Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   fi Ravintolassa 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [kolmekymmentäkaksi]

Ravintolassa 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Yhden-k-rr---r-ns-ala-s-t ----u-illa. Y____ k_____ r___________ k__________ Y-d-n k-r-a- r-n-k-l-i-e- k-t-u-i-l-. ------------------------------------- Yhden kerran ranskalaiset ketsupilla. 0
A dvakrát s majonézou. Ja-kaks----nosta---jo-eesi--a. J_ k____ a______ m____________ J- k-k-i a-n-s-a m-j-n-e-i-l-. ------------------------------ Ja kaksi annosta majoneesilla. 0
A třikrát párek s hořčicí. Ja-ko--e---no-ta--r--w-r--i--s-n--i-la. J_ k____ a______ b__________ s_________ J- k-l-e a-n-s-a b-a-w-r-t-a s-n-p-l-a- --------------------------------------- Ja kolme annosta bratwurstia sinapilla. 0
Jakou máte zeleninu? Mitä v------ksi------l- -n? M___ v__________ t_____ o__ M-t- v-h-n-e-s-a t-i-l- o-? --------------------------- Mitä vihanneksia teillä on? 0
Máte fazole? O--o--ei--ä --puj-? O___ t_____ p______ O-k- t-i-l- p-p-j-? ------------------- Onko teillä papuja? 0
Máte květák? On-- t--llä -ukkaka-lia? O___ t_____ k___________ O-k- t-i-l- k-k-a-a-l-a- ------------------------ Onko teillä kukkakaalia? 0
Mám rád / ráda kukuřici. P---n -aiss-s--. P____ m_________ P-d-n m-i-s-s-a- ---------------- Pidän maissista. 0
Mám rád / ráda okurky. P-d-n kur-us--. P____ k________ P-d-n k-r-u-t-. --------------- Pidän kurkusta. 0
Mám rád / ráda rajčata. P--ä-----aat-s-a. P____ t__________ P-d-n t-m-a-i-t-. ----------------- Pidän tomaatista. 0
Máte také rád / ráda pórek? S------- -i-lel-än---pu-jo-? S_______ m__________ p______ S-ö-t-k- m-e-e-l-n-e p-r-o-? ---------------------------- Syöttekö mielellänne purjoa? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? S------ö--ie-e-lä--e--ap---aa-ia? S_______ m__________ h___________ S-ö-t-k- m-e-e-l-n-e h-p-n-a-l-a- --------------------------------- Syöttekö mielellänne hapankaalia? 0
Máte také rád / ráda čočku? Sy--t--ö -ie-e--ä--e -in-s-jä? S_______ m__________ l________ S-ö-t-k- m-e-e-l-n-e l-n-s-j-? ------------------------------ Syöttekö mielellänne linssejä? 0
Máš také rád / ráda mrkev? S--tkö---ös m-ele----- -o----n--ta? S_____ m___ m_________ p___________ S-ö-k- m-ö- m-e-e-l-s- p-r-k-n-i-a- ----------------------------------- Syötkö myös mielelläsi porkkanoita? 0
Máš také rád / ráda brokolici? S-ö-k-----s ------läs- -ars------a? S_____ m___ m_________ p___________ S-ö-k- m-ö- m-e-e-l-s- p-r-a-a-l-a- ----------------------------------- Syötkö myös mielelläsi parsakaalia? 0
Máš také rád / ráda papriku? S----ö ---s-m-e--l--s- pa-r-ka-? S_____ m___ m_________ p________ S-ö-k- m-ö- m-e-e-l-s- p-p-i-a-? -------------------------------- Syötkö myös mielelläsi paprikaa? 0
Nemám rád cibuli. E- ---ä-----list-. E_ p___ s_________ E- p-d- s-p-l-s-a- ------------------ En pidä sipulista. 0
Nemám rád olivy. E- ---ä-ol----is--. E_ p___ o__________ E- p-d- o-i-v-i-t-. ------------------- En pidä oliiveista. 0
Nemám rád houby. E--pi-ä -ien-stä. E_ p___ s________ E- p-d- s-e-i-t-. ----------------- En pidä sienistä. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + finština (1-100) MP3 finština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!