Konverzační příručka

cs Sport   »   ti ስፖርት

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [ኣርብዓንትሽዓተን]

49 [aribi‘anitishi‘ateni]

ስፖርት

siporiti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Sportuješ? ስፖር--ት-ብ- -ኻ? ስ___ ት___ ዲ__ ስ-ር- ት-ብ- ዲ-? ------------- ስፖርት ትገብር ዲኻ? 0
sip--iti s_______ s-p-r-t- -------- siporiti
Ano, potřebuji pohyb. እወ---ቓ----ኣለኒ። እ_ ክ_____ ኣ___ እ- ክ-ቓ-ቐ- ኣ-ኒ- -------------- እወ ክንቓሳቐስ ኣለኒ። 0
s-poriti s_______ s-p-r-t- -------- siporiti
Jsem členem sportovního klubu. ኣነ -ብ-ናይ----ት ክ---ኢየ ዝ--ት። ኣ_ ኣ_ ና_ ስ___ ክ__ ኢ_ ዝ____ ኣ- ኣ- ና- ስ-ር- ክ-ብ ኢ- ዝ-ወ-። -------------------------- ኣነ ኣብ ናይ ስፖርት ክለብ ኢየ ዝጻወት። 0
s-por--- -ig--i-- dīẖa? s_______ t_______ d____ s-p-r-t- t-g-b-r- d-h-a- ------------------------ siporiti tigebiri dīẖa?
Hrajeme fotbal. ንሕና-ክ-----ሪ--- ን--ት። ን__ ክ__ እ__ ኢ_ ን____ ን-ና ክ-ሾ እ-ሪ ኢ- ን-ወ-። -------------------- ንሕና ክዑሾ እግሪ ኢና ንጻወት። 0
s----i-i -ig--i-i d---a? s_______ t_______ d____ s-p-r-t- t-g-b-r- d-h-a- ------------------------ siporiti tigebiri dīẖa?
Někdy plaveme. ሓደ -ደ-ግዜ-ን---ስ። ሓ_ ሓ_ ግ_ ን_____ ሓ- ሓ- ግ- ን-ም-ስ- --------------- ሓደ ሓደ ግዜ ንሕምብስ። 0
sip-r--i -------i--ī-̱a? s_______ t_______ d____ s-p-r-t- t-g-b-r- d-h-a- ------------------------ siporiti tigebiri dīẖa?
Nebo jezdíme na kole. ወይ-----ታ-ን---። ወ_ ብ____ ን____ ወ- ብ-ግ-ታ ን-ው-። -------------- ወይ ብሽግለታ ንዝውር። 0
i-e -in---’---k--e-i-a----። i__ k_____________ a_____ i-e k-n-k-’-s-k-’-s- a-e-ī- --------------------------- iwe kiniḵ’asaḵ’esi alenī።
V našem městě je fotbalový stadión. ኣ- ከተማና ---ዮ------ኣሎ። ኣ_ ከ___ ስ____ ኩ__ ኣ__ ኣ- ከ-ማ- ስ-ድ-ን ኩ-ሶ ኣ-። --------------------- ኣብ ከተማና ስቴድዮን ኩዑሶ ኣሎ። 0
i-- k-----’--a--’--- a--nī። i__ k_____________ a_____ i-e k-n-k-’-s-k-’-s- a-e-ī- --------------------------- iwe kiniḵ’asaḵ’esi alenī።
Je tam i plovárna se saunou. መ---ሲ--- እው---ሎ መ____ ቦ_ እ__ ኣ_ መ-ም-ሲ ቦ- እ-ን ኣ- --------------- መሕምበሲ ቦታ እውን ኣሎ 0
iwe-kin-ḵ’asa-̱’e----le-ī። i__ k_____________ a_____ i-e k-n-k-’-s-k-’-s- a-e-ī- --------------------------- iwe kiniḵ’asaḵ’esi alenī።
A je tam také golfové hřiště. ከምኡ--ማ--ጽዋ- --- ኣ። ከ__ ድ_ ም___ ጎ__ ኣ_ ከ-ኡ ድ- ም-ዋ- ጎ-ፍ ኣ- ------------------ ከምኡ ድማ ምጽዋቲ ጎልፍ ኣ። 0
an- --i -a-------r--i --le-- īye-z-ts’--e--። a__ a__ n___ s_______ k_____ ī__ z__________ a-e a-i n-y- s-p-r-t- k-l-b- ī-e z-t-’-w-t-። -------------------------------------------- ane abi nayi siporiti kilebi īye zits’aweti።
Co je v televizi? ኣ---ለ----እን-ይ ም-----? ኣ_ ተ____ እ___ ም__ ኣ__ ኣ- ተ-ቪ-ን እ-ታ- ም-ብ ኣ-? --------------------- ኣብ ተለቪዦን እንታይ ምደብ ኣሎ? 0
an--a-i--a-i -ipori-- --le-- -y------’--eti። a__ a__ n___ s_______ k_____ ī__ z__________ a-e a-i n-y- s-p-r-t- k-l-b- ī-e z-t-’-w-t-። -------------------------------------------- ane abi nayi siporiti kilebi īye zits’aweti።
Teď dávají fotbal. ሕ-ጸ-ታ --- እግ- ይኸይድ-ኣሎ። ሕ____ ኩ__ እ__ ይ___ ኣ__ ሕ-ጸ-ታ ኩ-ሶ እ-ሪ ይ-ይ- ኣ-። ---------------------- ሕጂጸወታ ኩዑሶ እግሪ ይኸይድ ኣሎ። 0
an- --i--ayi-sip-r-ti-ki-e-- --e zit---wet-። a__ a__ n___ s_______ k_____ ī__ z__________ a-e a-i n-y- s-p-r-t- k-l-b- ī-e z-t-’-w-t-። -------------------------------------------- ane abi nayi siporiti kilebi īye zits’aweti።
Německo hraje proti Anglii. እታ ጀርመናዊ--ጋን- -ንጻ--እታ-እ-ግሊዛ-ት---- ይ----ኣሎ-። እ_ ጀ_____ ጋ__ ኣ___ እ_ እ______ ጋ__ ይ___ ኣ___ እ- ጀ-መ-ዊ- ጋ-ታ ኣ-ጻ- እ- እ-ግ-ዛ-ት ጋ-ታ ይ-ወ- ኣ-ው- ------------------------------------------- እታ ጀርመናዊት ጋንታ ኣንጻር እታ እንግሊዛዊት ጋንታ ይጻወቱ ኣሎው። 0
nih--na---‘-s---igirī --a-n-t--a--t-። n_____ k______ i____ ī__ n__________ n-h-i-a k-‘-s-o i-i-ī ī-a n-t-’-w-t-። ------------------------------------- niḥina ki‘usho igirī īna nits’aweti።
Kdo vyhrává? መ----ዕር? መ_ ት____ መ- ት-ዕ-? -------- መን ትስዕር? 0
n--̣--- ----s-- -gir- -na n-t-’a-e--። n_____ k______ i____ ī__ n__________ n-h-i-a k-‘-s-o i-i-ī ī-a n-t-’-w-t-። ------------------------------------- niḥina ki‘usho igirī īna nits’aweti።
Nemám tušení. ኣ--ልጥን እየ። ኣ_____ እ__ ኣ-ፈ-ጥ- እ-። ---------- ኣይፈልጥን እየ። 0
n-h-in-----ush---g--ī-ī-a --t---wet-። n_____ k______ i____ ī__ n__________ n-h-i-a k-‘-s-o i-i-ī ī-a n-t-’-w-t-። ------------------------------------- niḥina ki‘usho igirī īna nits’aweti።
Teď je to nerozhodně. ክሳብ ሕጂ ማዕረ ኢ-ን ---። ክ__ ሕ_ ማ__ ኢ__ ዘ___ ክ-ብ ሕ- ማ-ረ ኢ-ን ዘ-ዋ- ------------------- ክሳብ ሕጂ ማዕረ ኢየን ዘለዋ። 0
h--d--ḥ-d--gizē nih--m-----። ḥ___ ḥ___ g___ n__________ h-a-e h-a-e g-z- n-h-i-i-i-i- ----------------------------- ḥade ḥade gizē niḥimibisi።
Rozhodčí je z Belgie. እ- ፈ-------ለጂማ- ኢዩ-። እ_ ፈ__ ካ_ ብ____ ኢ_ ። እ- ፈ-ዲ ካ- ብ-ጂ-ዊ ኢ- ። -------------------- እቲ ፈራዲ ካብ ብለጂማዊ ኢዩ ። 0
h--d- ḥad--gi---n-ḥimi-i--። ḥ___ ḥ___ g___ n__________ h-a-e h-a-e g-z- n-h-i-i-i-i- ----------------------------- ḥade ḥade gizē niḥimibisi።
Teď se bude kopat penalta. ሕጂ ኣብ--ጎ- -ለ--። ሕ_ ኣ_ ሪ__ ኣ__ ። ሕ- ኣ- ሪ-ለ ኣ-ዋ ። --------------- ሕጂ ኣብ ሪጎለ ኣለዋ ። 0
h-a---ḥ--e --------̣-----s-። ḥ___ ḥ___ g___ n__________ h-a-e h-a-e g-z- n-h-i-i-i-i- ----------------------------- ḥade ḥade gizē niḥimibisi።
Gól! Jedna nula! ጎል- ሓደ ብ-ሮ! ጎ__ ሓ_ ብ___ ጎ-! ሓ- ብ-ሮ- ----------- ጎል! ሓደ ብዜሮ! 0
w------s---ile-- --zi-i-i። w___ b__________ n________ w-y- b-s-i-i-e-a n-z-w-r-። -------------------------- weyi bishigileta niziwiri።

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + tigrinština (1-100) MP3 tigrinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…