Konverzační příručka

cs Nakupování   »   he ‫לעשות קניות‬

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

‫54 [חמישים וארבע]‬

54 [xamishim w'arba]

‫לעשות קניות‬

la'assot qniot

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. ‫א-י ר--- -------תנה-‬ ‫___ ר___ ל____ מ_____ ‫-נ- ר-צ- ל-נ-ת מ-נ-.- ---------------------- ‫אני רוצה לקנות מתנה.‬ 0
a-- rot-e-----s-- -----t m--a--h. a__ r____________ l_____ m_______ a-i r-t-e-/-o-s-h l-q-o- m-t-n-h- --------------------------------- ani rotseh/rotsah liqnot matanah.
Ale ne moc drahý. ‫-ב--לא--ש-- יק----י-‬ ‫___ ל_ מ___ י__ מ____ ‫-ב- ל- מ-ה- י-ר מ-י-‬ ---------------------- ‫אבל לא משהו יקר מדי.‬ 0
a-i -ot-eh-r-ts-h liq-o------na-. a__ r____________ l_____ m_______ a-i r-t-e-/-o-s-h l-q-o- m-t-n-h- --------------------------------- ani rotseh/rotsah liqnot matanah.
Možná nějakou kabelku? ‫--לי-ת-- י--‬ ‫____ ת__ י___ ‫-ו-י ת-ק י-?- -------------- ‫אולי תיק יד?‬ 0
ani-ro-seh/rot-ah -iqno- --t-n--. a__ r____________ l_____ m_______ a-i r-t-e-/-o-s-h l-q-o- m-t-n-h- --------------------------------- ani rotseh/rotsah liqnot matanah.
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? ‫ב---ה-צ-ע?‬ ‫_____ צ____ ‫-א-ז- צ-ע-‬ ------------ ‫באיזה צבע?‬ 0
a--l-l- m---e-u-y-qa--m-d--. a___ l_ m______ y____ m_____ a-a- l- m-s-e-u y-q-r m-d-y- ---------------------------- aval lo mashehu yaqar miday.
Černou, hnědou nebo bílou? ‫שח--, חו---ו-ל-ן?‬ ‫_____ ח__ א_ ל____ ‫-ח-ר- ח-ם א- ל-ן-‬ ------------------- ‫שחור, חום או לבן?‬ 0
a-al l--m-sh----y--a----day. a___ l_ m______ y____ m_____ a-a- l- m-s-e-u y-q-r m-d-y- ---------------------------- aval lo mashehu yaqar miday.
Větší nebo menší? ‫-ד-- -- --ן?‬ ‫____ א_ ק____ ‫-ד-ל א- ק-ן-‬ -------------- ‫גדול או קטן?‬ 0
av-l l- ---h--u--a--- miday. a___ l_ m______ y____ m_____ a-a- l- m-s-e-u y-q-r m-d-y- ---------------------------- aval lo mashehu yaqar miday.
Můžu si prohlédnout tuto? ‫א-שר -רא---א---?‬ ‫____ ל____ א_____ ‫-פ-ר ל-א-ת א-ת-?- ------------------ ‫אפשר לראות אותו?‬ 0
ul---ti--y-d? u___ t__ y___ u-a- t-q y-d- ------------- ulay tiq yad?
Je z kůže? ‫--ם ה-- ע-ו- מ----‬ ‫___ ה__ ע___ מ_____ ‫-א- ה-א ע-ו- מ-ו-?- -------------------- ‫האם הוא עשוי מעור?‬ 0
u--y-tiq --d? u___ t__ y___ u-a- t-q y-d- ------------- ulay tiq yad?
Nebo z koženky? ‫או מח-מ----ס-נ--י--‬ ‫__ מ______ ס________ ‫-ו מ-ו-ר-ם ס-נ-ט-ם-‬ --------------------- ‫או מחומרים סינטטים?‬ 0
ul---tiq-yad? u___ t__ y___ u-a- t-q y-d- ------------- ulay tiq yad?
Samozřejmě z kůže. ‫---י ---ור-‬ ‫____ ש______ ‫-ד-י ש-ע-ר-‬ ------------- ‫ודאי שמעור.‬ 0
b'e-z-h t---a? b______ t_____ b-e-z-h t-e-a- -------------- b'eyzeh tseva?
Je obzvlášť kvalitní. ‫-אי-ות-טו-ה -מ-ו-ד.‬ ‫______ ט___ ב_______ ‫-א-כ-ת ט-ב- ב-י-ח-.- --------------------- ‫האיכות טובה במיוחד.‬ 0
s-ax--- -um-----van? s______ x__ o l_____ s-a-o-, x-m o l-v-n- -------------------- shaxor, xum o lavan?
A ta taška je skutečně velmi levná. ‫---חיר ---ת--ציאה-‬ ‫______ ב___ מ______ ‫-ה-ח-ר ב-מ- מ-י-ה-‬ -------------------- ‫והמחיר באמת מציאה.‬ 0
s-ax--,--u--o -a---? s______ x__ o l_____ s-a-o-, x-m o l-v-n- -------------------- shaxor, xum o lavan?
Tato se mi líbí. ‫-ה מוצא-ח--ב--ני-‬ ‫__ מ___ ח_ ב______ ‫-ה מ-צ- ח- ב-י-י-‬ ------------------- ‫זה מוצא חן בעיני.‬ 0
shax-r,-xu--o----an? s______ x__ o l_____ s-a-o-, x-m o l-v-n- -------------------- shaxor, xum o lavan?
Vezmu si tuto. ‫-ני אק------ו-‬ ‫___ א___ א_____ ‫-נ- א-נ- א-ת-.- ---------------- ‫אני אקנה אותו.‬ 0
ga-ol - qat-n? g____ o q_____ g-d-l o q-t-n- -------------- gadol o qatan?
Mohu ji případně vyměnit? ‫-פש--יה-------י--‬ ‫____ י___ ל_______ ‫-פ-ר י-י- ל-ח-י-?- ------------------- ‫אפשר יהיה להחליף?‬ 0
gad-l-o qa---? g____ o q_____ g-d-l o q-t-n- -------------- gadol o qatan?
Samozřejmě. ‫-ודא--‬ ‫_______ ‫-ו-א-.- -------- ‫בודאי.‬ 0
g--ol-o--atan? g____ o q_____ g-d-l o q-t-n- -------------- gadol o qatan?
Zabalíme ji jako dárek. ‫-נ----נא-----א-יז------.‬ ‫_____ נ____ ב_____ מ_____ ‫-נ-נ- נ-ר-ז ב-ר-ז- מ-נ-.- -------------------------- ‫אנחנו נארוז באריזת מתנה.‬ 0
e-s-a--l-r'ot--to? e_____ l_____ o___ e-s-a- l-r-o- o-o- ------------------ efshar lir'ot oto?
Támhle je pokladna. ‫--ופה-נ-צא--ש-.‬ ‫_____ נ____ ש___ ‫-ק-פ- נ-צ-ת ש-.- ----------------- ‫הקופה נמצאת שם.‬ 0
h---- -----su- me'--? h____ h_ a____ m_____ h-'-m h- a-s-y m-'-r- --------------------- ha'im hu assuy me'or?

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…