Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   af om van iets te hou

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sewentig]

om van iets te hou

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? W-- - ---k? W__ u r____ W-l u r-o-? ----------- Wil u rook? 0
Chcete si zatančit? W-l-u-da--? W__ u d____ W-l u d-n-? ----------- Wil u dans? 0
Chcete se projít? Wi- u ga-n-st-p? W__ u g___ s____ W-l u g-a- s-a-? ---------------- Wil u gaan stap? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. E--w-- graag r--k. E_ w__ g____ r____ E- w-l g-a-g r-o-. ------------------ Ek wil graag rook. 0
Chceš cigaretu? Wi- j--’n--ig--e----? W__ j_ ’_ s______ h__ W-l j- ’- s-g-r-t h-? --------------------- Wil jy ’n sigaret hê? 0
Chce připálit. H- s--k--- --urhout--e / -------er. H_ s___ ’_ v__________ / a_________ H- s-e- ’- v-u-h-u-j-e / a-n-t-k-r- ----------------------------------- Hy soek ’n vuurhoutjie / aansteker. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ek wi--g---- -et--d--nk. E_ w__ g____ i___ d_____ E- w-l g-a-g i-t- d-i-k- ------------------------ Ek wil graag iets drink. 0
Něco bych snědl / snědla. Ek--i--gr--g ---- -et. E_ w__ g____ i___ e___ E- w-l g-a-g i-t- e-t- ---------------------- Ek wil graag iets eet. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ek-wi--gra-g b--tj-- on-spa-. E_ w__ g____ b______ o_______ E- w-l g-a-g b-e-j-e o-t-p-n- ----------------------------- Ek wil graag bietjie ontspan. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ek -il-u g-a-- iets-vr-. E_ w__ u g____ i___ v___ E- w-l u g-a-g i-t- v-a- ------------------------ Ek wil u graag iets vra. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. E--w-- - ---a--v-- i-----r-. E_ w__ u g____ v__ i___ v___ E- w-l u g-a-g v-r i-t- v-a- ---------------------------- Ek wil u graag vir iets vra. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ek-wi----gr------ -e-- --t-oo-. E_ w__ u g____ n_ i___ u_______ E- w-l u g-a-g n- i-t- u-t-o-i- ------------------------------- Ek wil u graag na iets uitnooi. 0
Co si přejete, prosím? W-- w-l - -ê? W__ w__ u h__ W-t w-l u h-? ------------- Wat wil u hê? 0
Přejete si kávu? Wi--- ---f-e -ê? W__ u k_____ h__ W-l u k-f-i- h-? ---------------- Wil u koffie hê? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Of--i--u---e-e- --- --? O_ w__ u l_____ t__ h__ O- w-l u l-e-e- t-e h-? ----------------------- Of wil u liewer tee hê? 0
Chceme jet domů. On- w-l-huis-to- r-. O__ w__ h___ t__ r__ O-s w-l h-i- t-e r-. -------------------- Ons wil huis toe ry. 0
Chcete zavolat taxi? So-k -ulle -n t---? S___ j____ ’_ t____ S-e- j-l-e ’- t-x-? ------------------- Soek julle ’n taxi? 0
Chtějí telefonovat. Hull- -i--gr--- ’n -pr--p -a--. H____ w__ g____ ’_ o_____ m____ H-l-e w-l g-a-g ’- o-r-e- m-a-. ------------------------------- Hulle wil graag ’n oproep maak. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + afrikánština (1-100) MP3 afrikánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.