Konverzační příručka

cs Části těla   »   mk Делови на телото

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [педесет и осум]

58 [pyedyesyet i osoom]

Делови на телото

Dyelovi na tyeloto

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Ј-с црт-м-чо--к. Ј__ ц____ ч_____ Ј-с ц-т-м ч-в-к- ---------------- Јас цртам човек. 0
D-e--vi-na-t-----o D______ n_ t______ D-e-o-i n- t-e-o-o ------------------ Dyelovi na tyeloto
Nejdříve hlavu. На-п-во---ав--а. Н______ г_______ Н-ј-р-о г-а-а-а- ---------------- Најпрво главата. 0
D-e--v- -a---e-oto D______ n_ t______ D-e-o-i n- t-e-o-o ------------------ Dyelovi na tyeloto
Ten muž má na sobě klobouk. Ч-ве--т-но---е-е- ----р. Ч______ н___ е___ ш_____ Ч-в-к-т н-с- е-е- ш-ш-р- ------------------------ Човекот носи еден шешир. 0
Јa---zrtam-c-o-yek. Ј__ t_____ c_______ Ј-s t-r-a- c-o-y-k- ------------------- Јas tzrtam chovyek.
Jeho vlasy nejsou vidět. К---та-не -- -е---е-а. К_____ н_ м_ с_ г_____ К-с-т- н- м- с- г-е-а- ---------------------- Косата не му се гледа. 0
Ј-s --rt-m--h---ek. Ј__ t_____ c_______ Ј-s t-r-a- c-o-y-k- ------------------- Јas tzrtam chovyek.
Ani jeho uši nejsou vidět. У-и-----т- т--- ----- се-----аат. У____ и___ т___ н_ м_ с_ г_______ У-и-е и-т- т-к- н- м- с- г-е-а-т- --------------------------------- Ушите исто така не му се гледаат. 0
Јa- tzr-----h--ye-. Ј__ t_____ c_______ Ј-s t-r-a- c-o-y-k- ------------------- Јas tzrtam chovyek.
Ani jeho záda nejsou vidět. Гр-от исто т-к- не--- се гл---. Г____ и___ т___ н_ м_ с_ г_____ Г-б-т и-т- т-к- н- м- с- г-е-а- ------------------------------- Грбот исто така не му се гледа. 0
Na---vo g--avata. N______ g________ N-ј-r-o g-l-v-t-. ----------------- Naјprvo gulavata.
Nakreslím mu oči a ústa. Г---рт-- очите------ата. Г_ ц____ о____ и у______ Г- ц-т-м о-и-е и у-т-т-. ------------------------ Ги цртам очите и устата. 0
N----vo gula-a-a. N______ g________ N-ј-r-o g-l-v-t-. ----------------- Naјprvo gulavata.
Ten muž tančí a směje se. Чов------а--ува и ----ме-. Ч______ т______ и с_ с____ Ч-в-к-т т-н-у-а и с- с-е-. -------------------------- Човекот танцува и се смее. 0
Naј-r----ulava--. N______ g________ N-ј-r-o g-l-v-t-. ----------------- Naјprvo gulavata.
Ten muž má dlouhý nos. Чо--к-- и-а -олг-но-. Ч______ и__ д___ н___ Ч-в-к-т и-а д-л- н-с- --------------------- Човекот има долг нос. 0
Cho---k----os- ye--e-----e--ir. C________ n___ y_____ s________ C-o-y-k-t n-s- y-d-e- s-y-s-i-. ------------------------------- Chovyekot nosi yedyen shyeshir.
V rukou drží hůl. То--в- рац--е---с- -------а-. Т__ в_ р_____ н___ е___ с____ Т-ј в- р-ц-т- н-с- е-е- с-а-. ----------------------------- Тој во рацете носи еден стап. 0
Ch-v-ek-- nosi y-dy---s----hi-. C________ n___ y_____ s________ C-o-y-k-t n-s- y-d-e- s-y-s-i-. ------------------------------- Chovyekot nosi yedyen shyeshir.
Kolem krku má také šálu. Т-ј -к-л- в-ат-- н--- и-т- -ака ---ден шал. Т__ о____ в_____ н___ и___ т___ и е___ ш___ Т-ј о-о-у в-а-о- н-с- и-т- т-к- и е-е- ш-л- ------------------------------------------- Тој околу вратот носи исто така и еден шал. 0
Ch-vy--ot----- y--ye---h-e-hir. C________ n___ y_____ s________ C-o-y-k-t n-s- y-d-e- s-y-s-i-. ------------------------------- Chovyekot nosi yedyen shyeshir.
Je zima a je chladno. З-ма-- и--т-де-- -. З___ е и с______ е_ З-м- е и с-у-е-о е- ------------------- Зима е и студено е. 0
Ko-----n-e --o sye -ulyeda. K_____ n__ m__ s__ g_______ K-s-t- n-e m-o s-e g-l-e-a- --------------------------- Kosata nye moo sye gulyeda.
Jeho paže jsou silné. Раце-е--- ---н-. Р_____ с_ с_____ Р-ц-т- с- с-л-и- ---------------- Рацете се силни. 0
Kos-t- --e m-o---e g--yed-. K_____ n__ m__ s__ g_______ K-s-t- n-e m-o s-e g-l-e-a- --------------------------- Kosata nye moo sye gulyeda.
I jeho nohy jsou silné. Н---те--ст- т-ка------л--. Н_____ и___ т___ с_ с_____ Н-з-т- и-т- т-к- с- с-л-и- -------------------------- Нозете исто така се силни. 0
K--a-a-ny- --o --e guly--a. K_____ n__ m__ s__ g_______ K-s-t- n-e m-o s-e g-l-e-a- --------------------------- Kosata nye moo sye gulyeda.
Ten muž je ze sněhu. Ч----от----д--не-. Ч______ е о_ с____ Ч-в-к-т е о- с-е-. ------------------ Човекот е од снег. 0
O-s-it-- -sto t-ka-n---moo sye gul----at. O_______ i___ t___ n__ m__ s__ g_________ O-s-i-y- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a-t- ----------------------------------------- Ooshitye isto taka nye moo sye gulyedaat.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. То--не-н-с- п--тал--и - м--тил. Т__ н_ н___ п________ и м______ Т-ј н- н-с- п-н-а-о-и и м-н-и-. ------------------------------- Тој не носи панталони и мантил. 0
Oo-h---e -s-o--ak--nye-m---s-e-----e----. O_______ i___ t___ n__ m__ s__ g_________ O-s-i-y- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a-t- ----------------------------------------- Ooshitye isto taka nye moo sye gulyedaat.
Ale nemrzne. Н--ч-век-т-не се --р-нува. Н_ ч______ н_ с_ с________ Н- ч-в-к-т н- с- с-р-н-в-. -------------------------- Но човекот не се смрзнува. 0
O--hitye isto--a-a---- --o-sye -ulye-a-t. O_______ i___ t___ n__ m__ s__ g_________ O-s-i-y- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a-t- ----------------------------------------- Ooshitye isto taka nye moo sye gulyedaat.
Je to sněhulák. Т-- е сне-ко. Т__ е с______ Т-а е с-е-к-. ------------- Тоа е снешко. 0
Gurb----s-o---ka nye mo--s-----l--da. G_____ i___ t___ n__ m__ s__ g_______ G-r-o- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a- ------------------------------------- Gurbot isto taka nye moo sye gulyeda.

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...