Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   uk Заперечення 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [шістдесят п’ять]

65 [shistdesyat pʺyatʹ]

Заперечення 2

Zaperechennya 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? П-рсте-- дор--ий? П_______ д_______ П-р-т-н- д-р-г-й- ----------------- Перстень дорогий? 0
Z-perechen--- 2 Z____________ 2 Z-p-r-c-e-n-a 2 --------------- Zaperechennya 2
Ne, stojí jen sto euro. Ні, -----ош-----іл-к- с-о єв-о. Н__ в__ к_____ т_____ с__ є____ Н-, в-н к-ш-у- т-л-к- с-о є-р-. ------------------------------- Ні, він коштує тільки сто євро. 0
Zaper--hen----2 Z____________ 2 Z-p-r-c-e-n-a 2 --------------- Zaperechennya 2
Ale já mám jen padesát. А-е-я--аю тіл--и-----деся-. А__ я м__ т_____ п_________ А-е я м-ю т-л-к- п-я-д-с-т- --------------------------- Але я маю тільки п’ятдесят. 0
P-rst-n- --r----̆? P_______ d_______ P-r-t-n- d-r-h-y-? ------------------ Perstenʹ dorohyy̆?
Jsi už hotový / hotová? Ти-в-е------ий - -о-ов-? Т_ в__ г______ / г______ Т- в-е г-т-в-й / г-т-в-? ------------------------ Ти вже готовий / готова? 0
P-rst-n--d-r-hyy-? P_______ d_______ P-r-t-n- d-r-h-y-? ------------------ Perstenʹ dorohyy̆?
Ne, ještě ne. Ні,-щ----. Н__ щ_ н__ Н-, щ- н-. ---------- Ні, ще ні. 0
P--s--n--do-o--y-? P_______ d_______ P-r-t-n- d-r-h-y-? ------------------ Perstenʹ dorohyy̆?
Ale už brzo budu hotový. А-е --ор---уд- ---ови--/ гото--. А__ с____ б___ г______ / г______ А-е с-о-о б-д- г-т-в-й / г-т-в-. -------------------------------- Але скоро буду готовий / готова. 0
Ni--v-n kos--uy- -----y-st--y-vr-. N__ v__ k_______ t_____ s__ y_____ N-, v-n k-s-t-y- t-l-k- s-o y-v-o- ---------------------------------- Ni, vin koshtuye tilʹky sto yevro.
Chceš ještě polévku? Х---ш ---су--? Х____ щ_ с____ Х-ч-ш щ- с-п-? -------------- Хочеш ще супу? 0
Ni, -in-k--h-uy- -il--y -t- ---ro. N__ v__ k_______ t_____ s__ y_____ N-, v-n k-s-t-y- t-l-k- s-o y-v-o- ---------------------------------- Ni, vin koshtuye tilʹky sto yevro.
Ne, už nechci. Н-- - б-л-ше -- ---у. Н__ я б_____ н_ х____ Н-, я б-л-ш- н- х-ч-. --------------------- Ні, я більше не хочу. 0
N-, vi- kosht--e -i--k---to--evro. N__ v__ k_______ t_____ s__ y_____ N-, v-n k-s-t-y- t-l-k- s-o y-v-o- ---------------------------------- Ni, vin koshtuye tilʹky sto yevro.
Ale chci ještě zmrzlinu. Ал- щ------ мо--зиво. А__ щ_ о___ м________ А-е щ- о-н- м-р-з-в-. --------------------- Але ще одне морозиво. 0
Ale ya ma-u -i--k----y-t--sy-t. A__ y_ m___ t_____ p___________ A-e y- m-y- t-l-k- p-y-t-e-y-t- ------------------------------- Ale ya mayu tilʹky p'yatdesyat.
Bydlíš tady už dlouho? Ти --в-о--же-тут-ж-в-ш? Т_ д____ в__ т__ ж_____ Т- д-в-о в-е т-т ж-в-ш- ----------------------- Ти довго вже тут живеш? 0
T---zhe-h--o-y-̆ /--o----? T_ v___ h______ / h______ T- v-h- h-t-v-y- / h-t-v-? -------------------------- Ty vzhe hotovyy̆ / hotova?
Ne, teprve jeden měsíc. Ні,-ті-ь-- -іс--ь. Н__ т_____ м______ Н-, т-л-к- м-с-ц-. ------------------ Ні, тільки місяць. 0
Ty---h- ho--v--- ---oto-a? T_ v___ h______ / h______ T- v-h- h-t-v-y- / h-t-v-? -------------------------- Ty vzhe hotovyy̆ / hotova?
Ale znám už hodně lidí. Але-я --а---ж- --га----юде-. А__ я з___ в__ б_____ л_____ А-е я з-а- в-е б-г-т- л-д-й- ---------------------------- Але я знаю вже багато людей. 0
Ty-vz----otovyy-----o--va? T_ v___ h______ / h______ T- v-h- h-t-v-y- / h-t-v-? -------------------------- Ty vzhe hotovyy̆ / hotova?
Pojedeš zítra domů? Їд-ш--а---а--одому? Ї___ з_____ д______ Ї-е- з-в-р- д-д-м-? ------------------- Їдеш завтра додому? 0
Ni-----he---. N__ s____ n__ N-, s-c-e n-. ------------- Ni, shche ni.
Ne, až o víkendu. Ні---іл---------ід-і. Н__ т_____ у в_______ Н-, т-л-к- у в-х-д-і- --------------------- Ні, тільки у вихідні. 0
N-,--hc----i. N__ s____ n__ N-, s-c-e n-. ------------- Ni, shche ni.
Ale přijedu zpátky už v neděli. А---я п--ерт--ся--же---н-ділю. А__ я п_________ в__ у н______ А-е я п-в-р-а-с- в-е у н-д-л-. ------------------------------ Але я повертаюся вже у неділю. 0
Ni,----h- -i. N__ s____ n__ N-, s-c-e n-. ------------- Ni, shche ni.
Je tvoje dcera už dospělá? Т-оя-д--ка --е-д-р--л-? Т___ д____ в__ д_______ Т-о- д-ч-а в-е д-р-с-а- ----------------------- Твоя дочка вже доросла? 0
A-- --or--bu-u-------y̆---hot--a. A__ s____ b___ h______ / h______ A-e s-o-o b-d- h-t-v-y- / h-t-v-. --------------------------------- Ale skoro budu hotovyy̆ / hotova.
Ne, je jí teprve sedmnáct. Н-,-їй--іл-к-------д--т-. Н__ ї_ т_____ с__________ Н-, ї- т-л-к- с-м-а-ц-т-. ------------------------- Ні, їй тільки сімнадцять. 0
A----k--o -u-u-ho-ovy-̆ --ho-o--. A__ s____ b___ h______ / h______ A-e s-o-o b-d- h-t-v-y- / h-t-v-. --------------------------------- Ale skoro budu hotovyy̆ / hotova.
Ale už má přítele. Ал---о-а -ж----є-хлоп-я. А__ в___ в__ м__ х______ А-е в-н- в-е м-є х-о-ц-. ------------------------ Але вона вже має хлопця. 0
Ale --or--bu-u h---v--̆ / h-tova. A__ s____ b___ h______ / h______ A-e s-o-o b-d- h-t-v-y- / h-t-v-. --------------------------------- Ale skoro budu hotovyy̆ / hotova.

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!