Konverzační příručka

cs Sport   »   ku Werziş

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [çil û neh]

Werziş

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Sportuješ? T---erz-şê-----? T_ w______ d____ T- w-r-i-ê d-k-? ---------------- Tu werzişê dikî? 0
Ano, potřebuji pohyb. Be-ê---iv- -z --vbig-rim. B____ d___ e_ t__________ B-l-, d-v- e- t-v-i-e-i-. ------------------------- Belê, divê ez tevbigerim. 0
Jsem členem sportovního klubu. E--diç-- ---be---we---şê. E_ d____ k______ w_______ E- d-ç-m k-û-e-e w-r-î-ê- ------------------------- Ez diçim klûbeke werzîşê. 0
Hrajeme fotbal. E- -u-bo-------yî---. E_ f______ d_________ E- f-t-o-ê d-l-y-z-n- --------------------- Em futbolê dileyîzin. 0
Někdy plaveme. Em-hin---r-n--vje-iy----kin. E_ h__ c____ a_______ d_____ E- h-n c-r-n a-j-n-y- d-k-n- ---------------------------- Em hin caran avjeniyê dikin. 0
Nebo jezdíme na kole. An -- d--e-xa- --a-on. A_ j_ d_______ d______ A- j- d-ç-r-a- d-a-o-. ---------------------- An jî duçerxan diajon. 0
V našem městě je fotbalový stadión. Li b-ja-- -- st----mek- f--b-lê -ey-. L_ b_____ m_ s_________ f______ h____ L- b-j-r- m- s-a-y-m-k- f-t-o-ê h-y-. ------------------------------------- Li bajarê me stadyûmeke futbolê heye. 0
Je tam i plovárna se saunou. He-zek- -vjeniyê yê-bi-s-----j------. H______ a_______ y_ b_ s____ j_ h____ H-w-e-î a-j-n-y- y- b- s-û-a j- h-y-. ------------------------------------- Hewzekî avjeniyê yê bi saûna jî heye. 0
A je tam také golfové hřiště. Û ho-ik-ka-g-lfê----e. Û h_______ g____ h____ Û h-l-k-k- g-l-ê h-y-. ---------------------- Û holikeka golfê heye. 0
Co je v televizi? T-l-vî--on j- ----? T_________ j_ h____ T-l-v-z-o- j- h-y-? ------------------- Televîzyon jî heye? 0
Teď dávají fotbal. Ani-----st---ke f-tb--- -e-e. A____ l________ f______ h____ A-i-a l-s-i-e-e f-t-o-ê h-y-. ----------------------------- Aniha lîstikeke futbolê heye. 0
Německo hraje proti Anglii. Tîm- e---na- li hemb-r---g-lîza---il-yi-e. T___ e______ l_ h_____ î________ d________ T-m- e-m-n-n l- h-m-e- î-g-l-z-n d-l-y-z-. ------------------------------------------ Tîma elmanan li hember îngilîzan dileyize. 0
Kdo vyhrává? Kî--i----------e? K_ b_ s__ d______ K- b- s-r d-k-v-? ----------------- Kî bi ser dikeve? 0
Nemám tušení. H--- m-n j-----e. H___ m__ j_ n____ H-y- m-n j- n-n-. ----------------- Haya min jê nîne. 0
Teď je to nerozhodně. Aniha-w-k- he- --. A____ w___ h__ i__ A-i-a w-k- h-v i-. ------------------ Aniha wekî hev in. 0
Rozhodčí je z Belgie. H-k-- Be-ç----- --. H____ B________ y__ H-k-m B-l-î-a-î y-. ------------------- Hekem Belçîkayî ye. 0
Teď se bude kopat penalta. A-iha pen-----ek--e-e. A____ p_________ h____ A-i-a p-n-l-i-e- h-y-. ---------------------- Aniha penaltiyek heye. 0
Gól! Jedna nula! G-l- ----- sifir! G___ Y__ û s_____ G-l- Y-k û s-f-r- ----------------- Gol! Yek û sifir! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 kurdština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…