Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   be Задаваць пытанні 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шэсцьдзесят два]

62 [shests’dzesyat dva]

Задаваць пытанні 1

Zadavats’ pytannі 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
učit se в-чы-ца в______ в-ч-ц-а ------- вучыцца 0
Zada---s’-pyt-n-- 1 Z________ p______ 1 Z-d-v-t-’ p-t-n-і 1 ------------------- Zadavats’ pytannі 1
Učí se žáci hodně? В-ч-- -уча-ц- --а-? В____ в______ ш____ В-ч-і в-ч-ц-а ш-а-? ------------------- Вучні вучацца шмат? 0
Za-a-a-s’ --t---і 1 Z________ p______ 1 Z-d-v-t-’ p-t-n-і 1 ------------------- Zadavats’ pytannі 1
Ne, učí se málo. Не--я-ы-------а м-ла. Н__ я__ в______ м____ Н-, я-ы в-ч-ц-а м-л-. --------------------- Не, яны вучацца мала. 0
vuc-ytst-a v_________ v-c-y-s-s- ---------- vuchytstsa
ptát se п-та-ь п_____ п-т-ц- ------ пытаць 0
vu-hyts--a v_________ v-c-y-s-s- ---------- vuchytstsa
Ptáte se často učitele? В- час---------е на---ў-і--? В_ ч____ п______ н__________ В- ч-с-а п-т-е-е н-с-а-н-к-? ---------------------------- Вы часта пытаеце настаўніка? 0
vu-hy----a v_________ v-c-y-s-s- ---------- vuchytstsa
Ne, neptám se ho často. Н---я--ы--ю --о-н---ст-. Н__ я п____ я__ н_______ Н-, я п-т-ю я-о н-ч-с-а- ------------------------ Не, я пытаю яго нячаста. 0
V-chnі---ch---tsa-sh-at? V_____ v_________ s_____ V-c-n- v-c-a-s-s- s-m-t- ------------------------ Vuchnі vuchatstsa shmat?
odpovídat а-----аць а________ а-к-з-а-ь --------- адказваць 0
V-c--і-vuch--st-a--h-a-? V_____ v_________ s_____ V-c-n- v-c-a-s-s- s-m-t- ------------------------ Vuchnі vuchatstsa shmat?
Odpovězte, prosím. Адказвайц---калі--ас-а. А__________ к___ л_____ А-к-з-а-ц-, к-л- л-с-а- ----------------------- Адказвайце, калі ласка. 0
V--h-і vu-h-ts-s- shm--? V_____ v_________ s_____ V-c-n- v-c-a-s-s- s-m-t- ------------------------ Vuchnі vuchatstsa shmat?
Odpovídám. Я---к-----. Я а________ Я а-к-з-а-. ----------- Я адказваю. 0
Ne, --n--vu---tst-a --la. N__ y___ v_________ m____ N-, y-n- v-c-a-s-s- m-l-. ------------------------- Ne, yany vuchatstsa mala.
pracovat пра-----ь п________ п-а-а-а-ь --------- працаваць 0
N-,---n- -u-h-tsts- mala. N__ y___ v_________ m____ N-, y-n- v-c-a-s-s- m-l-. ------------------------- Ne, yany vuchatstsa mala.
Pracuje právě? Ё--ц---- п-ац--? Ё_ ц____ п______ Ё- ц-п-р п-а-у-? ---------------- Ён цяпер працуе? 0
Ne---a---v--h--st-a --l-. N__ y___ v_________ m____ N-, y-n- v-c-a-s-s- m-l-. ------------------------- Ne, yany vuchatstsa mala.
Ano, právě pracuje. Так- -- -я-е--пра---. Т___ ё_ ц____ п______ Т-к- ё- ц-п-р п-а-у-. --------------------- Так, ён цяпер працуе. 0
py-ats’ p______ p-t-t-’ ------- pytats’
přijít п--ходз-ць п_________ п-ы-о-з-ц- ---------- прыходзіць 0
p--a-s’ p______ p-t-t-’ ------- pytats’
Přijdete? В- -р--дзец-? В_ п_________ В- п-ы-д-е-е- ------------- Вы прыйдзеце? 0
pyt--s’ p______ p-t-t-’ ------- pytats’
Ano, přijdeme hned. Т-к--мы-з-р-- п-ы--зе-. Т___ м_ з____ п________ Т-к- м- з-р-з п-ы-д-е-. ----------------------- Так, мы зараз прыйдзем. 0
Vy chast- p-t--tse na---u-і--? V_ c_____ p_______ n__________ V- c-a-t- p-t-e-s- n-s-a-n-k-? ------------------------------ Vy chasta pytaetse nastaunіka?
bydlet ж--ь ж___ ж-ц- ---- жыць 0
V----ast---y--et----a-tau---a? V_ c_____ p_______ n__________ V- c-a-t- p-t-e-s- n-s-a-n-k-? ------------------------------ Vy chasta pytaetse nastaunіka?
Bydlíte v Berlíně? В--ж--------------е? В_ ж_____ ў Б_______ В- ж-в-ц- ў Б-р-і-е- -------------------- Вы жывяце ў Берліне? 0
Vy chasta p-t--t-e--a----nіka? V_ c_____ p_______ n__________ V- c-a-t- p-t-e-s- n-s-a-n-k-? ------------------------------ Vy chasta pytaetse nastaunіka?
Ano, bydlím v Berlíně. Т-к,-я жыву ў-Бе-ліне. Т___ я ж___ ў Б_______ Т-к- я ж-в- ў Б-р-і-е- ---------------------- Так, я жыву ў Берліне. 0
N-,--a -ytayu y-g---y-ch--ta. N__ y_ p_____ y___ n_________ N-, y- p-t-y- y-g- n-a-h-s-a- ----------------------------- Ne, ya pytayu yago nyachasta.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!