Konverzační příručka

cs Sport   »   eo Sporto

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [kvardek naŭ]

Sporto

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Sportuješ? Ĉu-----porta-? Ĉ_ v_ s_______ Ĉ- v- s-o-t-s- -------------- Ĉu vi sportas? 0
Ano, potřebuji pohyb. J-s---i -evas iom--k---c-. J___ m_ d____ i__ e_______ J-s- m- d-v-s i-m e-z-r-i- -------------------------- Jes, mi devas iom ekzerci. 0
Jsem členem sportovního klubu. Mi--------po-t-lu--n-. M_ e____ s____________ M- e-t-s s-o-t-l-b-n-. ---------------------- Mi estas sportklubano. 0
Hrajeme fotbal. Ni-fu--a-a-. N_ f________ N- f-t-a-a-. ------------ Ni futbalas. 0
Někdy plaveme. N--f--e -a---. N_ f___ n_____ N- f-j- n-ĝ-s- -------------- Ni foje naĝas. 0
Nebo jezdíme na kole. Aŭ-n- b-------. A_ n_ b________ A- n- b-c-k-a-. --------------- Aŭ ni biciklas. 0
V našem městě je fotbalový stadión. E-t-s -ut-------io----n------rb-. E____ f_____________ e_ n__ u____ E-t-s f-t-a-s-a-i-n- e- n-a u-b-. --------------------------------- Estas futbalstadiono en nia urbo. 0
Je tam i plovárna se saunou. A-k-------s-naĝ-----un--a----o. A____ e____ n_____ k__ s_______ A-k-ŭ e-t-s n-ĝ-j- k-n s-ŭ-e-o- ------------------------------- Ankaŭ estas naĝejo kun saŭnejo. 0
A je tam také golfové hřiště. Ka--es--s-go-f--o. K__ e____ g_______ K-j e-t-s g-l-e-o- ------------------ Kaj estas golfejo. 0
Co je v televizi? Kio-e--as en--a-tel---do? K__ e____ e_ l_ t________ K-o e-t-s e- l- t-l-v-d-? ------------------------- Kio estas en la televido? 0
Teď dávají fotbal. Nun ------fut--la ---o. N__ e____ f______ l____ N-n e-t-s f-t-a-a l-d-. ----------------------- Nun estas futbala ludo. 0
Německo hraje proti Anglii. La-germ-n--t-a-o l-d-s--o-t--ŭ -a--ng--. L_ g______ t____ l____ k______ l_ a_____ L- g-r-a-a t-a-o l-d-s k-n-r-ŭ l- a-g-a- ---------------------------------------- La germana teamo ludas kontraŭ la angla. 0
Kdo vyhrává? K-- e--as ---k-n-a? K__ e____ v________ K-u e-t-s v-n-a-t-? ------------------- Kiu estas venkanta? 0
Nemám tušení. M- t-t- ---sc----p-- tio. M_ t___ n_ s____ p__ t___ M- t-t- n- s-i-s p-i t-o- ------------------------- Mi tute ne scias pri tio. 0
Teď je to nerozhodně. N-n---a-----l--s. N__ e____________ N-n e-a-r-z-l-a-. ----------------- Nun egalrezultas. 0
Rozhodčí je z Belgie. La-l--j----to-ve-as -l-B-lg-jo. L_ l_________ v____ e_ B_______ L- l-d-u-i-t- v-n-s e- B-l-u-o- ------------------------------- La ludjuĝisto venas el Belgujo. 0
Teď se bude kopat penalta. Nun ----s-----lo. N__ e____ p______ N-n e-t-s p-n-l-. ----------------- Nun estas penalo. 0
Gól! Jedna nula! Gol-n!-Un- -e -ulo! G_____ U__ j_ n____ G-l-n- U-u j- n-l-! ------------------- Golon! Unu je nulo! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + esperanto (1-100) MP3 esperanto (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…