Konverzační příručka

cs Ve městě   »   lt Mieste

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [dvidešimt penki]

Mieste

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. (A-) n---u -v-----t-) --geležin-e--o s---į. (___ n____ (_________ į g___________ s_____ (-š- n-r-u (-a-i-o-i- į g-l-ž-n-e-i- s-o-į- ------------------------------------------- (Aš) noriu (važiuoti) į geležinkelio stotį. 0
Chci (jet) na letiště. (--)-n-riu---a-iu-t-) į--r- ----ą. (___ n____ (_________ į o__ u_____ (-š- n-r-u (-a-i-o-i- į o-o u-s-ą- ---------------------------------- (Aš) noriu (važiuoti) į oro uostą. 0
Chci (jet) do centra. (-š- -o--u-- -ie-to-c-----. (___ n____ į m_____ c______ (-š- n-r-u į m-e-t- c-n-r-. --------------------------- (Aš) noriu į miesto centrą. 0
Jak se dostanu na nádraží? Ka-p man -u-yk-i-į-g-le-i-ke--- -totį? K___ m__ n______ į g___________ s_____ K-i- m-n n-v-k-i į g-l-ž-n-e-i- s-o-į- -------------------------------------- Kaip man nuvykti į geležinkelio stotį? 0
Jak se dostanu na letiště? K--p man--uv--ti-į or--u-st-? K___ m__ n______ į o__ u_____ K-i- m-n n-v-k-i į o-o u-s-ą- ----------------------------- Kaip man nuvykti į oro uostą? 0
Jak se dostanu do centra? Kaip--a- -uvykti ---i-st- --n-rą? K___ m__ n______ į m_____ c______ K-i- m-n n-v-k-i į m-e-t- c-n-r-? --------------------------------- Kaip man nuvykti į miesto centrą? 0
Potřebuji taxi. Man r-i--a tak--. M__ r_____ t_____ M-n r-i-i- t-k-i- ----------------- Man reikia taksi. 0
Potřebuji plán města. Ma-----k-a---e--o--l--o. M__ r_____ m_____ p_____ M-n r-i-i- m-e-t- p-a-o- ------------------------ Man reikia miesto plano. 0
Potřebuji hotel. M-n-reiki- vie-----o. M__ r_____ v_________ M-n r-i-i- v-e-b-č-o- --------------------- Man reikia viešbučio. 0
Chci si pronajmout auto. (--- -orėč------s-n-o-o------omobi-į. (___ n_______ i__________ a__________ (-š- n-r-č-a- i-s-n-o-o-i a-t-m-b-l-. ------------------------------------- (Aš) norėčiau išsinuomoti automobilį. 0
Tady je moje kreditní karta. Št-i--ano-k-editinė-ko----ė. Š___ m___ k________ k_______ Š-a- m-n- k-e-i-i-ė k-r-e-ė- ---------------------------- Štai mano kreditinė kortelė. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Š-a- mano -a-r----jo----y--j-m-- --t-i--s. Š___ m___ v_________ p__________ / t______ Š-a- m-n- v-i-u-t-j- p-ž-m-j-m-s / t-i-ė-. ------------------------------------------ Štai mano vairuotojo pažymėjimas / teisės. 0
Co je v tomto městě k vidění? K-------a--ama-y-- m--s-e? K_ g_____ p_______ m______ K- g-l-m- p-m-t-t- m-e-t-? -------------------------- Ką galima pamatyti mieste? 0
Běžte do starého města. Nu--ki-e----e--miestį. N_______ į s__________ N-e-k-t- į s-n-m-e-t-. ---------------------- Nueikite į senamiestį. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Pa---y--t- ---kur-i-- po-m---t-. P_________ e_________ p_ m______ P-d-r-k-t- e-s-u-s-j- p- m-e-t-. -------------------------------- Padarykite ekskursiją po miestą. 0
Běžte do přístavu. N-ei-it- į uo-t-. N_______ į u_____ N-e-k-t- į u-s-ą- ----------------- Nueikite į uostą. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. P-d-ry---e---s-ur---ą--o --s--. P_________ e_________ p_ u_____ P-d-r-k-t- e-s-u-s-j- p- u-s-ą- ------------------------------- Padarykite ekskursiją po uostą. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? K--i- ---m---ų--ar--r- -----? K____ į_______ d__ y__ b_ t__ K-k-ų į-y-y-i- d-r y-a b- t-? ----------------------------- Kokių įžymybių dar yra be to? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + litevština (1-100) MP3 litevština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!