Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   ro Negaţie 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [şaizeci şi cinci]

Negaţie 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? E-t- scu-- -nel-l? E___ s____ i______ E-t- s-u-p i-e-u-? ------------------ Este scump inelul? 0
Ne, stojí jen sto euro. Nu,--u co----------- su-- -- E-ro. N__ n_ c____ d____ o s___ d_ E____ N-, n- c-s-ă d-c-t o s-t- d- E-r-. ---------------------------------- Nu, nu costă decât o sută de Euro. 0
Ale já mám jen padesát. Dar--- -- ----- -inc-----. D__ e_ a_ n____ c_________ D-r e- a- n-m-i c-n-i-e-i- -------------------------- Dar eu am numai cincizeci. 0
Jsi už hotový / hotová? E-t- gata---j-? E___ g___ d____ E-t- g-t- d-j-? --------------- Eşti gata deja? 0
Ne, ještě ne. N-- --c- n-. N__ î___ n__ N-, î-c- n-. ------------ Nu, încă nu. 0
Ale už brzo budu hotový. D-r -m----- su-t-ga--. D__ i______ s___ g____ D-r i-e-i-t s-n- g-t-. ---------------------- Dar imediat sunt gata. 0
Chceš ještě polévku? Ma- ---eşt--su-ă? M__ d______ s____ M-i d-r-ş-i s-p-? ----------------- Mai doreşti supă? 0
Ne, už nechci. N-- -- -a----re--. N__ n_ m__ d______ N-, n- m-i d-r-s-. ------------------ Nu, nu mai doresc. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Da- î----o---g-e---ă. D__ î___ o î_________ D-r î-c- o î-g-e-a-ă- --------------------- Dar încă o îngheţată. 0
Bydlíš tady už dlouho? L--ui--t- de----- t--p -i-i? L________ d_ m___ t___ a____ L-c-i-ş-i d- m-l- t-m- a-c-? ---------------------------- Locuieşti de mult timp aici? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Nu,--b-a de---l---. N__ a___ d_ o l____ N-, a-i- d- o l-n-. ------------------- Nu, abia de o lună. 0
Ale znám už hodně lidí. D-r ---o---d-----u-te pe----n-. D__ c_____ d___ m____ p________ D-r c-n-s- d-j- m-l-e p-r-o-n-. ------------------------------- Dar cunosc deja multe persoane. 0
Pojedeš zítra domů? M--g- -âi-e aca--? M____ m____ a_____ M-r-i m-i-e a-a-ă- ------------------ Mergi mâine acasă? 0
Ne, až o víkendu. N---num-i -- sf--ş-t -e-săptăm-nă. N__ n____ l_ s______ d_ s_________ N-, n-m-i l- s-â-ş-t d- s-p-ă-â-ă- ---------------------------------- Nu, numai la sfârşit de săptămână. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. D-r ---în--rc-deja dumi-i-ă. D__ m_ î_____ d___ d________ D-r m- î-t-r- d-j- d-m-n-c-. ---------------------------- Dar mă întorc deja duminică. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Fi----ta e-te de-- ma-oră? F____ t_ e___ d___ m______ F-i-a t- e-t- d-j- m-j-r-? -------------------------- Fiica ta este deja majoră? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Nu- are -umai şa---s--e-e-- ani. N__ a__ n____ ş____________ a___ N-, a-e n-m-i ş-p-e-p-e-e-e a-i- -------------------------------- Nu, are numai şaptesprezece ani. 0
Ale už má přítele. Dar -re -e-a-u- pr-e-en. D__ a__ d___ u_ p_______ D-r a-e d-j- u- p-i-t-n- ------------------------ Dar are deja un prieten. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + rumunština (1-100) MP3 rumunština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!