Konverzační příručka

cs Nakupování   »   ku Danûstandin

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [pêncî û çar]

Danûstandin

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. E- d-xwaz-- --ya-iy--ê--ik--i-. E_ d_______ d_________ b_______ E- d-x-a-i- d-y-r-y-k- b-k-r-m- ------------------------------- Ez dixwazim diyariyekê bikirim. 0
Ale ne moc drahý. L-b--ê----pi---i--. L_____ n_ p__ b____ L-b-l- n- p-r b-h-. ------------------- Lêbelê ne pir biha. 0
Možná nějakou kabelku? D--e ku----t-ye-- -e-t- be? D___ k_ ç________ d____ b__ D-b- k- ç-n-e-e-î d-s-a b-? --------------------------- Dibe ku çanteyekî desta be? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Hûn kî-a----n-- --x--z-n? H__ k____ r____ d________ H-n k-j-n r-n-î d-x-a-i-? ------------------------- Hûn kîjan rengî dixwazin? 0
Černou, hnědou nebo bílou? R--,-----ey- -n-- sp-? R___ q______ a___ s___ R-ş- q-h-e-î a-j- s-î- ---------------------- Reş, qehweyî anjî spî? 0
Větší nebo menší? Y-kî biçû--an-î-me-i-? Y___ b____ a___ m_____ Y-k- b-ç-k a-j- m-z-n- ---------------------- Yekî biçûk anjî mezin? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Ez -ika-i--vî ---înim? E_ d______ v_ b_______ E- d-k-r-m v- b-b-n-m- ---------------------- Ez dikarim vî bibînim? 0
Je z kůže? Ev-j- --rm--? E_ j_ ç___ e_ E- j- ç-r- e- ------------- Ev ji çerm e? 0
Nebo z koženky? An-j- -la-t----? A_ j_ p______ e_ A- j- p-a-t-k e- ---------------- An ji plastîk e? 0
Samozřejmě z kůže. Ç-r--e h--bet. Ç___ e h______ Ç-r- e h-l-e-. -------------- Çerm e helbet. 0
Je obzvlášť kvalitní. Ev-b----ybe-î ----ek- b---e. E_ b_ t______ w______ b__ e_ E- b- t-y-e-î w-s-e-e b-ş e- ---------------------------- Ev bi taybetî wespeke baş e. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Û-bi---- -î-ç--t----d---an -i-s-tî-jî-gu--av -. Û b_____ v_ ç______ d_____ b______ j_ g_____ e_ Û b-h-y- v- ç-n-e-ê d-s-a- b-r-a-î j- g-n-a- e- ----------------------------------------------- Û bihayê vî çenteyê destan birsatî jî guncav e. 0
Tato se mi líbí. E-----x-e--y- -----û. E_ l_ x______ m__ ç__ E- l- x-e-i-a m-n ç-. --------------------- Ev li xweşiya min çû. 0
Vezmu si tuto. Ez ---di-----. E_ v_ d_______ E- v- d-k-r-m- -------------- Ez vî dikirim. 0
Mohu ji případně vyměnit? Ku--ewce -ik--ez ê -ik--i--m v--bigu-----i- gel-? K_ h____ b___ e_ ê b________ v_ b__________ g____ K- h-w-e b-k- e- ê b-k-r-b-m v- b-g-h-r-n-m g-l-? ------------------------------------------------- Ku hewce bike ez ê bikaribim vî biguherînim gelo? 0
Samozřejmě. B--ê. B____ B-l-. ----- Belê. 0
Zabalíme ji jako dárek. Em ê-we-e----ar- pa-ê----kin. E_ ê w___ d_____ p____ b_____ E- ê w-k- d-y-r- p-k-t b-k-n- ----------------------------- Em ê weke diyarî pakêt bikin. 0
Támhle je pokladna. Q-se--i-w-r-- li h-m---. Q___ l_ w__ e l_ h______ Q-s- l- w-r e l- h-m-e-. ------------------------ Qase li wir e li hember. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 kurdština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…