Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   he ‫לשאול שאלות 1‬

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

‫62 [שישים ושתיים]‬

62 [shishim ushtaim]

‫לשאול שאלות 1‬

lish'ol she'elot 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
učit se ‫-למ-ד‬ ‫______ ‫-ל-ו-‬ ------- ‫ללמוד‬ 0
li--od l_____ l-l-o- ------ lilmod
Učí se žáci hodně? ‫התלמ-ד-ם -ו-די------?‬ ‫________ ל_____ ה_____ ‫-ת-מ-ד-ם ל-מ-י- ה-ב-?- ----------------------- ‫התלמידים לומדים הרבה?‬ 0
lil-od l_____ l-l-o- ------ lilmod
Ne, učí se málo. ‫-א,-הם -ומדים-מעט-‬ ‫___ ה_ ל_____ מ____ ‫-א- ה- ל-מ-י- מ-ט-‬ -------------------- ‫לא, הם לומדים מעט.‬ 0
l-lm-d l_____ l-l-o- ------ lilmod
ptát se ‫-ש--ל‬ ‫______ ‫-ש-ו-‬ ------- ‫לשאול‬ 0
h-ta-m-d-m-lom-i- -a--eh? h_________ l_____ h______ h-t-l-i-i- l-m-i- h-r-e-? ------------------------- hatalmidim lomdim harbeh?
Ptáte se často učitele? ‫את-/----------- א--ה--רה שא--ת ל-ית-- קר-ב--?‬ ‫__ / ה ש___ / ת א_ ה____ ש____ ל_____ ק_______ ‫-ת / ה ש-א- / ת א- ה-ו-ה ש-ל-ת ל-י-י- ק-ו-ו-?- ----------------------------------------------- ‫את / ה שואל / ת את המורה שאלות לעיתים קרובות?‬ 0
h-ta-mi--m---md-- ----e-? h_________ l_____ h______ h-t-l-i-i- l-m-i- h-r-e-? ------------------------- hatalmidim lomdim harbeh?
Ne, neptám se ho často. ‫-א,-א-- ל- --א- /-ת -ותו--עית------ב--.‬ ‫___ א__ ל_ ש___ / ת א___ ל_____ ק_______ ‫-א- א-י ל- ש-א- / ת א-ת- ל-י-י- ק-ו-ו-.- ----------------------------------------- ‫לא, אני לא שואל / ת אותו לעיתים קרובות.‬ 0
h-talm--im -o-di--h----h? h_________ l_____ h______ h-t-l-i-i- l-m-i- h-r-e-? ------------------------- hatalmidim lomdim harbeh?
odpovídat ‫-ענ--‬ ‫______ ‫-ע-ו-‬ ------- ‫לענות‬ 0
lo- -em------m-m-'a-. l__ h__ l_____ m_____ l-, h-m l-m-i- m-'-t- --------------------- lo, hem lomdim me'at.
Odpovězte, prosím. ‫---ה /-י-----ה-‬ ‫____ / י ב______ ‫-ע-ה / י ב-ק-ה-‬ ----------------- ‫תענה / י בבקשה.‬ 0
l-sh'ol l______ l-s-'-l ------- lish'ol
Odpovídám. ‫-נ- עו-ה-‬ ‫___ ע_____ ‫-נ- ע-נ-.- ----------- ‫אני עונה.‬ 0
at---a- s-o-e-/s-o'elet s--'e-o- et---mu-e---'e-t-- -r---t? a______ s______________ s_______ e_ h______ l______ q______ a-a-/-t s-o-e-/-h-'-l-t s-e-e-o- e- h-m-r-h l-e-t-m q-o-o-? ----------------------------------------------------------- atah/at sho'el/sho'elet she'elot et hamureh l'eytim qrovot?
pracovat ‫לע-ו-‬ ‫______ ‫-ע-ו-‬ ------- ‫לעבוד‬ 0
lo, an---o-sh-'el/--o'elet-----l-ey-im-q-ov-t. l__ a__ l_ s______________ o__ l______ q______ l-, a-i l- s-o-e-/-h-'-l-t o-o l-e-t-m q-o-o-. ---------------------------------------------- lo, ani lo sho'el/sho'elet oto l'eytim qrovot.
Pracuje právě? ‫הו--עוב- כע--‬ ‫___ ע___ כ____ ‫-ו- ע-ב- כ-ת-‬ --------------- ‫הוא עובד כעת?‬ 0
l---n-t l______ l-'-n-t ------- la'anot
Ano, právě pracuje. ‫-----ו- -----‬ ‫___ ה__ ע_____ ‫-ן- ה-א ע-ב-.- --------------- ‫כן, הוא עובד.‬ 0
t-'-n--/t-'a-- b----ash--. t_____________ b__________ t-'-n-h-t-'-n- b-v-q-s-a-. -------------------------- ta'aneh/ta'ani b'vaqashah.
přijít ‫לבוא‬ ‫_____ ‫-ב-א- ------ ‫לבוא‬ 0
ani ---h/---h. a__ o_________ a-i o-e-/-n-h- -------------- ani oneh/onah.
Přijdete? ‫-ת-- ה ב--/---‬ ‫__ / ה ב_ / ה__ ‫-ת / ה ב- / ה-‬ ---------------- ‫את / ה בא / ה?‬ 0
a-i o-e-/o-ah. a__ o_________ a-i o-e-/-n-h- -------------- ani oneh/onah.
Ano, přijdeme hned. ‫כן- אנחנו עוד ----ב----‬ ‫___ א____ ע__ מ__ ב_____ ‫-ן- א-ח-ו ע-ד מ-ט ב-י-.- ------------------------- ‫כן, אנחנו עוד מעט באים.‬ 0
ani-o-------h. a__ o_________ a-i o-e-/-n-h- -------------- ani oneh/onah.
bydlet ‫לג-ר‬ ‫_____ ‫-ג-ר- ------ ‫לגור‬ 0
la--v-d l______ l-'-v-d ------- la'avod
Bydlíte v Berlíně? ‫-- - ה--ר-/ ----רלי--‬ ‫__ / ה ג_ / ה ב_______ ‫-ת / ה ג- / ה ב-ר-י-?- ----------------------- ‫את / ה גר / ה בברלין?‬ 0
hu o----ka'e-? h_ o___ k_____ h- o-e- k-'-t- -------------- hu oved ka'et?
Ano, bydlím v Berlíně. ‫כ---א-י -- /-ה -בר---.‬ ‫___ א__ ג_ / ה ב_______ ‫-ן- א-י ג- / ה ב-ר-י-.- ------------------------ ‫כן, אני גר / ה בברלין.‬ 0
ken,--u--v-d. k___ h_ o____ k-n- h- o-e-. ------------- ken, hu oved.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!