Konverzační příručka

cs Nakupování   »   kk Сауда жасау

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [елу төрт]

54 [elw tört]

Сауда жасау

Sawda jasaw

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ме- с-й-ық са-ы- ----ы---е- --і-. М__ с_____ с____ а_____ д__ е____ М-н с-й-ы- с-т-п а-а-ы- д-п е-і-. --------------------------------- Мен сыйлық сатып алайын деп едім. 0
Sawd- -a-aw S____ j____ S-w-a j-s-w ----------- Sawda jasaw
Ale ne moc drahý. Бі----ө-е -ы-б---б-лм-с-н. Б____ ө__ қ_____ б________ Б-р-қ ө-е қ-м-а- б-л-а-ы-. -------------------------- Бірақ өте қымбат болмасын. 0
S--da ja--w S____ j____ S-w-a j-s-w ----------- Sawda jasaw
Možná nějakou kabelku? М-м-і-,-сө-к- -а-ы------с-з? М______ с____ с____ а_______ М-м-і-, с-м-е с-т-п а-а-с-з- ---------------------------- Мүмкін, сөмке сатып аларсыз? 0
M-- s-ylıq satıp--la-ın ----ed--. M__ s_____ s____ a_____ d__ e____ M-n s-y-ı- s-t-p a-a-ı- d-p e-i-. --------------------------------- Men sıylıq satıp alayın dep edim.
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Қанд-- т---- -а--й---? Қ_____ т____ қ________ Қ-н-а- т-с-н қ-л-й-ы-? ---------------------- Қандай түсін қалайсыз? 0
Men-s-y--q---tıp-al--ı--d-- e---. M__ s_____ s____ a_____ d__ e____ M-n s-y-ı- s-t-p a-a-ı- d-p e-i-. --------------------------------- Men sıylıq satıp alayın dep edim.
Černou, hnědou nebo bílou? Қ-р----оң------- -қ --? Қ____ қ____ ә___ а_ п__ Қ-р-, қ-ң-р ә-д- а- п-? ----------------------- Қара, қоңыр әлде ақ па? 0
Men-sı-lı- --tı---l-yı--de-----m. M__ s_____ s____ a_____ d__ e____ M-n s-y-ı- s-t-p a-a-ı- d-p e-i-. --------------------------------- Men sıylıq satıp alayın dep edim.
Větší nebo menší? Үл-е-ін--е--л-е к----нт-й-н--а? Ү______ б_ ә___ к__________ б__ Ү-к-н-н б- ә-д- к-ш-е-т-й-н б-? ------------------------------- Үлкенін бе әлде кішкентайын ба? 0
B---q-öte-q-m-a----l-----. B____ ö__ q_____ b________ B-r-q ö-e q-m-a- b-l-a-ı-. -------------------------- Biraq öte qımbat bolmasın.
Můžu si prohlédnout tuto? М--а-ы-көр-ем-бол---а? М_____ к_____ б___ м__ М-н-н- к-р-е- б-л- м-? ---------------------- Мынаны көрсем бола ма? 0
B-raq -t- q-m----b-l--sı-. B____ ö__ q_____ b________ B-r-q ö-e q-m-a- b-l-a-ı-. -------------------------- Biraq öte qımbat bolmasın.
Je z kůže? Бы-ғ-ры м-? Б______ м__ Б-л-а-ы м-? ----------- Былғары ма? 0
B---q ö-e----b-t-b---as--. B____ ö__ q_____ b________ B-r-q ö-e q-m-a- b-l-a-ı-. -------------------------- Biraq öte qımbat bolmasın.
Nebo z koženky? Ә-де-ж---н-ы мате--а- м-? Ә___ ж______ м_______ м__ Ә-д- ж-с-н-ы м-т-р-а- м-? ------------------------- Әлде жасанды материал ма? 0
M--k----söm---s--ıp--l----z? M______ s____ s____ a_______ M-m-i-, s-m-e s-t-p a-a-s-z- ---------------------------- Mümkin, sömke satıp alarsız?
Samozřejmě z kůže. Әрин--б----р-. Ә____ б_______ Ә-и-е б-л-а-ы- -------------- Әрине былғары. 0
Müm--n- ---k- --tıp -l---ı-? M______ s____ s____ a_______ M-m-i-, s-m-e s-t-p a-a-s-z- ---------------------------- Mümkin, sömke satıp alarsız?
Je obzvlášť kvalitní. Са-ас- -рек-- жақ-ы. С_____ е_____ ж_____ С-п-с- е-е-ш- ж-қ-ы- -------------------- Сапасы ерекше жақсы. 0
M---in, s---- --t----la-sı-? M______ s____ s____ a_______ M-m-i-, s-m-e s-t-p a-a-s-z- ---------------------------- Mümkin, sömke satıp alarsız?
A ta taška je skutečně velmi levná. Cө--е----------,--а-- -те-тиі---. C_______ б______ р___ ө__ т______ C-м-е-і- б-ғ-с-, р-с- ө-е т-і-д-. --------------------------------- Cөмкенің бағасы, рас, өте тиімді. 0
Qa---- t------al---ı-? Q_____ t____ q________ Q-n-a- t-s-n q-l-y-ı-? ---------------------- Qanday tüsin qalaysız?
Tato se mi líbí. Мағ-н--найды. М____ ұ______ М-ғ-н ұ-а-д-. ------------- Маған ұнайды. 0
Qa-d-y------ --lay---? Q_____ t____ q________ Q-n-a- t-s-n q-l-y-ı-? ---------------------- Qanday tüsin qalaysız?
Vezmu si tuto. Ме----ы---ам-н. М__ о__ а______ М-н о-ы а-а-ы-. --------------- Мен оны аламын. 0
Q-n--- t--in -al--s--? Q_____ t____ q________ Q-n-a- t-s-n q-l-y-ı-? ---------------------- Qanday tüsin qalaysız?
Mohu ji případně vyměnit? Қа--сам- -у--------лам-б-? Қ_______ а_______ а___ б__ Қ-л-с-м- а-ы-т-р- а-а- б-? -------------------------- Қаласам, ауыстыра алам ба? 0
Qar-,--oñı- ä-d--a---a? Q____ q____ ä___ a_ p__ Q-r-, q-ñ-r ä-d- a- p-? ----------------------- Qara, qoñır älde aq pa?
Samozřejmě. Ә----. Ә_____ Ә-и-е- ------ Әрине. 0
Q-ra- q---- ä--------a? Q____ q____ ä___ a_ p__ Q-r-, q-ñ-r ä-d- a- p-? ----------------------- Qara, qoñır älde aq pa?
Zabalíme ji jako dárek. Бі- о-ы----л-- -т-п-ор-й-ыз. Б__ о__ с_____ е___ о_______ Б-з о-ы с-й-ы- е-і- о-а-м-з- ---------------------------- Біз оны сыйлық етіп ораймыз. 0
Qa-a, -oñı- ä-d- -q --? Q____ q____ ä___ a_ p__ Q-r-, q-ñ-r ä-d- a- p-? ----------------------- Qara, qoñır älde aq pa?
Támhle je pokladna. Касса---а -а-та. К____ а__ ж_____ К-с-а а-а ж-қ-а- ---------------- Касса ана жақта. 0
Ü--enin-be-äl-e k--k--ta-ın -a? Ü______ b_ ä___ k__________ b__ Ü-k-n-n b- ä-d- k-ş-e-t-y-n b-? ------------------------------- Ülkenin be älde kişkentayın ba?

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…