Konverzační příručka

cs V taxíku   »   ru В такси

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [тридцать восемь]

38 [tridtsatʹ vosemʹ]

В такси

V taksi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ruština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. В---ве--- -о-а---с-а,-та--и. В________ п__________ т_____ В-з-в-т-, п-ж-л-й-т-, т-к-и- ---------------------------- Вызовете, пожалуйста, такси. 0
V taksi V t____ V t-k-i ------- V taksi
Kolik to stojí na nádraží? Сколь-----д-т---оит- -о ---зал-? С______ б____ с_____ д_ в_______ С-о-ь-о б-д-т с-о-т- д- в-к-а-а- -------------------------------- Сколько будет стоить до вокзала? 0
V ---si V t____ V t-k-i ------- V taksi
Kolik to stojí na letiště? С---ь-о -у--- ----т- д- а-р---рта? С______ б____ с_____ д_ а_________ С-о-ь-о б-д-т с-о-т- д- а-р-п-р-а- ---------------------------------- Сколько будет стоить до аэропорта? 0
V---v-te,-po---lu---a- -a-s-. V________ p___________ t_____ V-z-v-t-, p-z-a-u-s-a- t-k-i- ----------------------------- Vyzovete, pozhaluysta, taksi.
Pořád rovně, prosím. П-я-о,----ал--с-а. П_____ п__________ П-я-о- п-ж-л-й-т-. ------------------ Прямо, пожалуйста. 0
V--ov---, p--hal-y-t-,-t-ks-. V________ p___________ t_____ V-z-v-t-, p-z-a-u-s-a- t-k-i- ----------------------------- Vyzovete, pozhaluysta, taksi.
Zde doprava, prosím. З-е----а -р-во--пожал---т-. З____ н_ п_____ п__________ З-е-ь н- п-а-о- п-ж-л-й-т-. --------------------------- Здесь на право, пожалуйста. 0
Vy---e-e, --z-a-u--ta---ak--. V________ p___________ t_____ V-z-v-t-, p-z-a-u-s-a- t-k-i- ----------------------------- Vyzovete, pozhaluysta, taksi.
Na rohu doleva, prosím. Во--на-т-м -глу--п-ж---й-та--н----о. В__ н_ т__ у____ п__________ н______ В-т н- т-м у-л-, п-ж-л-й-т-, н-л-в-. ------------------------------------ Вот на том углу, пожалуйста, налево. 0
S-olʹ---bud-t -t-i-- do-vo---l-? S______ b____ s_____ d_ v_______ S-o-ʹ-o b-d-t s-o-t- d- v-k-a-a- -------------------------------- Skolʹko budet stoitʹ do vokzala?
Mám naspěch. Я т-р------. Я т_________ Я т-р-п-ю-ь- ------------ Я тороплюсь. 0
S-o-ʹko--udet---oi-ʹ d---okz---? S______ b____ s_____ d_ v_______ S-o-ʹ-o b-d-t s-o-t- d- v-k-a-a- -------------------------------- Skolʹko budet stoitʹ do vokzala?
Mám čas. У-меня-д----т---о------н-. У м___ д_________ в_______ У м-н- д-с-а-о-н- в-е-е-и- -------------------------- У меня достаточно времени. 0
Sk-l--o--ud-t st---- do vo-zal-? S______ b____ s_____ d_ v_______ S-o-ʹ-o b-d-t s-o-t- d- v-k-a-a- -------------------------------- Skolʹko budet stoitʹ do vokzala?
Jeďte, prosím, pomaleji. П----у-ст-, ве-и------ме--е--е-. П__________ в_____ п____________ П-ж-л-й-т-, в-д-т- п---е-л-н-е-. -------------------------------- Пожалуйста, ведите по-медленнее. 0
Sk-lʹ----ude--s-oi-- d- -eropo---? S______ b____ s_____ d_ a_________ S-o-ʹ-o b-d-t s-o-t- d- a-r-p-r-a- ---------------------------------- Skolʹko budet stoitʹ do aeroporta?
Zastavte zde, prosím. О-тан-в-те-ь, -ожа---ст-------ь. О____________ п__________ з_____ О-т-н-в-т-с-, п-ж-л-й-т-, з-е-ь- -------------------------------- Остановитесь, пожалуйста, здесь. 0
S----k--b---- -to-t- ---ae--por--? S______ b____ s_____ d_ a_________ S-o-ʹ-o b-d-t s-o-t- d- a-r-p-r-a- ---------------------------------- Skolʹko budet stoitʹ do aeroporta?
Počkejte chvilku, prosím. По-ал-й-та- подождит- --ть---т-. П__________ п________ ч_________ П-ж-л-й-т-, п-д-ж-и-е ч-т---у-ь- -------------------------------- Пожалуйста, подождите чуть-чуть. 0
S----ko --det---o-tʹ--o ae-o-----? S______ b____ s_____ d_ a_________ S-o-ʹ-o b-d-t s-o-t- d- a-r-p-r-a- ---------------------------------- Skolʹko budet stoitʹ do aeroporta?
Jsem hned zpátky. Я -кор---ер-у-ь. Я с____ в_______ Я с-о-о в-р-у-ь- ---------------- Я скоро вернусь. 0
P-------po-h-l-----. P______ p___________ P-y-m-, p-z-a-u-s-a- -------------------- Pryamo, pozhaluysta.
Prosím, dejte mi účet. В------е---е---ожа----та- счё-. В_______ м___ п__________ с____ В-п-ш-т- м-е- п-ж-л-й-т-, с-ё-. ------------------------------- Выпишите мне, пожалуйста, счёт. 0
Prya--, -ozh--u----. P______ p___________ P-y-m-, p-z-a-u-s-a- -------------------- Pryamo, pozhaluysta.
Nemám drobné. У-м-ня --- м-л---. У м___ н__ м______ У м-н- н-т м-л-ч-. ------------------ У меня нет мелочи. 0
P-y-----pozh---yst-. P______ p___________ P-y-m-, p-z-a-u-s-a- -------------------- Pryamo, pozhaluysta.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Пра---ь-о--сда-у -с---ь-е-----. П_________ с____ о_______ с____ П-а-и-ь-о- с-а-у о-т-в-т- с-б-. ------------------------------- Правильно, сдачу оставьте себе. 0
Zdesʹ ------vo- pozh------a. Z____ n_ p_____ p___________ Z-e-ʹ n- p-a-o- p-z-a-u-s-a- ---------------------------- Zdesʹ na pravo, pozhaluysta.
Zavezte mě na tuto adresu. О-в----- м-ня--о эт----а-рес-. О_______ м___ п_ э____ а______ О-в-з-т- м-н- п- э-о-у а-р-с-. ------------------------------ Отвезите меня по этому адресу. 0
Z-e-ʹ--- -r--o,--oz-al-ysta. Z____ n_ p_____ p___________ Z-e-ʹ n- p-a-o- p-z-a-u-s-a- ---------------------------- Zdesʹ na pravo, pozhaluysta.
Odvezte mě do mého hotelu. О-везите --------о-- --стини-е. О_______ м___ к м___ г_________ О-в-з-т- м-н- к м-е- г-с-и-и-е- ------------------------------- Отвезите меня к моей гостинице. 0
Z--s--na -ra-o--p--ha---s-a. Z____ n_ p_____ p___________ Z-e-ʹ n- p-a-o- p-z-a-u-s-a- ---------------------------- Zdesʹ na pravo, pozhaluysta.
Odvezte mě na pláž. Отв---те мен- -а--ля-. О_______ м___ н_ п____ О-в-з-т- м-н- н- п-я-. ---------------------- Отвезите меня на пляж. 0
V-t n---o--u-l-,--oz-al-y---- --le-o. V__ n_ t__ u____ p___________ n______ V-t n- t-m u-l-, p-z-a-u-s-a- n-l-v-. ------------------------------------- Vot na tom uglu, pozhaluysta, nalevo.

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?