Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ka სურვილი

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [სამოცდაათი]

70 [samotsdaati]

სურვილი

survili

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? მ--ევ---ნე-ავთ? მ_____ გ_______ მ-წ-ვ- გ-ე-ა-თ- --------------- მოწევა გნებავთ? 0
s--vili s______ s-r-i-i ------- survili
Chcete si zatančit? ც--ვ- -ნ-----? ც____ გ_______ ც-კ-ა გ-ე-ა-თ- -------------- ცეკვა გნებავთ? 0
su--ili s______ s-r-i-i ------- survili
Chcete se projít? გ----რნე-ა--ნ----თ? გ_________ გ_______ გ-ს-ი-ნ-ბ- გ-ე-ა-თ- ------------------- გასეირნება გნებავთ? 0
mo------ -nebav-? m_______ g_______ m-t-'-v- g-e-a-t- ----------------- mots'eva gnebavt?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. მ-წევა ---და. მ_____ მ_____ მ-წ-ვ- მ-ნ-ა- ------------- მოწევა მინდა. 0
tsek-va g--bav-? t______ g_______ t-e-'-a g-e-a-t- ---------------- tsek'va gnebavt?
Chceš cigaretu? გინ---ს-----ტ-? გ____ ს________ გ-ნ-ა ს-გ-რ-ტ-? --------------- გინდა სიგარეტი? 0
gas-i--eba -nebav-? g_________ g_______ g-s-i-n-b- g-e-a-t- ------------------- gaseirneba gnebavt?
Chce připálit. მას--ე--------ა. მ__ ც_____ უ____ მ-ს ც-ც-ლ- უ-დ-. ---------------- მას ცეცხლი უნდა. 0
ga--i-ne-- ----av-? g_________ g_______ g-s-i-n-b- g-e-a-t- ------------------- gaseirneba gnebavt?
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. რამის --ლე-- ----ა. რ____ დ_____ მ_____ რ-მ-ს დ-ლ-ვ- მ-ნ-ა- ------------------- რამის დალევა მინდა. 0
g-----ne-a----ba--? g_________ g_______ g-s-i-n-b- g-e-a-t- ------------------- gaseirneba gnebavt?
Něco bych snědl / snědla. რ-----ჭ-მ- -ინ--. რ____ ჭ___ მ_____ რ-მ-ს ჭ-მ- მ-ნ-ა- ----------------- რამის ჭამა მინდა. 0
m----e-- --n-a. m_______ m_____ m-t-'-v- m-n-a- --------------- mots'eva minda.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. მ-----ცო-ა----ის----. მ____ ც___ დ_________ მ-ნ-ა ც-ტ- დ-ვ-ს-ე-ო- --------------------- მინდა ცოტა დავისვენო. 0
gi--a s-ga--t'i? g____ s_________ g-n-a s-g-r-t-i- ---------------- ginda sigaret'i?
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. რაღაც -ინდა-გ-ითხოთ. რ____ მ____ გ_______ რ-ღ-ც მ-ნ-ა გ-ი-ხ-თ- -------------------- რაღაც მინდა გკითხოთ. 0
ma- tset-kh-- --d-. m__ t________ u____ m-s t-e-s-h-i u-d-. ------------------- mas tsetskhli unda.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. რ-ღაც-მი--ა------ო-. რ____ მ____ გ_______ რ-ღ-ც მ-ნ-ა გ-ხ-ვ-თ- -------------------- რაღაც მინდა გთხოვოთ. 0
m-----e-skh-- u---. m__ t________ u____ m-s t-e-s-h-i u-d-. ------------------- mas tsetskhli unda.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. რამ-ზ- მინდ--დაგ------თ. რ_____ მ____ დ__________ რ-მ-ზ- მ-ნ-ა დ-გ-ა-ი-ო-. ------------------------ რამეზე მინდა დაგპატიჟოთ. 0
m----s---khli u-d-. m__ t________ u____ m-s t-e-s-h-i u-d-. ------------------- mas tsetskhli unda.
Co si přejete, prosím? რ--გ-ებ-ვთ? რ_ გ_______ რ- გ-ე-ა-თ- ----------- რა გნებავთ? 0
ra--s dal----mi--a. r____ d_____ m_____ r-m-s d-l-v- m-n-a- ------------------- ramis daleva minda.
Přejete si kávu? გ-ებავთ ერ-- -იქ- -ა--? გ______ ე___ ჭ___ ყ____ გ-ე-ა-თ ე-თ- ჭ-ქ- ყ-ვ-? ----------------------- გნებავთ ერთი ჭიქა ყავა? 0
ramis-d--e-- m-nda. r____ d_____ m_____ r-m-s d-l-v- m-n-a- ------------------- ramis daleva minda.
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? თ- ---- ჭიქა ჩაი--ი--ევნ-ა-? თ_ ე___ ჭ___ ჩ__ გ__________ თ- ე-თ- ჭ-ქ- ჩ-ი გ-რ-ე-ნ-ა-? ---------------------------- თუ ერთი ჭიქა ჩაი გირჩევნიათ? 0
r-m-- dalev- -in--. r____ d_____ m_____ r-m-s d-l-v- m-n-a- ------------------- ramis daleva minda.
Chceme jet domů. ჩვ-- სახ-შ--წ-სვ-ა -ვ-ნდ-. ჩ___ ს_____ წ_____ გ______ ჩ-ე- ს-ხ-შ- წ-ს-ლ- გ-ი-დ-. -------------------------- ჩვენ სახლში წასვლა გვინდა. 0
r-mis -h'--- m---a. r____ c_____ m_____ r-m-s c-'-m- m-n-a- ------------------- ramis ch'ama minda.
Chcete zavolat taxi? ტ--ს-----ბავთ? ტ____ გ_______ ტ-ქ-ი გ-ე-ა-თ- -------------- ტაქსი გნებავთ? 0
m--d--t-ot---da-i-v---. m____ t_____ d_________ m-n-a t-o-'- d-v-s-e-o- ----------------------- minda tsot'a davisveno.
Chtějí telefonovat. თქ-ე--და-ეკვა --ე----. თ____ დ______ გ_______ თ-ვ-ნ დ-რ-კ-ა გ-ე-ა-თ- ---------------------- თქვენ დარეკვა გნებავთ. 0
r-g-at- m---a -k'itk--t. r______ m____ g_________ r-g-a-s m-n-a g-'-t-h-t- ------------------------ raghats minda gk'itkhot.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.