Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   ti እዋናት-ዓመትን ኩነታት ኣየርን

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [ዓሰርተሽዱሽተ]

16 [‘aseriteshidushite]

እዋናት-ዓመትን ኩነታት ኣየርን

iwanati-‘ametini kunetati ayerini

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: እ-ኦ---- ---------እዮም፥ እ______ እ_______ እ___ እ-ኦ-’-ም እ-ና---መ- እ-ም- --------------------- እዚኦም’ቶም እዋናት-ዓመት እዮም፥ 0
i-anat---am-t--- ku-e-a---ay-r--i i_______________ k_______ a______ i-a-a-i-‘-m-t-n- k-n-t-t- a-e-i-i --------------------------------- iwanati-‘ametini kunetati ayerini
Jaro, léto, ጽ--፣ --ይ ጽ___ ሃ__ ጽ-ያ- ሃ-ይ -------- ጽድያ፣ ሃጋይ 0
i--nat-----etin- k-ne-at- -yer--i i_______________ k_______ a______ i-a-a-i-‘-m-t-n- k-n-t-t- a-e-i-i --------------------------------- iwanati-‘ametini kunetati ayerini
podzim a zima. ከውዒን --ምትን። ከ___ ክ_____ ከ-ዒ- ክ-ም-ን- ----------- ከውዒን ክረምትን። 0
i-ī-om----mi i-a-a-i---m--i -yo--፥ i___________ i_____________ i_____ i-ī-o-i-t-m- i-a-a-i-‘-m-t- i-o-i- ---------------------------------- izī’omi’tomi iwanati-‘ameti iyomi፥
Léto je horké. ሓጋይ--ሩር-እዩ። ሓ__ ሃ__ እ__ ሓ-ይ ሃ-ር እ-። ----------- ሓጋይ ሃሩር እዩ። 0
iz----i--o-- i-ana---‘amet-----mi፥ i___________ i_____________ i_____ i-ī-o-i-t-m- i-a-a-i-‘-m-t- i-o-i- ---------------------------------- izī’omi’tomi iwanati-‘ameti iyomi፥
V létě svítí slunce. ኣብ ----ጸ------ቕ--ያ። ኣ_ ሓ__ ጸ__ ት___ እ__ ኣ- ሓ-ይ ጸ-ይ ት-ር- እ-። ------------------- ኣብ ሓጋይ ጸሓይ ትበርቕ እያ። 0
izī’--i’t--- --a-----‘a--ti i-omi፥ i___________ i_____________ i_____ i-ī-o-i-t-m- i-a-a-i-‘-m-t- i-o-i- ---------------------------------- izī’omi’tomi iwanati-‘ameti iyomi፥
V létě chodíme rádi na procházky. ኣ--ሓጋ- ከ---ር -ስ-ይ---። ኣ_ ሓ__ ከ____ ደ_ ይ____ ኣ- ሓ-ይ ከ-ዛ-ር ደ- ይ-ለ-። --------------------- ኣብ ሓጋይ ከነዛውር ደስ ይብለና። 0
t--i--y-- --gayi t________ h_____ t-’-d-y-፣ h-g-y- ---------------- ts’idiya፣ hagayi
Zima je chladná. ክ--- ቁሪ-እ-። ክ___ ቁ_ እ__ ክ-ም- ቁ- እ-። ----------- ክረምቲ ቁሪ እዩ። 0
ts’i-i-a፣-h-gayi t________ h_____ t-’-d-y-፣ h-g-y- ---------------- ts’idiya፣ hagayi
V zimě sněží nebo prší. ኣ- -ረምቲ-ው-ጪ--ይ-ማይ-ይ--ም --። ኣ_ ክ___ ው__ ወ_ ማ_ ይ___ እ__ ኣ- ክ-ም- ው-ጪ ወ- ማ- ይ-ር- እ-። -------------------------- ኣብ ክረምቲ ውርጪ ወይ ማይ ይሃርም እዩ። 0
t-’i-i-a- h----i t________ h_____ t-’-d-y-፣ h-g-y- ---------------- ts’idiya፣ hagayi
V zimě zůstáváme rádi doma. ኣብ-ክ--- -ብ--ዛ --ራፍ -ስ--ብለና። ኣ_ ክ___ ኣ_ ገ_ ም___ ደ_ ይ____ ኣ- ክ-ም- ኣ- ገ- ም-ራ- ደ- ይ-ለ-። --------------------------- ኣብ ክረምቲ ኣብ ገዛ ምትራፍ ደስ ይብለና። 0
ke-i‘īn---i-emi---i። k_______ k__________ k-w-‘-n- k-r-m-t-n-። -------------------- kewi‘īni kiremitini።
Je chladno. ቁሪ--ሎ። ቁ_ ኣ__ ቁ- ኣ-። ------ ቁሪ ኣሎ። 0
ke-i‘īni-ki-em-t-ni። k_______ k__________ k-w-‘-n- k-r-m-t-n-። -------------------- kewi‘īni kiremitini።
Prší. ማይ ይሃርም ኣሎ። ማ_ ይ___ ኣ__ ማ- ይ-ር- ኣ-። ----------- ማይ ይሃርም ኣሎ። 0
kew-‘--i --r-m---ni። k_______ k__________ k-w-‘-n- k-r-m-t-n-። -------------------- kewi‘īni kiremitini።
Fouká vítr. ንፋስ--ሎ። ን__ ኣ__ ን-ስ ኣ-። ------- ንፋስ ኣሎ። 0
ḥagayi-h--u-----u። ḥ_____ h_____ i___ h-a-a-i h-r-r- i-u- ------------------- ḥagayi haruri iyu።
Je teplo. ሃ-ር-ኣ-። ሃ__ ኣ__ ሃ-ር ኣ-። ------- ሃሩር ኣሎ። 0
ḥaga-- -a--r----u። ḥ_____ h_____ i___ h-a-a-i h-r-r- i-u- ------------------- ḥagayi haruri iyu።
Je slunečno. ጸሓ----። ጸ__ ኣ__ ጸ-ይ ኣ-። ------- ጸሓይ ኣላ። 0
ḥag--- har-----y-። ḥ_____ h_____ i___ h-a-a-i h-r-r- i-u- ------------------- ḥagayi haruri iyu።
Je jasno. ደ------ለ-። ደ____ ኣ___ ደ-ና-ት ኣ-ው- ---------- ደበናታት ኣለው። 0
a-- --ag--i-ts-eḥ-y---i---i-̱-i iya። a__ ḥ_____ t_______ t________ i___ a-i h-a-a-i t-’-h-a-i t-b-r-k-’- i-a- ------------------------------------- abi ḥagayi ts’eḥayi tiberiḵ’i iya።
Jaké je dnes počasí? ሎ- ኩነታ---የ--ከ-ይ---? ሎ_ ኩ___ ኣ__ ከ__ ድ__ ሎ- ኩ-ታ- ኣ-ር ከ-ይ ድ-? ------------------- ሎሚ ኩነታት ኣየር ከመይ ድዩ? 0
abi-ḥ--a--------̣-y- ---er--̱’i-i-a። a__ ḥ_____ t_______ t________ i___ a-i h-a-a-i t-’-h-a-i t-b-r-k-’- i-a- ------------------------------------- abi ḥagayi ts’eḥayi tiberiḵ’i iya።
Dnes je chladno. ሎ---ሪ-ኣሎ። ሎ_ ቁ_ ኣ__ ሎ- ቁ- ኣ-። --------- ሎሚ ቁሪ ኣሎ። 0
abi ḥ----i ts--h--yi --b-r-ḵ-i i-a። a__ ḥ_____ t_______ t________ i___ a-i h-a-a-i t-’-h-a-i t-b-r-k-’- i-a- ------------------------------------- abi ḥagayi ts’eḥayi tiberiḵ’i iya።
Dnes je teplo. ሎ--ሃሩር-ኣ-። ሎ_ ሃ__ ኣ__ ሎ- ሃ-ር ኣ-። ---------- ሎሚ ሃሩር ኣሎ። 0
abi --ag--- -enez-w-ri de----ibi-e--። a__ ḥ_____ k_________ d___ y________ a-i h-a-a-i k-n-z-w-r- d-s- y-b-l-n-። ------------------------------------- abi ḥagayi kenezawiri desi yibilena።

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!