Konverzační příručka

cs Části těla   »   ja 体の部分

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [五十八]

58 [Isoya]

体の部分

karada no bubun

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština japonština Poslouchat Více
Nakreslím muže. 男性の 絵を 描きます 。 男性の 絵を 描きます 。 男性の 絵を 描きます 。 男性の 絵を 描きます 。 男性の 絵を 描きます 。 0
ka-ad- n- b-bun k_____ n_ b____ k-r-d- n- b-b-n --------------- karada no bubun
Nejdříve hlavu. まず 頭 。 まず 頭 。 まず 頭 。 まず 頭 。 まず 頭 。 0
k-rada -- ---un k_____ n_ b____ k-r-d- n- b-b-n --------------- karada no bubun
Ten muž má na sobě klobouk. 男性は 帽子を かぶって います 。 男性は 帽子を かぶって います 。 男性は 帽子を かぶって います 。 男性は 帽子を かぶって います 。 男性は 帽子を かぶって います 。 0
d--sei n--- o----im-su. d_____ n_ e o k________ d-n-e- n- e o k-k-m-s-. ----------------------- dansei no e o kakimasu.
Jeho vlasy nejsou vidět. 髪の毛は 見えません 。 髪の毛は 見えません 。 髪の毛は 見えません 。 髪の毛は 見えません 。 髪の毛は 見えません 。 0
d-nsei-n--e-o kak--as-. d_____ n_ e o k________ d-n-e- n- e o k-k-m-s-. ----------------------- dansei no e o kakimasu.
Ani jeho uši nejsou vidět. 耳も 見えません 。 耳も 見えません 。 耳も 見えません 。 耳も 見えません 。 耳も 見えません 。 0
d-nse- n--e-o---kima-u. d_____ n_ e o k________ d-n-e- n- e o k-k-m-s-. ----------------------- dansei no e o kakimasu.
Ani jeho záda nejsou vidět. 背中も 見えません 。 背中も 見えません 。 背中も 見えません 。 背中も 見えません 。 背中も 見えません 。 0
maz- ---m-. m___ a_____ m-z- a-a-a- ----------- mazu atama.
Nakreslím mu oči a ústa. 目と 口を 描きます 。 目と 口を 描きます 。 目と 口を 描きます 。 目と 口を 描きます 。 目と 口を 描きます 。 0
m-zu-a-ama. m___ a_____ m-z- a-a-a- ----------- mazu atama.
Ten muž tančí a směje se. 男性は 踊りながら 笑って います 。 男性は 踊りながら 笑って います 。 男性は 踊りながら 笑って います 。 男性は 踊りながら 笑って います 。 男性は 踊りながら 笑って います 。 0
ma-u at---. m___ a_____ m-z- a-a-a- ----------- mazu atama.
Ten muž má dlouhý nos. 男性の 鼻は 長い です 。 男性の 鼻は 長い です 。 男性の 鼻は 長い です 。 男性の 鼻は 長い です 。 男性の 鼻は 長い です 。 0
dans-i-w- ---hi----ab-t-e imas-. d_____ w_ b____ o k______ i_____ d-n-e- w- b-s-i o k-b-t-e i-a-u- -------------------------------- dansei wa bōshi o kabutte imasu.
V rukou drží hůl. 手に 杖を 持って います 。 手に 杖を 持って います 。 手に 杖を 持って います 。 手に 杖を 持って います 。 手に 杖を 持って います 。 0
dan--i w- -ōs-i-- ---utte--m-s-. d_____ w_ b____ o k______ i_____ d-n-e- w- b-s-i o k-b-t-e i-a-u- -------------------------------- dansei wa bōshi o kabutte imasu.
Kolem krku má také šálu. 首に ショールを 巻いて います 。 首に ショールを 巻いて います 。 首に ショールを 巻いて います 。 首に ショールを 巻いて います 。 首に ショールを 巻いて います 。 0
d-n-ei-------h- - -a-u-te-i-as-. d_____ w_ b____ o k______ i_____ d-n-e- w- b-s-i o k-b-t-e i-a-u- -------------------------------- dansei wa bōshi o kabutte imasu.
Je zima a je chladno. 冬 なので 寒い です 。 冬 なので 寒い です 。 冬 なので 寒い です 。 冬 なので 寒い です 。 冬 なので 寒い です 。 0
k-----ke--- -i-ma--n. k_______ w_ m________ k-m-n-k- w- m-e-a-e-. --------------------- kaminoke wa miemasen.
Jeho paže jsou silné. 腕は たくましい です 。 腕は たくましい です 。 腕は たくましい です 。 腕は たくましい です 。 腕は たくましい です 。 0
k--i-o-- -a ---ma---. k_______ w_ m________ k-m-n-k- w- m-e-a-e-. --------------------- kaminoke wa miemasen.
I jeho nohy jsou silné. 脚も たくましい です 。 脚も たくましい です 。 脚も たくましい です 。 脚も たくましい です 。 脚も たくましい です 。 0
k--i---- wa--iema-en. k_______ w_ m________ k-m-n-k- w- m-e-a-e-. --------------------- kaminoke wa miemasen.
Ten muž je ze sněhu. 男性は 雪で 出来て います 。 男性は 雪で 出来て います 。 男性は 雪で 出来て います 。 男性は 雪で 出来て います 。 男性は 雪で 出来て います 。 0
mi-- m- -i-ma-e-. m___ m_ m________ m-m- m- m-e-a-e-. ----------------- mimi mo miemasen.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. 彼は ズボンも コートも 着て いません 。 彼は ズボンも コートも 着て いません 。 彼は ズボンも コートも 着て いません 。 彼は ズボンも コートも 着て いません 。 彼は ズボンも コートも 着て いません 。 0
mi-i-m--m-----e-. m___ m_ m________ m-m- m- m-e-a-e-. ----------------- mimi mo miemasen.
Ale nemrzne. でも 男性は 震えて いません 。 でも 男性は 震えて いません 。 でも 男性は 震えて いません 。 でも 男性は 震えて いません 。 でも 男性は 震えて いません 。 0
m----mo -i----en. m___ m_ m________ m-m- m- m-e-a-e-. ----------------- mimi mo miemasen.
Je to sněhulák. 彼は 雪だるま です 。 彼は 雪だるま です 。 彼は 雪だるま です 。 彼は 雪だるま です 。 彼は 雪だるま です 。 0
se-ak- -o -ie-----. s_____ m_ m________ s-n-k- m- m-e-a-e-. ------------------- senaka mo miemasen.

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...