Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   mk Во дискотека

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [четириесет и шест]

46 [chyetiriyesyet i shyest]

Во дискотека

Vo diskotyeka

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Je to místo volné? Д-л--е--лобод-- -ва -есто? Д___ е с_______ о__ м_____ Д-л- е с-о-о-н- о-а м-с-о- -------------------------- Дали е слободно ова место? 0
Vo--is-o-yeka V_ d_________ V- d-s-o-y-k- ------------- Vo diskotyeka
Mohu si k Vám přisednout? С-еам------ с--н-м -ок-ај -ас? С____ л_ д_ с_____ п_____ в___ С-е-м л- д- с-д-а- п-к-а- в-с- ------------------------------ Смеам ли да седнам покрај вас? 0
Vo dis--t---a V_ d_________ V- d-s-o-y-k- ------------- Vo diskotyeka
Prosím. Со--а----л-тв-. С_ з___________ С- з-д-в-л-т-о- --------------- Со задоволство. 0
Dal- -----ob--n- ova m--sto? D___ y_ s_______ o__ m______ D-l- y- s-o-o-n- o-a m-e-t-? ---------------------------- Dali ye slobodno ova myesto?
Jak se Vám líbí ta hudba? К--о--- -- до---а м--и---а? К___ в_ с_ д_____ м________ К-к- в- с- д-п-ѓ- м-з-к-т-? --------------------------- Како ви се допаѓа музиката? 0
Dali----s-obodn----a -y-st-? D___ y_ s_______ o__ m______ D-l- y- s-o-o-n- o-a m-e-t-? ---------------------------- Dali ye slobodno ova myesto?
Je moc hlasitá. Ма--у-е -ре--а-н-. М____ е п_________ М-л-у е п-е-л-с-а- ------------------ Малку е прегласна. 0
Dal--ye ---b-dno o-- --esto? D___ y_ s_______ o__ m______ D-l- y- s-o-o-n- o-a m-e-t-? ---------------------------- Dali ye slobodno ova myesto?
Ale ta skupina hraje docela dobře. Н- г---ат- ----и со---а-д-б--. Н_ г______ с____ с_____ д_____ Н- г-у-а-а с-и-и с-с-м- д-б-о- ------------------------------ Но групата свири сосема добро. 0
S--eam--- -a --e--a---------v-s? S_____ l_ d_ s______ p_____ v___ S-y-a- l- d- s-e-n-m p-k-a- v-s- -------------------------------- Smyeam li da syednam pokraј vas?
Chodíte sem často? Че-то----с-- ----? Ч____ л_ с__ о____ Ч-с-о л- с-е о-д-? ------------------ Често ли сте овде? 0
Sm-e-m l- -- s-----m-po-----v--? S_____ l_ d_ s______ p_____ v___ S-y-a- l- d- s-e-n-m p-k-a- v-s- -------------------------------- Smyeam li da syednam pokraј vas?
Ne, jsem tu poprvé. Не- ----- п---п-т. Н__ о__ е п__ п___ Н-, о-а е п-в п-т- ------------------ Не, ова е прв пат. 0
Sm-ea---- da --e--am ------ ---? S_____ l_ d_ s______ p_____ v___ S-y-a- l- d- s-e-n-m p-k-a- v-s- -------------------------------- Smyeam li da syednam pokraј vas?
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Не -у--б-- ------ овд- --к-г-ш. Н_ с__ б__ / б___ о___ н_______ Н- с-м б-л / б-л- о-д- н-к-г-ш- ------------------------------- Не сум бил / била овде никогаш. 0
So-z---v-ls--o. S_ z___________ S- z-d-v-l-t-o- --------------- So zadovolstvo.
Tančíte? Т-----а-е---? Т________ л__ Т-н-у-а-е л-? ------------- Танцувате ли? 0
So-z---vo-s-vo. S_ z___________ S- z-d-v-l-t-o- --------------- So zadovolstvo.
Možná později. Мо--б-----оцн-. М_____ п_______ М-ж-б- п-д-ц-а- --------------- Можеби подоцна. 0
S--z-do-----vo. S_ z___________ S- z-d-v-l-t-o- --------------- So zadovolstvo.
Neumím moc dobře tancovat. Јас н--уме-- -а та------ та-а ---р-. Ј__ н_ у____ д_ т_______ т___ д_____ Ј-с н- у-е-м д- т-н-у-а- т-к- д-б-о- ------------------------------------ Јас не умеам да танцувам така добро. 0
K--o-v----e-d---ѓ- --ozikata? K___ v_ s__ d_____ m_________ K-k- v- s-e d-p-ѓ- m-o-i-a-a- ----------------------------- Kako vi sye dopaѓa moozikata?
To je úplně jednoduché. Тоа-- --с--а-е---с--в-о. Т__ е с_____ е__________ Т-а е с-с-м- е-н-с-а-н-. ------------------------ Тоа е сосема едноставно. 0
Ka----i s-e-d--aѓa --o-----a? K___ v_ s__ d_____ m_________ K-k- v- s-e d-p-ѓ- m-o-i-a-a- ----------------------------- Kako vi sye dopaѓa moozikata?
Ukážu vám to. Ја- ----- п--аж--. Ј__ ќ_ в_ п_______ Ј-с ќ- в- п-к-ж-м- ------------------ Јас ќе ви покажам. 0
K-k--vi sye-d----a m--zik-ta? K___ v_ s__ d_____ m_________ K-k- v- s-e d-p-ѓ- m-o-i-a-a- ----------------------------- Kako vi sye dopaѓa moozikata?
Ne, až někdy jindy. Н----одо-р- -руг -а-. Н__ п______ д___ п___ Н-, п-д-б-о д-у- п-т- --------------------- Не, подобро друг пат. 0
M---o- -----ye---a---. M_____ y_ p___________ M-l-o- y- p-y-g-l-s-a- ---------------------- Malkoo ye pryegulasna.
Čekáte na někoho? Ч-к--е-ли-н-кого? Ч_____ л_ н______ Ч-к-т- л- н-к-г-? ----------------- Чекате ли некого? 0
Mal--- y------gul--n-. M_____ y_ p___________ M-l-o- y- p-y-g-l-s-a- ---------------------- Malkoo ye pryegulasna.
Ano, na svého přítele. Д-- --јот-приј-т-л. Д__ м____ п________ Д-, м-ј-т п-и-а-е-. ------------------- Да, мојот пријател. 0
Mal-o--ye--r-eg-lasna. M_____ y_ p___________ M-l-o- y- p-y-g-l-s-a- ---------------------- Malkoo ye pryegulasna.
Tamhle zrovna přichází! Ев-----поза----доаѓ-! Е__ г_ п______ д_____ Е-е г- п-з-д-, д-а-а- --------------------- Еве го позади, доаѓа! 0
N- ----o--t---------osye----o--o. N_ g________ s____ s______ d_____ N- g-r-o-a-a s-i-i s-s-e-a d-b-o- --------------------------------- No guroopata sviri sosyema dobro.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!