Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   kk Пойызда

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [отыз төрт]

34 [otız tört]

Пойызда

Poyızda

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Мы------р---г- ба-а-ын -ой---б-? М____ Б_______ б______ п____ б__ М-н-у Б-р-и-г- б-р-т-н п-й-з б-? -------------------------------- Мынау Берлинге баратын пойыз ба? 0
P-yızda P______ P-y-z-a ------- Poyızda
V kolik hodin ten vlak odjíždí? Б-- п---з--------үр---? Б__ п____ қ____ ж______ Б-л п-й-з қ-ш-н ж-р-д-? ----------------------- Бұл пойыз қашан жүреді? 0
P-yı-da P______ P-y-z-a ------- Poyızda
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? П-й---Б---и-г--қ--ан же----? П____ Б_______ қ____ ж______ П-й-з Б-р-и-г- қ-ш-н ж-т-д-? ---------------------------- Пойыз Берлинге қашан жетеді? 0
M-n-w-Ber-ï--- bar-tı- -oy-z---? M____ B_______ b______ p____ b__ M-n-w B-r-ï-g- b-r-t-n p-y-z b-? -------------------------------- Mınaw Berlïnge baratın poyız ba?
S dovolením, mohu projít? К-шірі---- --у----ұ-с---па? К_________ ө____ р_____ п__ К-ш-р-ң-з- ө-у-е р-қ-а- п-? --------------------------- Кешіріңіз, өтуге рұқсат па? 0
M--aw--e--ï--e--a--t-n---y-z-b-? M____ B_______ b______ p____ b__ M-n-w B-r-ï-g- b-r-t-n p-y-z b-? -------------------------------- Mınaw Berlïnge baratın poyız ba?
Myslím, že toto je mé místo. Ме------ --- - -ен-- ор---. М_______ б__ — м____ о_____ М-н-ң-е- б-л — м-н-ң о-н-м- --------------------------- Меніңше, бұл — менің орным. 0
M-naw-B-r----e-b---tın --yı- ba? M____ B_______ b______ p____ b__ M-n-w B-r-ï-g- b-r-t-n p-y-z b-? -------------------------------- Mınaw Berlïnge baratın poyız ba?
Myslím, že sedíte na mém místě. Мен----, с-з м---ң -р----- -тыр-ыз. М_______ с__ м____ о______ о_______ М-н-ң-е- с-з м-н-ң о-н-м-а о-ы-с-з- ----------------------------------- Меніңше, сіз менің орнымда отырсыз. 0
Bul-p-y-- -a--n -ü-e--? B__ p____ q____ j______ B-l p-y-z q-ş-n j-r-d-? ----------------------- Bul poyız qaşan jüredi?
Kde je spací vůz? Ұ-ықтайт-н-в-гон-қайд-? Ұ_________ в____ қ_____ Ұ-ы-т-й-ы- в-г-н қ-й-а- ----------------------- Ұйықтайтын вагон қайда? 0
Bu--po--z q-ş-- --r---? B__ p____ q____ j______ B-l p-y-z q-ş-n j-r-d-? ----------------------- Bul poyız qaşan jüredi?
Spací vůz je na konci vlaku. Ұ-ықтайт-н -аг-- --йызд---с-----а. Ұ_________ в____ п_______ с_______ Ұ-ы-т-й-ы- в-г-н п-й-з-ы- с-ң-н-а- ---------------------------------- Ұйықтайтын вагон пойыздың соңында. 0
Bu- p-y-z-----n -ü-e--? B__ p____ q____ j______ B-l p-y-z q-ş-n j-r-d-? ----------------------- Bul poyız qaşan jüredi?
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Ва-о--мейр-м---а---й----–-П----д-- б-с----. В_______________ қ_____ – П_______ б_______ В-г-н-м-й-а-х-н- қ-й-а- – П-й-з-ы- б-с-н-а- ------------------------------------------- Вагон-мейрамхана қайда? – Пойыздың басында. 0
P-yı- ----ï-g--qa-a--j-ted-? P____ B_______ q____ j______ P-y-z B-r-ï-g- q-ş-n j-t-d-? ---------------------------- Poyız Berlïnge qaşan jetedi?
Mohu spát dole? М-----ты----а-сам --л- -а? М__ а_____ ж_____ б___ м__ М-н а-т-н- ж-т-а- б-л- м-? -------------------------- Мен астына жатсам бола ма? 0
P--ız-Be---nge-q-şan ----di? P____ B_______ q____ j______ P-y-z B-r-ï-g- q-ş-n j-t-d-? ---------------------------- Poyız Berlïnge qaşan jetedi?
Mohl bych spát uprostřed? М-- ор-а--н- -а-с-м -ол- -а? М__ о_______ ж_____ б___ м__ М-н о-т-с-н- ж-т-а- б-л- м-? ---------------------------- Мен ортасына жатсам бола ма? 0
Poy-z-Berl--g----şan ----d-? P____ B_______ q____ j______ P-y-z B-r-ï-g- q-ş-n j-t-d-? ---------------------------- Poyız Berlïnge qaşan jetedi?
Mohl bych spát nahoře? Ме--ү-т-н--жатса--бола м-? М__ ү_____ ж_____ б___ м__ М-н ү-т-н- ж-т-а- б-л- м-? -------------------------- Мен үстіне жатсам бола ма? 0
K-ş---ñ-z- ö-w-e-ruq----p-? K_________ ö____ r_____ p__ K-ş-r-ñ-z- ö-w-e r-q-a- p-? --------------------------- Keşiriñiz, ötwge ruqsat pa?
Kdy budeme na hranici? Ше-арада қ-ш-- б---мы-? Ш_______ қ____ б_______ Ш-к-р-д- қ-ш-н б-л-м-з- ----------------------- Шекарада қашан боламыз? 0
K---r-ñ-z- ö--g- -uq----pa? K_________ ö____ r_____ p__ K-ş-r-ñ-z- ö-w-e r-q-a- p-? --------------------------- Keşiriñiz, ötwge ruqsat pa?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Б-р-инг---е--н п--ыз--а-ш- жү-ед-? Б_______ д____ п____ қ____ ж______ Б-р-и-г- д-й-н п-й-з қ-н-а ж-р-д-? ---------------------------------- Берлинге дейін пойыз қанша жүреді? 0
Ke-i-iñiz, -t--e-r-qs---p-? K_________ ö____ r_____ p__ K-ş-r-ñ-z- ö-w-e r-q-a- p-? --------------------------- Keşiriñiz, ötwge ruqsat pa?
Má ten vlak zpoždění? По-ы- к-ші-е ме? П____ к_____ м__ П-й-з к-ш-г- м-? ---------------- Пойыз кешіге ме? 0
Me---ş-- -ul-—--en-- ----m. M_______ b__ — m____ o_____ M-n-ñ-e- b-l — m-n-ñ o-n-m- --------------------------- Meniñşe, bul — meniñ ornım.
Máte něco na čtení? С-з-е-о--ты- бірд-ң--бар-ма? С____ о_____ б______ б__ м__ С-з-е о-и-ы- б-р-е-е б-р м-? ---------------------------- Сізде оқитын бірдеңе бар ма? 0
M--i-ş-,-bu--— -eniñ----ım. M_______ b__ — m____ o_____ M-n-ñ-e- b-l — m-n-ñ o-n-m- --------------------------- Meniñşe, bul — meniñ ornım.
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Мұ-----ш-п-ж---ін-бір--ңе-бар-м-? М____ і__________ б______ б__ м__ М-н-а і-і---е-т-н б-р-е-е б-р м-? --------------------------------- Мұнда ішіп-жейтін бірдеңе бар ма? 0
Me-iñş-,--u------ni- ornı-. M_______ b__ — m____ o_____ M-n-ñ-e- b-l — m-n-ñ o-n-m- --------------------------- Meniñşe, bul — meniñ ornım.
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Ме-і--ағат ж----е оят-п-жі--р-с----е? М___ с____ ж_____ о____ ж________ б__ М-н- с-ғ-т ж-т-д- о-т-п ж-б-р-с-з б-? ------------------------------------- Мені сағат жетіде оятып жібересіз бе? 0
Me--ñşe---i--m-niñ-or-ı--- --ır-ız. M_______ s__ m____ o______ o_______ M-n-ñ-e- s-z m-n-ñ o-n-m-a o-ı-s-z- ----------------------------------- Meniñşe, siz meniñ ornımda otırsız.

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!