Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   sr Постављати питања 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шездесет и два]

62 [šezdeset i dva]

Постављати питања 1

Postavljati pitanja 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
učit se учити у____ у-и-и ----- учити 0
P---a-lj-t--p---nja-1 P__________ p______ 1 P-s-a-l-a-i p-t-n-a 1 --------------------- Postavljati pitanja 1
Učí se žáci hodně? Уч- л- -че-и-и -----? У__ л_ у______ м_____ У-е л- у-е-и-и м-о-о- --------------------- Уче ли ученици много? 0
Pos--v----- -i---j--1 P__________ p______ 1 P-s-a-l-a-i p-t-n-a 1 --------------------- Postavljati pitanja 1
Ne, učí se málo. Не,---и-у-е-м-ло. Н__ о__ у__ м____ Н-, о-и у-е м-л-. ----------------- Не, они уче мало. 0
u---i u____ u-i-i ----- učiti
ptát se пита-и п_____ п-т-т- ------ питати 0
uči-i u____ u-i-i ----- učiti
Ptáte se často učitele? Пи-а-е-ли---сто -----ља? П_____ л_ ч____ у_______ П-т-т- л- ч-с-о у-и-е-а- ------------------------ Питате ли често учитеља? 0
učiti u____ u-i-i ----- učiti
Ne, neptám se ho často. Н-- не-пит-м г- чес-о. Н__ н_ п____ г_ ч_____ Н-, н- п-т-м г- ч-с-о- ---------------------- Не, не питам га често. 0
Uč- -i---e-i-- mn---? U__ l_ u______ m_____ U-e l- u-e-i-i m-o-o- --------------------- Uče li učenici mnogo?
odpovídat од--во-и-и о_________ о-г-в-р-т- ---------- одговорити 0
Uče-l- uč--i---mnogo? U__ l_ u______ m_____ U-e l- u-e-i-i m-o-o- --------------------- Uče li učenici mnogo?
Odpovězte, prosím. Од-овор---- ---------. О__________ м____ В___ О-г-в-р-т-, м-л-м В-с- ---------------------- Одговорите, молим Вас. 0
Uč- l- -čen--i m--go? U__ l_ u______ m_____ U-e l- u-e-i-i m-o-o- --------------------- Uče li učenici mnogo?
Odpovídám. Ј- о----а--м. Ј_ о_________ Ј- о-г-в-р-м- ------------- Ја одговарам. 0
Ne,--ni -----a--. N__ o__ u__ m____ N-, o-i u-e m-l-. ----------------- Ne, oni uče malo.
pracovat ра---и р_____ р-д-т- ------ радити 0
N---oni uč--m-l-. N__ o__ u__ m____ N-, o-i u-e m-l-. ----------------- Ne, oni uče malo.
Pracuje právě? Р--и-л- он--пр-в-? Р___ л_ о_ у______ Р-д- л- о- у-р-в-? ------------------ Ради ли он управо? 0
N-- -n- uče malo. N__ o__ u__ m____ N-, o-i u-e m-l-. ----------------- Ne, oni uče malo.
Ano, právě pracuje. Да- -п-аво рад-. Д__ у_____ р____ Д-, у-р-в- р-д-. ---------------- Да, управо ради. 0
p----i p_____ p-t-t- ------ pitati
přijít дол--ити д_______ д-л-з-т- -------- долазити 0
p-t--i p_____ p-t-t- ------ pitati
Přijdete? До-азите л---и? Д_______ л_ В__ Д-л-з-т- л- В-? --------------- Долазите ли Ви? 0
p---ti p_____ p-t-t- ------ pitati
Ano, přijdeme hned. Да, ----з-м- --мах. Д__ д_______ о_____ Д-, д-л-з-м- о-м-х- ------------------- Да, долазимо одмах. 0
Pi-a---l--č-sto-uč-t---a? P_____ l_ č____ u________ P-t-t- l- č-s-o u-i-e-j-? ------------------------- Pitate li često učitelja?
bydlet с--но-а-и с________ с-а-о-а-и --------- становати 0
P----- -- če----u--t-l-a? P_____ l_ č____ u________ P-t-t- l- č-s-o u-i-e-j-? ------------------------- Pitate li često učitelja?
Bydlíte v Berlíně? С-ануј--е------Бер-и--? С________ л_ у Б_______ С-а-у-е-е л- у Б-р-и-у- ----------------------- Станујете ли у Берлину? 0
Pi-ate--------o u--t-lj-? P_____ l_ č____ u________ P-t-t- l- č-s-o u-i-e-j-? ------------------------- Pitate li često učitelja?
Ano, bydlím v Berlíně. Д-, ја с--н--ем----ерл-ну. Д__ ј_ с_______ у Б_______ Д-, ј- с-а-у-е- у Б-р-и-у- -------------------------- Да, ја станујем у Берлину. 0
N---ne p------a --s--. N__ n_ p____ g_ č_____ N-, n- p-t-m g- č-s-o- ---------------------- Ne, ne pitam ga često.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!