Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   sq Nё tren

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [tridhjetёekatёr]

Nё tren

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? A -sh-- ky---e----ёr ---li-? A ё____ k_ t____ p__ B______ A ё-h-ё k- t-e-i p-r B-r-i-? ---------------------------- A ёshtё ky treni pёr Berlin? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? Ku-----e- t-en-? K__ n____ t_____ K-r n-s-t t-e-i- ---------------- Kur niset treni? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? K---a--i- ---B-----? K__ a____ n_ B______ K-r a-r-n n- B-r-i-? -------------------- Kur arrin nё Berlin? 0
S dovolením, mohu projít? Mё--aln-, ----nd ----alo-? M_ f_____ a m___ t_ k_____ M- f-l-i- a m-n- t- k-l-j- -------------------------- Mё falni, a mund tё kaloj? 0
Myslím, že toto je mé místo. Mё -uket--- -y ёs--------- im. M_ d____ s_ k_ ё____ v____ i__ M- d-k-t s- k- ё-h-ё v-n-i i-. ------------------------------ Mё duket se ky ёshtё vendi im. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. Mё-d-ke---e-ju -eni--l---nё-v----n---m. M_ d____ s_ j_ j___ u___ n_ v_____ t___ M- d-k-t s- j- j-n- u-u- n- v-n-i- t-m- --------------------------------------- Mё duket se ju jeni ulur nё vendin tim. 0
Kde je spací vůz? Ku -sht- ---on- me--ht-e--r? K_ ё____ v_____ m_ s________ K- ё-h-ё v-g-n- m- s-t-e-ё-? ---------------------------- Ku ёshtё vagoni me shtretёr? 0
Spací vůz je na konci vlaku. Vagon- me-sh--etё- --h---nё fund-----r-nit. V_____ m_ s_______ ё____ n_ f___ t_ t______ V-g-n- m- s-t-e-ё- ё-h-ё n- f-n- t- t-e-i-. ------------------------------------------- Vagoni me shtretёr ёshtё nё fund tё trenit. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Ku---h-----goni --s---a----- N- fill--. K_ ё____ v_____ r_________ – N_ f______ K- ё-h-ё v-g-n- r-s-o-a-t- – N- f-l-i-. --------------------------------------- Ku ёshtё vagoni restorant? – Nё fillim. 0
Mohu spát dole? A-m----tё -le-p----ё? A m___ t_ f__ p______ A m-n- t- f-e p-s-t-? --------------------- A mund tё fle poshtё? 0
Mohl bych spát uprostřed? A mu-d -ё-fle-nё--e-? A m___ t_ f__ n_ m___ A m-n- t- f-e n- m-s- --------------------- A mund tё fle nё mes? 0
Mohl bych spát nahoře? A-m-n- -ё--le-----? A m___ t_ f__ l____ A m-n- t- f-e l-r-? ------------------- A mund tё fle lart? 0
Kdy budeme na hranici? Ku- -r-ij-- -- kuf-? K__ a______ n_ k____ K-r a-r-j-ё n- k-f-? -------------------- Kur arrijmё nё kufi? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Sa zg-at----ё-imi -ёr------rl-n? S_ z____ u_______ p__ n_ B______ S- z-j-t u-h-t-m- p-r n- B-r-i-? -------------------------------- Sa zgjat udhёtimi pёr nё Berlin? 0
Má ten vlak zpoždění? A -s-----ren- -e von-sё? A ё____ t____ m_ v______ A ё-h-ё t-e-i m- v-n-s-? ------------------------ A ёshtё treni me vonesё? 0
Máte něco na čtení? A-keni -donjё---ё p-r t- --xua-? A k___ n_____ g__ p__ t_ l______ A k-n- n-o-j- g-ё p-r t- l-x-a-? -------------------------------- A keni ndonjё gjё pёr tё lexuar? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? A m-nd -----rr-s----o--ё-g-- -ёr--- -grёn--d-e-pir- k---? A m___ t_ m______ n_____ g__ p__ t_ n_____ d__ p___ k____ A m-n- t- m-r-ё-h n-o-j- g-ё p-r t- n-r-n- d-e p-r- k-t-? --------------------------------------------------------- A mund tё marrёsh ndonjё gjё pёr tё ngrёnё dhe pirё kёtu? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? A ---d -- mё--g-o-i n--o--n--.--? A m___ t_ m_ z_____ n_ o___ 7____ A m-n- t- m- z-j-n- n- o-ё- 7-0-? --------------------------------- A mund tё mё zgjoni nё orёn 7.00? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!