Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   hy ինչ որ բան սիրել

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [յոթանասուն]

70 [yot’anasun]

ինչ որ բան սիրել

inch’ vor ban sirel

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Ո-զ--՞--ե- ծ--լ: Ո______ ե_ ծ____ Ո-զ-ւ-մ ե- ծ-ե-: ---------------- ՈՒզու՞մ եք ծխել: 0
i--h- -o--ban--i--l i____ v__ b__ s____ i-c-’ v-r b-n s-r-l ------------------- inch’ vor ban sirel
Chcete si zatančit? ՈՒզո--մ-եք-պ-րե-: Ո______ ե_ պ_____ Ո-զ-ւ-մ ե- պ-ր-լ- ----------------- ՈՒզու՞մ եք պարել: 0
in----vo- -an-----l i____ v__ b__ s____ i-c-’ v-r b-n s-r-l ------------------- inch’ vor ban sirel
Chcete se projít? Ո-----մ--ք -բո-ն-լ: Ո______ ե_ զ_______ Ո-զ-ւ-մ ե- զ-ո-ն-լ- ------------------- ՈՒզու՞մ եք զբոսնել: 0
U--՞- -ek’ t-k--l U____ y___ t_____ U-u-m y-k- t-k-e- ----------------- Uzu՞m yek’ tskhel
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ես -ւ---մ ե- --ել: Ե_ ո_____ ե_ ծ____ Ե- ո-զ-ւ- ե- ծ-ե-: ------------------ Ես ուզում եմ ծխել: 0
Uz-՞- -e------h-l U____ y___ t_____ U-u-m y-k- t-k-e- ----------------- Uzu՞m yek’ tskhel
Chceš cigaretu? Ծխ-խոտ --զո-՞մ -ս: Ծ_____ ո______ ե__ Ծ-ա-ո- ո-զ-ւ-մ ե-: ------------------ Ծխախոտ ուզու՞մ ես: 0
U-u-m-ye-’ tsk-el U____ y___ t_____ U-u-m y-k- t-k-e- ----------------- Uzu՞m yek’ tskhel
Chce připálit. Ն--վա--չ է-ո-զ-ւմ: Ն_ վ____ է ո______ Ն- վ-ռ-չ է ո-զ-ւ-: ------------------ Նա վառիչ է ուզում: 0
U-u՞m----’----el U____ y___ p____ U-u-m y-k- p-r-l ---------------- Uzu՞m yek’ parel
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ն--ինչ-որ բան ---ւզո-մ---ել: Ն_ ի__ ո_ բ__ է ո_____ խ____ Ն- ի-չ ո- բ-ն է ո-զ-ւ- խ-ե-: ---------------------------- Նա ինչ որ բան է ուզում խմել: 0
Uz------k’ -a--l U____ y___ p____ U-u-m y-k- p-r-l ---------------- Uzu՞m yek’ parel
Něco bych snědl / snědla. Ե--ուզու- ----նչ-որ-բան--ւտել: Ե_ ո_____ ե_ ի__ ո_ բ__ ո_____ Ե- ո-զ-ւ- ե- ի-չ ո- բ-ն ո-տ-լ- ------------------------------ Ես ուզում եմ ինչ որ բան ուտել: 0
Uz--m --k- parel U____ y___ p____ U-u-m y-k- p-r-l ---------------- Uzu՞m yek’ parel
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ե---ւզ--- ե--մ--ք---հ---ս-ան-լ: Ե_ ո_____ ե_ մ_ ք__ հ__________ Ե- ո-զ-ւ- ե- մ- ք-չ հ-ն-ս-ա-ա-: ------------------------------- Ես ուզում եմ մի քիչ հանգստանալ: 0
U--՞m-y-k’ z-osn-l U____ y___ z______ U-u-m y-k- z-o-n-l ------------------ Uzu՞m yek’ zbosnel
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ե- ո---ւմ եմ Ձ---ի-- որ բ----արց---: Ե_ ո_____ ե_ Ձ__ ի__ ո_ բ__ հ_______ Ե- ո-զ-ւ- ե- Ձ-զ ի-չ ո- բ-ն հ-ր-ն-լ- ------------------------------------ Ես ուզում եմ Ձեզ ինչ որ բան հարցնել: 0
Uzu՞m yek- -b-sn-l U____ y___ z______ U-u-m y-k- z-o-n-l ------------------ Uzu՞m yek’ zbosnel
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Ե--ու-ու- ե---ե- --չ--- բ-- խ--ր--: Ե_ ո_____ ե_ Ձ__ ի__ ո_ բ__ խ______ Ե- ո-զ-ւ- ե- Ձ-զ ի-չ ո- բ-ն խ-դ-ե-: ----------------------------------- Ես ուզում եմ Ձեզ ինչ որ բան խնդրել: 0
Uzu՞m y-k’ -b---el U____ y___ z______ U-u-m y-k- z-o-n-l ------------------ Uzu՞m yek’ zbosnel
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ե--ո-զու- ----եզ հ-ավի--լ: Ե_ ո_____ ե_ Ձ__ հ________ Ե- ո-զ-ւ- ե- Ձ-զ հ-ա-ի-ե-: -------------------------- Ես ուզում եմ Ձեզ հրավիրել: 0
Y---u-u- y-m--s-h-l Y__ u___ y__ t_____ Y-s u-u- y-m t-k-e- ------------------- Yes uzum yem tskhel
Co si přejete, prosím? Ն---ց--- ի-ն---- ո--ո--: Ն_______ ի___ ե_ ո______ Ն-ր-ց-ք- ի-ն- ե- ո-զ-ւ-: ------------------------ Ներեցեք, ի՞նչ եք ուզում: 0
Y-- uzu--ye---s--el Y__ u___ y__ t_____ Y-s u-u- y-m t-k-e- ------------------- Yes uzum yem tskhel
Přejete si kávu? Ս--րճ-----ւ՞մ եք: Ս____ ո______ ե__ Ս-ւ-ճ ո-զ-ւ-մ ե-: ----------------- Սուրճ ուզու՞մ եք: 0
Ye- u-um yem --khel Y__ u___ y__ t_____ Y-s u-u- y-m t-k-e- ------------------- Yes uzum yem tskhel
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Թ-- ա--լ- լա--է-թ--: Թ__ ա____ լ__ է թ___ Թ-՞ ա-ե-ի լ-վ է թ-յ- -------------------- Թե՞ ավելի լավ է թեյ: 0
Tsk-akho----u՞- -es T________ u____ y__ T-k-a-h-t u-u-m y-s ------------------- Tskhakhot uzu՞m yes
Chceme jet domů. Մ-ն- -ւզո-- -----ո-- -ն-լ: Մ___ ո_____ ե__ տ___ գ____ Մ-ն- ո-զ-ւ- ե-ք տ-ւ- գ-ա-: -------------------------- Մենք ուզում ենք տուն գնալ: 0
Tsk----o- u-u՞m-yes T________ u____ y__ T-k-a-h-t u-u-m y-s ------------------- Tskhakhot uzu՞m yes
Chcete zavolat taxi? Տա----ուզ--՞- եք: Տ____ ո______ ե__ Տ-ք-ի ո-զ-ւ-մ ե-: ----------------- Տաքսի ուզու՞մ եք: 0
T--hakh----zu՞m--es T________ u____ y__ T-k-a-h-t u-u-m y-s ------------------- Tskhakhot uzu՞m yes
Chtějí telefonovat. Ն-անք -ւզու-----զան-ա-ար-լ: Ն____ ո_____ ե_ զ__________ Ն-ա-ք ո-զ-ւ- ե- զ-ն-ա-ա-ե-: --------------------------- Նրանք ուզում են զանգահարել: 0
Na--arri-h’-- u--m N_ v_______ e u___ N- v-r-i-h- e u-u- ------------------ Na varrich’ e uzum

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.