Гр-от исто т-к- не--- се гл---.
Г____ и___ т___ н_ м_ с_ г_____
Г-б-т и-т- т-к- н- м- с- г-е-а-
-------------------------------
Грбот исто така не му се гледа. 0 Na---vo g--avata.N______ g________N-ј-r-o g-l-v-t-.-----------------Naјprvo gulavata.
Чов------а--ува и ----ме-.
Ч______ т______ и с_ с____
Ч-в-к-т т-н-у-а и с- с-е-.
--------------------------
Човекот танцува и се смее. 0 Naј-r----ulava--.N______ g________N-ј-r-o g-l-v-t-.-----------------Naјprvo gulavata.
Т-ј -к-л- в-ат-- н--- и-т- -ака ---ден шал.
Т__ о____ в_____ н___ и___ т___ и е___ ш___
Т-ј о-о-у в-а-о- н-с- и-т- т-к- и е-е- ш-л-
-------------------------------------------
Тој околу вратот носи исто така и еден шал. 0 Ch-vy--ot----- y--ye---h-e-hir.C________ n___ y_____ s________C-o-y-k-t n-s- y-d-e- s-y-s-i-.-------------------------------Chovyekot nosi yedyen shyeshir.
З-ма-- и--т-де-- -.
З___ е и с______ е_
З-м- е и с-у-е-о е-
-------------------
Зима е и студено е. 0 Ko-----n-e --o sye -ulyeda.K_____ n__ m__ s__ g_______K-s-t- n-e m-o s-e g-l-e-a----------------------------Kosata nye moo sye gulyeda.
Ч----от----д--не-.
Ч______ е о_ с____
Ч-в-к-т е о- с-е-.
------------------
Човекот е од снег. 0 O-s-it-- -sto t-ka-n---moo sye gul----at.O_______ i___ t___ n__ m__ s__ g_________O-s-i-y- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a-t------------------------------------------Ooshitye isto taka nye moo sye gulyedaat.
То--не-н-с- п--тал--и - м--тил.
Т__ н_ н___ п________ и м______
Т-ј н- н-с- п-н-а-о-и и м-н-и-.
-------------------------------
Тој не носи панталони и мантил. 0 Oo-h---e -s-o--ak--nye-m---s-e-----e----.O_______ i___ t___ n__ m__ s__ g_________O-s-i-y- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a-t------------------------------------------Ooshitye isto taka nye moo sye gulyedaat.
Т-- е сне-ко.
Т__ е с______
Т-а е с-е-к-.
-------------
Тоа е снешко. 0 Gurb----s-o---ka nye mo--s-----l--da.G_____ i___ t___ n__ m__ s__ g_______G-r-o- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a--------------------------------------Gurbot isto taka nye moo sye gulyeda.
Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat.
K tomu se používají různé metody.
Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety?
Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší.
Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta.
Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo.
Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy.
Američtí vědci právě učinili zajímavý objev.
Analyzovali více než 2 000 jazyků.
Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků.
Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé.
Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V.
To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb).
Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O.
A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O.
Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S.
U 120 jazyků se prokázala smíšená forma.
Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější.
Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V.
Jsou to například perština, japonština nebo turečtina.
Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O.
U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje.
Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti.
Tato stavba byla základem všech jazyků.
Potom se však jazyky vyvíjely odlišně.
Zatím nevíme, proč se to stalo.
Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod.
Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...