut’---ut’-e-or-y u__ - u_________ u-’ - u-’-e-o-d- ---------------- ut’ - ut’yerordy
Devět. Devátý. ի-ը---ն-ր---ը ի___ ի_______ ի-ը- ի-ե-ո-դ- ------------- ինը- իներորդը 0
iny---------y i___ i_______ i-y- i-e-o-d- ------------- iny- inerordy

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!