Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   ku Bersiva neyînî 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [şêst û pênc]

Bersiva neyînî 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Gus---k bih----? G______ b___ y__ G-s-î-k b-h- y-? ---------------- Gustîlk biha ye? 0
Ne, stojí jen sto euro. N-- -ih-yê -- --nê-100 euro-ye. N__ b_____ w_ t___ 1__ e___ y__ N-, b-h-y- w- t-n- 1-0 e-r- y-. ------------------------------- Na, bihayê wê tenê 100 euro ye. 0
Ale já mám jen padesát. L---lê-l--ge---i--tenê-pê----h---. L_____ l_ g__ m__ t___ p____ h____ L-b-l- l- g-l m-n t-n- p-n-î h-y-. ---------------------------------- Lêbelê li gel min tenê pêncî heye. 0
Jsi už hotový / hotová? Tu am-----? T_ a_______ T- a-a-e-î- ----------- Tu amadeyî? 0
Ne, ještě ne. Na- h-n-n-. N__ h__ n__ N-, h-n n-. ----------- Na, hîn na. 0
Ale už brzo budu hotový. Lêbel------ -ni-a-am-d--bi-. L_____ e_ ê a____ a____ b___ L-b-l- e- ê a-i-a a-a-e b-m- ---------------------------- Lêbelê ez ê aniha amade bim. 0
Chceš ještě polévku? Z----i--ş---e -i-w--î? Z______ ş____ d_______ Z-d-t-r ş-r-e d-x-a-î- ---------------------- Zêdetir şorbe dixwazî? 0
Ne, už nechci. N-,--a---zi-. N__ n________ N-, n-x-a-i-. ------------- Na, naxwazim. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Lê-be-fe-î-e---d- d-x-----. L_ b__________ d_ d________ L- b-r-e-î-e-e d- d-x-a-i-. --------------------------- Lê berfeşîreke dî dixwazim. 0
Bydlíš tady už dlouho? E--d--ek- di--j-- t- li --------n-? E_ d_____ d____ e t_ l_ v__ r______ E- d-m-k- d-r-j e t- l- v-r r-d-n-? ----------------------------------- Ev demeke dirêj e tu li vir rûdinê? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Na, ji-meh-k--ve. N__ j_ m_____ v__ N-, j- m-h-k- v-. ----------------- Na, ji mehekê ve. 0
Ale znám už hodně lidí. L---i-n--a -e----ek-miro--n-n----ik-m. L_ j_ n___ v_ g____ m______ n__ d_____ L- j- n-h- v- g-l-k m-r-v-n n-s d-k-m- -------------------------------------- Lê ji niha ve gelek mirovan nas dikim. 0
Pojedeš zítra domů? T- -- -ib--biçî-m-lê? T_ y_ s___ b___ m____ T- y- s-b- b-ç- m-l-? --------------------- Tu yê sibê biçî malê? 0
Ne, až o víkendu. N-, --rî z---a--ya---f--y-. N__ h___ z_ d_____ h_______ N-, h-r- z- d-w-y- h-f-e-ê- --------------------------- Na, herî zû dawiya hefteyê. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. L- e--ê-roj- y-k-em- -e-er--. L_ e_ ê r___ y______ v_______ L- e- ê r-j- y-k-e-ê v-g-r-m- ----------------------------- Lê ez ê roja yekşemê vegerim. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Ke--ka--- gih-ş-î y-? K_____ t_ g______ y__ K-ç-k- t- g-h-ş-î y-? --------------------- Keçika te gihîştî ye? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Na,-----n--w- h-----vd-h -. N__ t_____ w_ h__ h_____ e_ N-, t-m-n- w- h-n h-v-e- e- --------------------------- Na, temenê wê hîn hevdeh e. 0
Ale už má přítele. Lê -i---ha v- h-valê wê-heye. L_ j_ n___ v_ h_____ w_ h____ L- j- n-h- v- h-v-l- w- h-y-. ----------------------------- Lê ji niha ve hevalê wê heye. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 kurdština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!