Konverzační příručka

cs Nakupování   »   lt Pirkiniai

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [penkiasdešimt keturi]

Pirkiniai

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. (A-)-n------- p--kti do--ną. (___ n_______ p_____ d______ (-š- n-r-č-a- p-r-t- d-v-n-. ---------------------------- (Aš) norėčiau pirkti dovaną. 0
Ale ne moc drahý. Bet ką------n-brang--s. B__ k_ n___ n__________ B-t k- n-r- n-b-a-g-u-. ----------------------- Bet ką nors nebrangaus. 0
Možná nějakou kabelku? Ga- r------? G__ r_______ G-l r-n-i-ę- ------------ Gal rankinę? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Kok-os---al--s--or-t-m-t-? K_____ s______ n__________ K-k-o- s-a-v-s n-r-t-m-t-? -------------------------- Kokios spalvos norėtumėte? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Juodą,-rudą a- b--tą? J_____ r___ a_ b_____ J-o-ą- r-d- a- b-l-ą- --------------------- Juodą, rudą ar baltą? 0
Větší nebo menší? Dide----- --ž-? D_____ a_ m____ D-d-l- a- m-ž-? --------------- Didelę ar mažą? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Ar-g-liu--i-ą p--i----ė-i? A_ g____ š___ p___________ A- g-l-u š-t- p-s-ž-ū-ė-i- -------------------------- Ar galiu šitą pasižiūrėti? 0
Je z kůže? Ar ji -din-? A_ j_ o_____ A- j- o-i-ė- ------------ Ar ji odinė? 0
Nebo z koženky? A- j--iš -d-s pakai--l-? A_ j_ i_ o___ p_________ A- j- i- o-o- p-k-i-a-o- ------------------------ Ar ji iš odos pakaitalo? 0
Samozřejmě z kůže. Ži--ma- i----os. Ž______ i_ o____ Ž-n-m-, i- o-o-. ---------------- Žinoma, iš odos. 0
Je obzvlášť kvalitní. Ta--l-b-i g-ra-ko--bė. T__ l____ g___ k______ T-i l-b-i g-r- k-k-b-. ---------------------- Tai labai gera kokybė. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. I-----k-n- --kra- --br-n-i. I_ r______ t_____ n________ I- r-n-i-ė t-k-a- n-b-a-g-. --------------------------- Ir rankinė tikrai nebrangi. 0
Tato se mi líbí. Ji --n-pa---ka. J_ m__ p_______ J- m-n p-t-n-a- --------------- Ji man patinka. 0
Vezmu si tuto. Aš--ą per--. A_ j_ p_____ A- j- p-r-u- ------------ Aš ją perku. 0
Mohu ji případně vyměnit? Ar pri-e-ku--ga-ė--u j--p--e-sti-ki--? A_ p________ g______ j_ p_______ k____ A- p-i-e-k-s g-l-s-u j- p-k-i-t- k-t-? -------------------------------------- Ar prireikus galėsiu ją pakeisti kita? 0
Samozřejmě. S-v---- supr-ntama. S______ s__________ S-v-i-e s-p-a-t-m-. ------------------- Savaime suprantama. 0
Zabalíme ji jako dárek. Me--j--s-p-ku--i----a---do----. M__ j_ s__________ k___ d______ M-s j- s-p-k-o-i-e k-i- d-v-n-. ------------------------------- Mes ją supakuosime kaip dovaną. 0
Támhle je pokladna. Š-ai -en---a-k---. Š___ t__ y__ k____ Š-a- t-n y-a k-s-. ------------------ Štai ten yra kasa. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + litevština (1-100) MP3 litevština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…