Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   zh 在迪厅里

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46[四十六]

46 [Sìshíliù]

在迪厅里

zài dí tīng lǐ

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
Je to místo volné? 这个--子 是-空的 - ? 这_ 位_ 是 空_ 吗 ? 这- 位- 是 空- 吗 ? -------------- 这个 位子 是 空的 吗 ? 0
z-i -- ---- -ǐ z__ d_ t___ l_ z-i d- t-n- l- -------------- zài dí tīng lǐ
Mohu si k Vám přisednout? 我-可- 坐-在 -旁- - ? 我 可_ 坐 在 您__ 吗 ? 我 可- 坐 在 您-边 吗 ? ---------------- 我 可以 坐 在 您旁边 吗 ? 0
zài dí--īn---ǐ z__ d_ t___ l_ z-i d- t-n- l- -------------- zài dí tīng lǐ
Prosím. 很 乐意 。 很 乐_ 。 很 乐- 。 ------ 很 乐意 。 0
zhèg- w-i-i sh--kō-g-de -a? z____ w____ s__ k___ d_ m__ z-è-e w-i-i s-ì k-n- d- m-? --------------------------- zhège wèizi shì kōng de ma?
Jak se Vám líbí ta hudba? 您 觉得--音- 怎么样 ? 您 觉_ 这__ 怎__ ? 您 觉- 这-乐 怎-样 ? -------------- 您 觉得 这音乐 怎么样 ? 0
zhè----è-zi s---k----de ma? z____ w____ s__ k___ d_ m__ z-è-e w-i-i s-ì k-n- d- m-? --------------------------- zhège wèizi shì kōng de ma?
Je moc hlasitá. 有-- 太- --。 有__ 太_ 了 。 有-儿 太- 了 。 ---------- 有点儿 太吵 了 。 0
z---------- --ì-kō-g-----a? z____ w____ s__ k___ d_ m__ z-è-e w-i-i s-ì k-n- d- m-? --------------------------- zhège wèizi shì kōng de ma?
Ale ta skupina hraje docela dobře. 但-----乐队 -奏得 ---。 但_ 这_ 乐_ 演__ 很_ 。 但- 这- 乐- 演-得 很- 。 ----------------- 但是 这个 乐队 演奏得 很棒 。 0
Wǒ-kěyǐ--u------nín--á-g--ān ma? W_ k___ z__ z__ n__ p_______ m__ W- k-y- z-ò z-i n-n p-n-b-ā- m-? -------------------------------- Wǒ kěyǐ zuò zài nín pángbiān ma?
Chodíte sem často? 您 经----这- 来---? 您 经_ 到 这_ 来 吗 ? 您 经- 到 这- 来 吗 ? --------------- 您 经常 到 这里 来 吗 ? 0
Wǒ--ě-- zuò -à--n-n ----b-ā----? W_ k___ z__ z__ n__ p_______ m__ W- k-y- z-ò z-i n-n p-n-b-ā- m-? -------------------------------- Wǒ kěyǐ zuò zài nín pángbiān ma?
Ne, jsem tu poprvé. 不--,-这是 第-次-。 不___ 这_ 第__ 。 不-的- 这- 第-次 。 ------------- 不是的, 这是 第一次 。 0
W----y--z------ ní--p------- --? W_ k___ z__ z__ n__ p_______ m__ W- k-y- z-ò z-i n-n p-n-b-ā- m-? -------------------------------- Wǒ kěyǐ zuò zài nín pángbiān ma?
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. 我 以- 没- -过 -儿-。 我 以_ 没_ 来_ 这_ 。 我 以- 没- 来- 这- 。 --------------- 我 以前 没有 来过 这儿 。 0
H-n-lèy-. H__ l____ H-n l-y-. --------- Hěn lèyì.
Tančíte? 您-跳舞 吗 ? 您 跳_ 吗 ? 您 跳- 吗 ? -------- 您 跳舞 吗 ? 0
H-- --y-. H__ l____ H-n l-y-. --------- Hěn lèyì.
Možná později. 也许 ----- --。 也_ 过 一__ 吧 。 也- 过 一-儿 吧 。 ------------ 也许 过 一会儿 吧 。 0
Hěn-l--ì. H__ l____ H-n l-y-. --------- Hěn lèyì.
Neumím moc dobře tancovat. 我-跳--不好-。 我 跳_ 不_ 。 我 跳- 不- 。 --------- 我 跳得 不好 。 0
Nín --éd----è --n--è zěn-e y-ng? N__ j____ z__ y_____ z____ y____ N-n j-é-é z-è y-n-u- z-n-e y-n-? -------------------------------- Nín juédé zhè yīnyuè zěnme yàng?
To je úplně jednoduché. 这 --简单 。 这 很 简_ 。 这 很 简- 。 -------- 这 很 简单 。 0
Ní--j-é-é-----y-n-u---ě--- y--g? N__ j____ z__ y_____ z____ y____ N-n j-é-é z-è y-n-u- z-n-e y-n-? -------------------------------- Nín juédé zhè yīnyuè zěnme yàng?
Ukážu vám to. 我--- 您看-。 我 跳_ 您_ 。 我 跳- 您- 。 --------- 我 跳给 您看 。 0
N-- -ué-----è --ny---z-n-e-y--g? N__ j____ z__ y_____ z____ y____ N-n j-é-é z-è y-n-u- z-n-e y-n-? -------------------------------- Nín juédé zhè yīnyuè zěnme yàng?
Ne, až někdy jindy. 不--,--是 -次 --! 不___ 还_ 下_ 吧 ! 不-了- 还- 下- 吧 ! -------------- 不用了, 还是 下次 吧 ! 0
Y-u-di---er t-i -hǎole. Y__ d___ e_ t__ c______ Y-u d-ǎ- e- t-i c-ǎ-l-. ----------------------- Yǒu diǎn er tài chǎole.
Čekáte na někoho? 您 - --什- --吗 ? 您 在 等 什_ 人 吗 ? 您 在 等 什- 人 吗 ? -------------- 您 在 等 什么 人 吗 ? 0
Y-u-diǎn -r--à- c-ǎ-le. Y__ d___ e_ t__ c______ Y-u d-ǎ- e- t-i c-ǎ-l-. ----------------------- Yǒu diǎn er tài chǎole.
Ano, na svého přítele. 是啊- 在-等 我的--友-。 是__ 在 等 我_ 朋_ 。 是-, 在 等 我- 朋- 。 --------------- 是啊, 在 等 我的 朋友 。 0
Y-- -----er t-i-ch--le. Y__ d___ e_ t__ c______ Y-u d-ǎ- e- t-i c-ǎ-l-. ----------------------- Yǒu diǎn er tài chǎole.
Tamhle zrovna přichází! 这-- 他-----! 这__ 他 来 了 ! 这-, 他 来 了 ! ----------- 这不, 他 来 了 ! 0
D--sh----è-e y-è----yǎnzòu -- -----à-g. D_____ z____ y_____ y_____ d_ h__ b____ D-n-h- z-è-e y-è-u- y-n-ò- d- h-n b-n-. --------------------------------------- Dànshì zhège yuèduì yǎnzòu dé hěn bàng.

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!