Konverzační příručka

cs Nakupování   »   bg Пазаруване

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [петдесет и четири]

54 [petdeset i chetiri]

Пазаруване

Pazaruvane

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Бих -с--л-/ --к-л---а -у-я -од-р--. Б__ и____ / и_____ д_ к___ п_______ Б-х и-к-л / и-к-л- д- к-п- п-д-р-к- ----------------------------------- Бих искал / искала да купя подарък. 0
P-z--uvane P_________ P-z-r-v-n- ---------- Pazaruvane
Ale ne moc drahý. Но не --що--ре-а---о---ъ-о. Н_ н_ н___ п________ с_____ Н- н- н-щ- п-е-а-е-о с-ъ-о- --------------------------- Но не нещо прекалено скъпо. 0
P--aruv-ne P_________ P-z-r-v-n- ---------- Pazaruvane
Možná nějakou kabelku? М-же--и ---с-а-ч--та? М___ б_ д_____ ч_____ М-ж- б- д-м-к- ч-н-а- --------------------- Може би дамска чанта? 0
B--h is-a--/ -----a--a-k-py- poda---. B___ i____ / i_____ d_ k____ p_______ B-k- i-k-l / i-k-l- d- k-p-a p-d-r-k- ------------------------------------- Bikh iskal / iskala da kupya podaryk.
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? К-к-в ц-я---е-----? К____ ц___ ж_______ К-к-в ц-я- ж-л-е-е- ------------------- Какъв цвят желаете? 0
B-kh--sk-l - -sk-l- da kupy- podar-k. B___ i____ / i_____ d_ k____ p_______ B-k- i-k-l / i-k-l- d- k-p-a p-d-r-k- ------------------------------------- Bikh iskal / iskala da kupya podaryk.
Černou, hnědou nebo bílou? Че--н--к-фяв--л- --л? Ч_____ к____ и__ б___ Ч-р-н- к-ф-в и-и б-л- --------------------- Черен, кафяв или бял? 0
Bik--i-ka--/-i--a-- d- ku----p-dar-k. B___ i____ / i_____ d_ k____ p_______ B-k- i-k-l / i-k-l- d- k-p-a p-d-r-k- ------------------------------------- Bikh iskal / iskala da kupya podaryk.
Větší nebo menší? Г-ля-- ил---ал--? Г_____ и__ м_____ Г-л-м- и-и м-л-а- ----------------- Голяма или малка? 0
N---e -e---h- pr--aleno ----o. N_ n_ n______ p________ s_____ N- n- n-s-c-o p-e-a-e-o s-y-o- ------------------------------ No ne neshcho prekaleno skypo.
Můžu si prohlédnout tuto? М-----и -- --д--та-и? М___ л_ д_ в___ т____ М-ж- л- д- в-д- т-з-? --------------------- Може ли да видя тази? 0
No -- n-shc-----ek-le-- --yp-. N_ n_ n______ p________ s_____ N- n- n-s-c-o p-e-a-e-o s-y-o- ------------------------------ No ne neshcho prekaleno skypo.
Je z kůže? О- кожа-л---? О_ к___ л_ е_ О- к-ж- л- е- ------------- От кожа ли е? 0
No n---esh-ho----k-l----skypo. N_ n_ n______ p________ s_____ N- n- n-s-c-o p-e-a-e-o s-y-o- ------------------------------ No ne neshcho prekaleno skypo.
Nebo z koženky? Или о--изку-тве---м-те--я? И__ о_ и_________ м_______ И-и о- и-к-с-в-н- м-т-р-я- -------------------------- Или от изкуствена материя? 0
M-z-e bi d-mska--h-n--? M____ b_ d_____ c______ M-z-e b- d-m-k- c-a-t-? ----------------------- Mozhe bi damska chanta?
Samozřejmě z kůže. От кож--е-тес----о. О_ к___ е__________ О- к-ж- е-т-с-в-н-. ------------------- От кожа естествено. 0
Moz-- bi -a---a -h--ta? M____ b_ d_____ c______ M-z-e b- d-m-k- c-a-t-? ----------------------- Mozhe bi damska chanta?
Je obzvlášť kvalitní. Т-в--е--с-б-н------о к--ес-во. Т___ е о______ д____ к________ Т-в- е о-о-е-о д-б-о к-ч-с-в-. ------------------------------ Това е особено добро качество. 0
M--h- b--d-ms-a-cha--a? M____ b_ d_____ c______ M-z-e b- d-m-k- c-a-t-? ----------------------- Mozhe bi damska chanta?
A ta taška je skutečně velmi levná. Чан---- д---т-и--л-о е -а м--го---г--на--ен-. Ч______ д___________ е н_ м____ и______ ц____ Ч-н-а-а д-й-т-и-е-н- е н- м-о-о и-г-д-а ц-н-. --------------------------------------------- Чантата действително е на много изгодна цена. 0
Kaky--t-vy-t--he---t-? K____ t_____ z________ K-k-v t-v-a- z-e-a-t-? ---------------------- Kakyv tsvyat zhelaete?
Tato se mi líbí. Ха----а -и. Х______ м__ Х-р-с-а м-. ----------- Харесва ми. 0
K-k-v-t-vya- -h--ae--? K____ t_____ z________ K-k-v t-v-a- z-e-a-t-? ---------------------- Kakyv tsvyat zhelaete?
Vezmu si tuto. Щ--я---е--. Щ_ я в_____ Щ- я в-е-а- ----------- Ще я взема. 0
K--y- tsv--- ---laete? K____ t_____ z________ K-k-v t-v-a- z-e-a-t-? ---------------------- Kakyv tsvyat zhelaete?
Mohu ji případně vyměnit? Мож--л- е---т-ал-о--а-- п--ме--? М___ л_ е_________ д_ я п_______ М-ж- л- е-е-т-а-н- д- я п-д-е-я- -------------------------------- Може ли евентуално да я подменя? 0
C--re---k---av -li ----? C______ k_____ i__ b____ C-e-e-, k-f-a- i-i b-a-? ------------------------ Cheren, kafyav ili byal?
Samozřejmě. Разби-----. Р______ с__ Р-з-и-а с-. ----------- Разбира се. 0
C-er-n--k---a- --i -ya-? C______ k_____ i__ b____ C-e-e-, k-f-a- i-i b-a-? ------------------------ Cheren, kafyav ili byal?
Zabalíme ji jako dárek. Ние-щ--я о---ов--- -ато---да--к. Н__ щ_ я о________ к___ п_______ Н-е щ- я о-а-о-а-е к-т- п-д-р-к- -------------------------------- Ние ще я опаковаме като подарък. 0
C---en,----ya---l---yal? C______ k_____ i__ b____ C-e-e-, k-f-a- i-i b-a-? ------------------------ Cheren, kafyav ili byal?
Támhle je pokladna. Ка-ата е-т-м-------а. К_____ е т__ о_______ К-с-т- е т-м о-с-е-а- --------------------- Касата е там отсреща. 0
Gol---a il- m----? G______ i__ m_____ G-l-a-a i-i m-l-a- ------------------ Golyama ili malka?

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…