Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ro „a dori” ceva

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [şaptezeci]

„a dori” ceva

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Dori-- s- ----ţ-? D_____ s_ f______ D-r-ţ- s- f-m-ţ-? ----------------- Doriţi să fumaţi? 0
Chcete si zatančit? Do-i-- -ă--a-s---? D_____ s_ d_______ D-r-ţ- s- d-n-a-i- ------------------ Doriţi să dansaţi? 0
Chcete se projít? Do---i-s--me---ţ---a-p---b--e? D_____ s_ m______ l_ p________ D-r-ţ- s- m-r-e-i l- p-i-b-r-? ------------------------------ Doriţi să mergeţi la plimbare? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. V--au--ă ----z. V____ s_ f_____ V-e-u s- f-m-z- --------------- Vreau să fumez. 0
Chceš cigaretu? V----- --gară? V___ o ţ______ V-e- o ţ-g-r-? -------------- Vrei o ţigară? 0
Chce připálit. E--v-e- ---fo-. E_ v___ u_ f___ E- v-e- u- f-c- --------------- El vrea un foc. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. D-re-- -ă be----e--. D_____ s_ b___ c____ D-r-s- s- b-a- c-v-. -------------------- Doresc să beau ceva. 0
Něco bych snědl / snědla. Do--s- să--ă---- ----. D_____ s_ m_____ c____ D-r-s- s- m-n-n- c-v-. ---------------------- Doresc să mănânc ceva. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. D-res- să-m- ----n--c--u-i-. D_____ s_ m_ o_______ p_____ D-r-s- s- m- o-i-n-s- p-ţ-n- ---------------------------- Doresc să mă odihnesc puţin. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Do--sc-s- -ă î-tr-b---v-. D_____ s_ v_ î_____ c____ D-r-s- s- v- î-t-e- c-v-. ------------------------- Doresc să vă întreb ceva. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. D-r--c-s- v----- -e-a. D_____ s_ v_ r__ c____ D-r-s- s- v- r-g c-v-. ---------------------- Doresc să vă rog ceva. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Do-e-c-să-v--i-vit l- ceva. D_____ s_ v_ i____ l_ c____ D-r-s- s- v- i-v-t l- c-v-. --------------------------- Doresc să vă invit la ceva. 0
Co si přejete, prosím? Ce--o-i-i-v---o-? C_ d_____ v_ r___ C- d-r-ţ- v- r-g- ----------------- Ce doriţi vă rog? 0
Přejete si kávu? D--iţi---c----? D_____ o c_____ D-r-ţ- o c-f-a- --------------- Doriţi o cafea? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Sa--dor-ţi ma-----e u- -eai? S__ d_____ m__ b___ u_ c____ S-u d-r-ţ- m-i b-n- u- c-a-? ---------------------------- Sau doriţi mai bine un ceai? 0
Chceme jet domů. Vr---să -er-e- a-a--. V___ s_ m_____ a_____ V-e- s- m-r-e- a-a-ă- --------------------- Vrem să mergem acasă. 0
Chcete zavolat taxi? Vre-- u- -axi? V____ u_ t____ V-e-i u- t-x-? -------------- Vreţi un taxi? 0
Chtějí telefonovat. E- v-r s- de--un t--e-o-. E_ v__ s_ d__ u_ t_______ E- v-r s- d-a u- t-l-f-n- ------------------------- Ei vor să dea un telefon. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + rumunština (1-100) MP3 rumunština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.