Konverzační příručka

cs Nakupování   »   bs Kupovina

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [pedeset i četiri]

Kupovina

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ja----im ----t- po---n. J_ ž____ k_____ p______ J- ž-l-m k-p-t- p-k-o-. ----------------------- Ja želim kupiti poklon. 0
Ale ne moc drahý. Ali------ -r------sk-p-. A__ n____ p______ s_____ A-i n-š-a p-e-i-e s-u-o- ------------------------ Ali ništa previše skupo. 0
Možná nějakou kabelku? I--te -- m--da ta--u? I____ l_ m____ t_____ I-a-e l- m-ž-a t-š-u- --------------------- Imate li možda tašnu? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? K-ju-boj--že---e? K___ b___ ž______ K-j- b-j- ž-l-t-? ----------------- Koju boju želite? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Crnu- --ao- --i--i-elu? C____ b____ i__ b______ C-n-, b-a-n i-i b-j-l-? ----------------------- Crnu, braon ili bijelu? 0
Větší nebo menší? Veli-u ili ma--? V_____ i__ m____ V-l-k- i-i m-l-? ---------------- Veliku ili malu? 0
Můžu si prohlédnout tuto? M------ -i-je-i-o--? M___ l_ v______ o___ M-g- l- v-d-e-i o-u- -------------------- Mogu li vidjeti ovu? 0
Je z kůže? Je -i-o-a -- ko--? J_ l_ o__ o_ k____ J- l- o-a o- k-ž-? ------------------ Je li ona od kože? 0
Nebo z koženky? I-i j- -------tačk-g-materi-a-a? I__ j_ o_ v_________ m__________ I-i j- o- v-e-t-č-o- m-t-r-j-l-? -------------------------------- Ili je od vještačkog materijala? 0
Samozřejmě z kůže. N-ravno,-o--ko--. N_______ o_ k____ N-r-v-o- o- k-ž-. ----------------- Naravno, od kože. 0
Je obzvlášť kvalitní. To----n-roč--- -ob----v-lit-t. T_ j_ n_______ d____ k________ T- j- n-r-č-t- d-b-r k-a-i-e-. ------------------------------ To je naročito dobar kvalitet. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. A --šna -a z-is-- p-v--j-a. A t____ j_ z_____ p________ A t-š-a j- z-i-t- p-v-l-n-. --------------------------- A tašna ja zaista povoljna. 0
Tato se mi líbí. O-a m- se--v-đ-. O__ m_ s_ s_____ O-a m- s- s-i-a- ---------------- Ova mi se sviđa. 0
Vezmu si tuto. O-- -u u---i. O__ ć_ u_____ O-u ć- u-e-i- ------------- Ovu ću uzeti. 0
Mohu ji případně vyměnit? M--- li-----ve--ual---zam----it-? M___ l_ j_ e_________ z__________ M-g- l- j- e-e-t-a-n- z-m-j-n-t-? --------------------------------- Mogu li je eventualno zamijeniti? 0
Samozřejmě. Po-r-z------a--e. P____________ s__ P-d-a-u-i-e-a s-. ----------------- Podrazumijeva se. 0
Zabalíme ji jako dárek. Zapak--a-emo-je-ka- pokl-n. Z___________ j_ k__ p______ Z-p-k-v-ć-m- j- k-o p-k-o-. --------------------------- Zapakovaćemo je kao poklon. 0
Támhle je pokladna. T--o -reko--e-b-a--j-a. T___ p____ j_ b________ T-m- p-e-o j- b-a-a-n-. ----------------------- Tamo preko je blagajna. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bosenština (1-100) MP3 bosenština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…