Konverzační příručka

cs Části těla   »   ro Părţile corpului omenesc

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [cincizeci şi opt]

Părţile corpului omenesc

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Dese----un o-. D______ u_ o__ D-s-n-z u- o-. -------------- Desenez un om. 0
Nejdříve hlavu. M----n-â- ca--l. M__ î____ c_____ M-i î-t-i c-p-l- ---------------- Mai întâi capul. 0
Ten muž má na sobě klobouk. O-ul-p-ar--------ă---. O___ p_____ o p_______ O-u- p-a-t- o p-l-r-e- ---------------------- Omul poartă o pălărie. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. P-ru- n- s- --d-. P____ n_ s_ v____ P-r-l n- s- v-d-. ----------------- Părul nu se vede. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Ş--n--i-u--c-il--nu-se---d. Ş_ n___ u_______ n_ s_ v___ Ş- n-c- u-e-h-l- n- s- v-d- --------------------------- Şi nici urechile nu se văd. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. Ni-i -pa-ele-nu s- ve-e. N___ s______ n_ s_ v____ N-c- s-a-e-e n- s- v-d-. ------------------------ Nici spatele nu se vede. 0
Nakreslím mu oči a ústa. D-s------c--i-şi -u-a. D______ o____ ş_ g____ D-s-n-z o-h-i ş- g-r-. ---------------------- Desenez ochii şi gura. 0
Ten muž tančí a směje se. O--- da----------r---. O___ d_______ ş_ r____ O-u- d-n-e-z- ş- r-d-. ---------------------- Omul dansează şi râde. 0
Ten muž má dlouhý nos. Om-l-are--n--a- l---. O___ a__ u_ n__ l____ O-u- a-e u- n-s l-n-. --------------------- Omul are un nas lung. 0
V rukou drží hůl. Ţi-e un--asto--în-mâ-ni. Ţ___ u_ b_____ î_ m_____ Ţ-n- u- b-s-o- î- m-i-i- ------------------------ Ţine un baston în mâini. 0
Kolem krku má také šálu. Po---ă--i-u----l-r-î--jur---gâtului. P_____ ş_ u_ f____ î_ j____ g_______ P-a-t- ş- u- f-l-r î- j-r-l g-t-l-i- ------------------------------------ Poartă şi un fular în jurul gâtului. 0
Je zima a je chladno. E--e --r---şi -s-e fr--. E___ i____ ş_ e___ f____ E-t- i-r-ă ş- e-t- f-i-. ------------------------ Este iarnă şi este frig. 0
Jeho paže jsou silné. B--ţ-le--u-t-p-t-rn--e. B______ s___ p_________ B-a-e-e s-n- p-t-r-i-e- ----------------------- Braţele sunt puternice. 0
I jeho nohy jsou silné. Ş- -------e-- -u-t put-----e. Ş_ p_________ s___ p_________ Ş- p-c-o-r-l- s-n- p-t-r-i-e- ----------------------------- Şi picioarele sunt puternice. 0
Ten muž je ze sněhu. O-ul-es------ zăp-d-. O___ e___ d__ z______ O-u- e-t- d-n z-p-d-. --------------------- Omul este din zăpadă. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. N- po---ă p-nta-on- -i --l--n. N_ p_____ p________ ş_ p______ N- p-a-t- p-n-a-o-i ş- p-l-o-. ------------------------------ Nu poartă pantaloni şi palton. 0
Ale nemrzne. Dar -mu-ui -u-- -s-e---i-. D__ o_____ n___ e___ f____ D-r o-u-u- n--- e-t- f-i-. -------------------------- Dar omului nu-i este frig. 0
Je to sněhulák. E--- -- om--e-z-p-dă. E___ u_ o_ d_ z______ E-t- u- o- d- z-p-d-. --------------------- Este un om de zăpadă. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + rumunština (1-100) MP3 rumunština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...