Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   sq tё dёshirosh diçka

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [shtatёdhjetё]

tё dёshirosh diçka

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? A dё--i-o-- -ё----i--u-an? A d________ t_ p___ d_____ A d-s-i-o-i t- p-n- d-h-n- -------------------------- A dёshironi tё pini duhan? 0
Chcete si zatančit? A --sh-ro-i-t--kёrc--i? A d________ t_ k_______ A d-s-i-o-i t- k-r-e-i- ----------------------- A dёshironi tё kёrceni? 0
Chcete se projít? A-dё---r-n- tё--il----h--it-e? A d________ t_ d____ s________ A d-s-i-o-i t- d-l-i s-ё-i-j-? ------------------------------ A dёshironi tё dilni shёtitje? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. D------j-tё-p--duh--. D_______ t_ p_ d_____ D-s-i-o- t- p- d-h-n- --------------------- Dёshiroj tё pi duhan. 0
Chceš cigaretu? A---s--r-n---ё cig---? A d_______ n__ c______ A d-s-i-o- n-ё c-g-r-? ---------------------- A dёshiron njё cigare? 0
Chce připálit. Ai------r-n -jar-. A_ d_______ z_____ A- d-s-i-o- z-a-r- ------------------ Ai dёshiron zjarr. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. D-shiro- -ё -i --çka. D_______ t_ p_ d_____ D-s-i-o- t- p- d-ç-a- --------------------- Dёshiroj tё pi diçka. 0
Něco bych snědl / snědla. Dёshi----tё--a d---a. D_______ t_ h_ d_____ D-s-i-o- t- h- d-ç-a- --------------------- Dёshiroj tё ha diçka. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Dёs-ir-j -ё p-sh----ak. D_______ t_ p_____ p___ D-s-i-o- t- p-s-o- p-k- ----------------------- Dёshiroj tё pushoj pak. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Dё---r-- t-----ye--p-- ----a. D_______ t___ p___ p__ d_____ D-s-i-o- t-j- p-e- p-r d-ç-a- ----------------------------- Dёshiroj t’ju pyes pёr diçka. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. D-s-ir---t’j--kёr----d-çka. D_______ t___ k_____ d_____ D-s-i-o- t-j- k-r-o- d-ç-a- --------------------------- Dёshiroj t’ju kёrkoj diçka. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Dё-hi-oj --j- f--j-p-- diku. D_______ t___ f___ p__ d____ D-s-i-o- t-j- f-o- p-r d-k-. ---------------------------- Dёshiroj t’ju ftoj pёr diku. 0
Co si přejete, prosím? Ç--rё--ёsh--o-i--u --te-? Ç____ d________ j_ l_____ Ç-a-ё d-s-i-o-i j- l-t-m- ------------------------- Çfarё dёshironi ju lutem? 0
Přejete si kávu? A-dё---ro-- njё-ka--? A d________ n__ k____ A d-s-i-o-i n-ё k-f-? --------------------- A dёshironi njё kafe? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? A-- j--pёlqe- mё-------n---ç--? A__ j_ p_____ m_ s____ n__ ç___ A-o j- p-l-e- m- s-u-ё n-ё ç-j- ------------------------------- Apo ju pёlqen mё shumё njё çaj? 0
Chceme jet domů. D-s-iro-më--ё----ojmё-nё sht-pi. D_________ t_ s______ n_ s______ D-s-i-o-m- t- s-k-j-ё n- s-t-p-. -------------------------------- Dёshirojmë tё shkojmё nё shtёpi. 0
Chcete zavolat taxi? A-dёshi---i n-ё----s-? A d________ n__ t_____ A d-s-i-o-i n-ё t-k-i- ---------------------- A dёshironi njё taksi? 0
Chtějí telefonovat. A-a--ёs----jn- -ё --l-f---jnё. A__ d_________ t_ t___________ A-a d-s-i-o-n- t- t-l-f-n-j-ё- ------------------------------ Ata dёshirojnë tё telefonojnё. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + albánština (1-100) MP3 albánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.