Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   am የተያዙ ተዋጊዎች 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [ስልሳ ሰባት]

67 [ስልሳ ሰባት]

የተያዙ ተዋጊዎች 2

āgenazabī tewilat’e simi 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
brýle መ--ር መ___ መ-ፅ- ---- መነፅር 0
ā-e-a--b--t-w--a--- si-- 2 ā________ t________ s___ 2 ā-e-a-a-ī t-w-l-t-e s-m- 2 -------------------------- āgenazabī tewilat’e simi 2
Zapomněl své brýle. እ--መነ--- -ረ----። እ_ መ____ እ______ እ- መ-ፅ-ን እ-ስ-ታ-። ---------------- እሱ መነፅሩን እረስቶታል። 0
ā----z-bī --wilat-e--im- 2 ā________ t________ s___ 2 ā-e-a-a-ī t-w-l-t-e s-m- 2 -------------------------- āgenazabī tewilat’e simi 2
Kdepak jsou jeho brýle? ታ-- መ--ሩ -----? ታ__ መ___ የ_ አ__ ታ-ያ መ-ፅ- የ- አ-? --------------- ታድያ መነፅሩ የት አለ? 0
m--e-͟s-iri m_________ m-n-t-s-i-i ----------- menet͟s’iri
hodinky / hodiny ሰኣት ሰ__ ሰ-ት --- ሰኣት 0
mene----i-i m_________ m-n-t-s-i-i ----------- menet͟s’iri
Jeho hodinky jsou rozbité. የ-ሱ--------ራም። የ__ ሰ__ አ_____ የ-ሱ ሰ-ት አ-ሰ-ም- -------------- የእሱ ሰዓት አይሰራም። 0
m--e-͟-’iri m_________ m-n-t-s-i-i ----------- menet͟s’iri
Hodiny visí na stěně. ሰዓቱ--ድግ------ሰቅሏ-። ሰ__ ግ___ ላ_ ተ_____ ሰ-ቱ ግ-ግ- ላ- ተ-ቅ-ል- ------------------ ሰዓቱ ግድግዳ ላይ ተሰቅሏል። 0
is- m---t--’i--------s---t--i. i__ m___________ i___________ i-u m-n-t-s-i-u-i i-e-i-o-a-i- ------------------------------ isu menet͟s’iruni iresitotali.
pas ፓስፖርት ፓ____ ፓ-ፖ-ት ----- ፓስፖርት 0
is--menet-s-i--ni -re--t-ta--. i__ m___________ i___________ i-u m-n-t-s-i-u-i i-e-i-o-a-i- ------------------------------ isu menet͟s’iruni iresitotali.
Ztratil svůj pas. እ- ፓ---ቱ-ጠ-ቶበ-ል። እ_ ፓ____ ጠ______ እ- ፓ-ፖ-ቱ ጠ-ቶ-ታ-። ---------------- እሱ ፓስፖርቱ ጠፍቶበታል። 0
is--menet-s’-runi ir---to-a--. i__ m___________ i___________ i-u m-n-t-s-i-u-i i-e-i-o-a-i- ------------------------------ isu menet͟s’iruni iresitotali.
Kde je jeho pas? ታዲ---ሱ -ስ----የ- አለ? ታ__ የ_ ፓ____ የ_ አ__ ታ-ያ የ- ፓ-ፖ-ት የ- አ-? ------------------- ታዲያ የሱ ፓስፖርት የት አለ? 0
ta-iy- me----s---u-y----ā--? t_____ m_________ y___ ā___ t-d-y- m-n-t-s-i-u y-t- ā-e- ---------------------------- tadiya menet͟s’iru yeti āle?
ona – její (svůj / svoje) እ------እ-ሱ እ__ – የ___ እ-ሱ – የ-ነ- ---------- እነሱ – የእነሱ 0
tadiya m-ne-͟s-i---y--i -l-? t_____ m_________ y___ ā___ t-d-y- m-n-t-s-i-u y-t- ā-e- ---------------------------- tadiya menet͟s’iru yeti āle?
Ty děti nemohou najít své rodiče. ል-- ወላ-ቻቸውን-ማ-ኘት አ---ም። ል__ ወ______ ማ___ አ_____ ል-ቹ ወ-ጆ-ቸ-ን ማ-ኘ- አ-ቻ-ም- ----------------------- ልጆቹ ወላጆቻቸውን ማግኘት አልቻሉም። 0
tad-ya me-et--’-ru----i--le? t_____ m_________ y___ ā___ t-d-y- m-n-t-s-i-u y-t- ā-e- ---------------------------- tadiya menet͟s’iru yeti āle?
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! ይሄ--ወላጆቻቸ--መ-። ይ__ ወ_____ መ__ ይ-ው ወ-ጆ-ቸ- መ-። -------------- ይሄው ወላጆቻቸው መጡ። 0
se’--i s_____ s-’-t- ------ se’ati
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) እ-- – የ-ርሶ እ__ – የ___ እ-ሶ – የ-ር- ---------- እርሶ – የእርሶ 0
se-ati s_____ s-’-t- ------ se’ati
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? እን---ነበር --ዎ አ- ሙለር? እ___ ነ__ ጉ__ አ_ ሙ___ እ-ዴ- ነ-ር ጉ-ዎ አ- ሙ-ር- -------------------- እንዴት ነበር ጉዞዎ አቶ ሙለር? 0
se---i s_____ s-’-t- ------ se’ati
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? ባለ-ት--የ- -ት ---ሙ-ር? ባ____ የ_ ና_ አ_ ሙ___ ባ-ቤ-ዎ የ- ና- አ- ሙ-ር- ------------------- ባለቤትዎ የት ናት አቶ ሙለር? 0
ye-isu se-a-- ā-----am-. y_____ s_____ ā_________ y-’-s- s-‘-t- ā-i-e-a-i- ------------------------ ye’isu se‘ati āyiserami.
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) እር- --የ-ርሶ እ__ – የ___ እ-ሶ – የ-ር- ---------- እርሶ – የእርሶ 0
ye-isu --‘at--ā----ra--. y_____ s_____ ā_________ y-’-s- s-‘-t- ā-i-e-a-i- ------------------------ ye’isu se‘ati āyiserami.
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? እንዴት--በ- --- ወ-- ---? እ___ ነ__ ጉ__ ወ__ ስ___ እ-ዴ- ነ-ር ጉ-ዎ ወ-ሮ ስ-ዝ- --------------------- እንዴት ነበር ጉዞዎ ወ/ሮ ስሚዝ? 0
ye’is- se-a-i--y----a--. y_____ s_____ ā_________ y-’-s- s-‘-t- ā-i-e-a-i- ------------------------ ye’isu se‘ati āyiserami.
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? ባለቤ-ዎ -- -ቸ- -/--ስሚዝ? ባ____ የ_ ና__ ወ__ ስ___ ባ-ቤ-ዎ የ- ና-ው ወ-ሮ ስ-ዝ- --------------------- ባለቤትዎ የት ናቸው ወ/ሮ ስሚዝ? 0
s---t- -i-ig--a l-y---es--’-lwa-i. s_____ g_______ l___ t____________ s-‘-t- g-d-g-d- l-y- t-s-k-i-w-l-. ---------------------------------- se‘atu gidigida layi tesek’ilwali.

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!