Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   et midagi soovima

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [seitsekümmend]

midagi soovima

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? K-s-t----o----it--su-ts-t--a? K__ t_ s_________ s__________ K-s t- s-o-i-s-t- s-i-s-t-d-? ----------------------------- Kas te sooviksite suitsetada? 0
Chcete si zatančit? Kas te ------sit---an-s--a? K__ t_ s_________ t________ K-s t- s-o-i-s-t- t-n-s-d-? --------------------------- Kas te sooviksite tantsida? 0
Chcete se projít? Kas--e -o--i-s----jalu-----m-n--? K__ t_ s_________ j_______ m_____ K-s t- s-o-i-s-t- j-l-t-m- m-n-a- --------------------------------- Kas te sooviksite jalutama minna? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. M--s-ovi--i- -----e-ad-. M_ s________ s__________ M- s-o-i-s-n s-i-s-t-d-. ------------------------ Ma sooviksin suitsetada. 0
Chceš cigaretu? S-ovid--a-s-ga-et-i? S_____ s_ s_________ S-o-i- s- s-g-r-t-i- -------------------- Soovid sa sigaretti? 0
Chce připálit. Ta ---vi- --l-. T_ s_____ t____ T- s-o-i- t-l-. --------------- Ta soovib tuld. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ma s-o-i-sin---d--i juua. M_ s________ m_____ j____ M- s-o-i-s-n m-d-g- j-u-. ------------------------- Ma sooviksin midagi juua. 0
Něco bych snědl / snědla. Ma ------si--m--ag--süüa. M_ s________ m_____ s____ M- s-o-i-s-n m-d-g- s-ü-. ------------------------- Ma sooviksin midagi süüa. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ma soo-iks-- --i-- pu--t-. M_ s________ v____ p______ M- s-o-i-s-n v-i-i p-h-t-. -------------------------- Ma sooviksin veidi puhata. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ma------k-------lt -i--g----sida. M_ s________ t____ m_____ k______ M- s-o-i-s-n t-i-t m-d-g- k-s-d-. --------------------------------- Ma sooviksin teilt midagi küsida. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Ma--o-v-k-i- te-l--m--ag- pal-da. M_ s________ t____ m_____ p______ M- s-o-i-s-n t-i-t m-d-g- p-l-d-. --------------------------------- Ma sooviksin teilt midagi paluda. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. M- soo--k-i- teil- --da-i -------eha. M_ s________ t____ m_____ v____ t____ M- s-o-i-s-n t-i-e m-d-g- v-l-a t-h-. ------------------------------------- Ma sooviksin teile midagi välja teha. 0
Co si přejete, prosím? M-d---- so---te- pa--n? M___ t_ s_______ p_____ M-d- t- s-o-i-e- p-l-n- ----------------------- Mida te soovite, palun? 0
Přejete si kávu? S---i---te-k--v-? S______ t_ k_____ S-o-i-e t- k-h-i- ----------------- Soovite te kohvi? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Või so-v--- -e -i----t-e-? V__ s______ t_ p____ t____ V-i s-o-i-e t- p-g-m t-e-? -------------------------- Või soovite te pigem teed? 0
Chceme jet domů. Me -oo------o-u-sõi--. M_ s______ k___ s_____ M- s-o-i-e k-j- s-i-a- ---------------------- Me soovime koju sõita. 0
Chcete zavolat taxi? S--v-t- te t-k-ot? S______ t_ t______ S-o-i-e t- t-k-o-? ------------------ Soovite te taksot? 0
Chtějí telefonovat. N-d s-ovi--d h--istada. N__ s_______ h_________ N-d s-o-i-a- h-l-s-a-a- ----------------------- Nad soovivad helistada. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.