Konverzační příručka

cs V taxíku   »   hy տաքսիում

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [երեսունութ]

38 [yeresunut’]

տաքսիում

tak’sium

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. Տաք-ի--կ--չ----: Տ____ կ______ ք_ Տ-ք-ի կ-ա-չ-՞ ք- ---------------- Տաքսի կկանչե՞ ք: 0
t--’s--m t_______ t-k-s-u- -------- tak’sium
Kolik to stojí na nádraží? Ի- նչ ար-- մին-և-կա----ն: Ի_ ն_ ա___ մ____ կ_______ Ի- ն- ա-ժ- մ-ն-և կ-յ-ր-ն- ------------------------- Ի՞ նչ արժե մինչև կայարան: 0
t-k’s-um t_______ t-k-s-u- -------- tak’sium
Kolik to stojí na letiště? Ի--նչ արժե-մի-չև-օդ--ավ-կ-յ--: Ի_ ն_ ա___ մ____ օ____________ Ի- ն- ա-ժ- մ-ն-և օ-ա-ա-ա-ա-ա-: ------------------------------ Ի՞ նչ արժե մինչև օդանավակայան: 0
Ta---i-kka-c---e--k’ T_____ k_________ k_ T-k-s- k-a-c-’-e- k- -------------------- Tak’si kkanch’ye՞ k’
Pořád rovně, prosím. Խն----մ--մ---ղ-- --ացեք: Խ______ ե_ ո____ գ______ Խ-դ-ո-մ ե- ո-ղ-ղ գ-ա-ե-: ------------------------ Խնդրում եմ ուղիղ գնացեք: 0
T---s---ka--h’ye՞-k’ T_____ k_________ k_ T-k-s- k-a-c-’-e- k- -------------------- Tak’si kkanch’ye՞ k’
Zde doprava, prosím. Ա---եղ-ց ----ում-------- --: Ա_______ խ______ ե_ դ___ ա__ Ա-ս-ե-ի- խ-դ-ո-մ ե- դ-պ- ա-: ---------------------------- Այստեղից խնդրում եմ դեպի աջ: 0
T--’-i k------y-՞ k’ T_____ k_________ k_ T-k-s- k-a-c-’-e- k- -------------------- Tak’si kkanch’ye՞ k’
Na rohu doleva, prosím. Ա---ա---ուն-ւմ խնդ-ո---------ի-ձա-: Ա__ ա_________ խ______ ե_ դ___ ձ___ Ա-ն ա-կ-ո-ն-ւ- խ-դ-ո-մ ե- դ-պ- ձ-խ- ----------------------------------- Այն անկյունում խնդրում եմ դեպի ձախ: 0
I--nch- ----- m----’--v-k-ya--n I_ n___ a____ m________ k______ I- n-h- a-z-e m-n-h-y-v k-y-r-n ------------------------------- I՞ nch’ arzhe minch’yev kayaran
Mám naspěch. Ե--շ--պ--մ--մ: Ե_ շ______ ե__ Ե- շ-ա-ո-մ ե-: -------------- Ես շտապում եմ: 0
I- --h’ ar-he -inch’--- ---ar-n I_ n___ a____ m________ k______ I- n-h- a-z-e m-n-h-y-v k-y-r-n ------------------------------- I՞ nch’ arzhe minch’yev kayaran
Mám čas. Ես-ժամա-ա--ունեմ: Ե_ ժ______ ո_____ Ե- ժ-մ-ն-կ ո-ն-մ- ----------------- Ես ժամանակ ունեմ: 0
I՞ n------z-e----ch-yev-k-y-ran I_ n___ a____ m________ k______ I- n-h- a-z-e m-n-h-y-v k-y-r-n ------------------------------- I՞ nch’ arzhe minch’yev kayaran
Jeďte, prosím, pomaleji. Խ--րում -մ--անդ---քշ-ք: Խ______ ե_ դ_____ ք____ Խ-դ-ո-մ ե- դ-ն-ա- ք-ե-: ----------------------- Խնդրում եմ դանդաղ քշեք: 0
I՞ nc-- arz-e-m--ch’----o--n--aka--n I_ n___ a____ m________ o___________ I- n-h- a-z-e m-n-h-y-v o-a-a-a-a-a- ------------------------------------ I՞ nch’ arzhe minch’yev odanavakayan
Zastavte zde, prosím. Կա-գ-եք -յ--ե---խ---ու--ե-: Կ______ ա______ խ______ ե__ Կ-ն-ն-ք ա-ս-ե-, խ-դ-ո-մ ե-: --------------------------- Կանգնեք այստեղ, խնդրում եմ: 0
I՞-n-h’ a---e mi-c-’yev -d-n-v-k---n I_ n___ a____ m________ o___________ I- n-h- a-z-e m-n-h-y-v o-a-a-a-a-a- ------------------------------------ I՞ nch’ arzhe minch’yev odanavakayan
Počkejte chvilku, prosím. Խ-դրո-- -մ -ի ա--թար- -պա-եք: Խ______ ե_ մ_ ա______ ս______ Խ-դ-ո-մ ե- մ- ա-ն-ա-թ ս-ա-ե-: ----------------------------- Խնդրում եմ մի ակնթարթ սպասեք: 0
I--nch--ar-he ----h-ye- ---nav-----n I_ n___ a____ m________ o___________ I- n-h- a-z-e m-n-h-y-v o-a-a-a-a-a- ------------------------------------ I՞ nch’ arzhe minch’yev odanavakayan
Jsem hned zpátky. Ե------ո- կվե-ադա-նա-: Ե_ շ_____ կ___________ Ե- շ-ւ-ո- կ-ե-ա-ա-ն-մ- ---------------------- Ես շուտով կվերադառնամ: 0
K-n--u----- ugh--h----ts-y--’ K______ y__ u_____ g_________ K-n-r-m y-m u-h-g- g-a-s-y-k- ----------------------------- Khndrum yem ughigh gnats’yek’
Prosím, dejte mi účet. Խ--րում եմ կ-ր-ն-տ-եք: Խ______ ե_ կ____ տ____ Խ-դ-ո-մ ե- կ-ր-ն տ-ե-: ---------------------- Խնդրում եմ կտրոն տվեք: 0
K---ru--ye---ghigh --a------’ K______ y__ u_____ g_________ K-n-r-m y-m u-h-g- g-a-s-y-k- ----------------------------- Khndrum yem ughigh gnats’yek’
Nemám drobné. Ես-մ--- --ղ --ւն-մ: Ե_ մ___ փ__ չ______ Ե- մ-ն- փ-ղ չ-ւ-ե-: ------------------- Ես մանր փող չունեմ: 0
Kh--rum ye- ugh-gh-gn----ye-’ K______ y__ u_____ g_________ K-n-r-m y-m u-h-g- g-a-s-y-k- ----------------------------- Khndrum yem ughigh gnats’yek’
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Ա---ես--ի-տ -- մ-ա---ը-Ձ-- հա----է: Ա_____ ճ___ է_ մ______ Ձ__ հ____ է_ Ա-ս-ե- ճ-շ- է- մ-ա-ա-ը Ձ-զ հ-մ-ր է- ----------------------------------- Այսպես ճիշտ է, մնացածը Ձեզ համար է: 0
A---e--it---k-nd-u- yem-de-i aj A__________ k______ y__ d___ a_ A-s-e-h-t-’ k-n-r-m y-m d-p- a- ------------------------------- Aysteghits’ khndrum yem depi aj
Zavezte mě na tuto adresu. Տ--եք -ն---յս հաս-ե-վ: Տ____ ի__ ա__ հ_______ Տ-ր-ք ի-ձ ա-ս հ-ս-ե-վ- ---------------------- Տարեք ինձ այս հասցեով: 0
Ays---hi--- k-ndr-m-ye--d-p- -j A__________ k______ y__ d___ a_ A-s-e-h-t-’ k-n-r-m y-m d-p- a- ------------------------------- Aysteghits’ khndrum yem depi aj
Odvezte mě do mého hotelu. Տարեք--ն--իմ----ւրանո-: Տ____ ի__ ի_ հ_________ Տ-ր-ք ի-ձ ի- հ-ո-ր-ն-ց- ----------------------- Տարեք ինձ իմ հյուրանոց: 0
Ayste-h---’---nd-um-----de-i--j A__________ k______ y__ d___ a_ A-s-e-h-t-’ k-n-r-m y-m d-p- a- ------------------------------- Aysteghits’ khndrum yem depi aj
Odvezte mě na pláž. Տար---ի-----վ--: Տ____ ի__ ծ_____ Տ-ր-ք ի-ձ ծ-վ-փ- ---------------- Տարեք ինձ ծովափ: 0
A-n -n-y-nu- -hndr-m -em--ep- -z--h A__ a_______ k______ y__ d___ d____ A-n a-k-u-u- k-n-r-m y-m d-p- d-a-h ----------------------------------- Ayn ankyunum khndrum yem depi dzakh

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?