Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   tl para magustuhan ang isang bagay

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [pitumpu]

para magustuhan ang isang bagay

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tagalog Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? G-s-o-m----n- ma---a--l-o? G____ m_ b___ m___________ G-s-o m- b-n- m-n-g-r-l-o- -------------------------- Gusto mo bang manigarilyo? 0
Chcete si zatančit? Gu--o mo-bang--um--aw? G____ m_ b___ s_______ G-s-o m- b-n- s-m-y-w- ---------------------- Gusto mo bang sumayaw? 0
Chcete se projít? Gu-t- -o b-ng-m-g-a----l----? G____ m_ b___ m______________ G-s-o m- b-n- m-g-a-a---a-a-? ----------------------------- Gusto mo bang maglakad-lakad? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Gust- -on------g-ri-y-. G____ k___ m___________ G-s-o k-n- m-n-g-r-l-o- ----------------------- Gusto kong manigarilyo. 0
Chceš cigaretu? Gust- -- b--n----gar----? G____ m_ b_ n_ s_________ G-s-o m- b- n- s-g-r-l-o- ------------------------- Gusto mo ba ng sigarilyo? 0
Chce připálit. G-------ya-n--p--g-ind-. G____ n___ n_ p_________ G-s-o n-y- n- p-n-s-n-i- ------------------------ Gusto niya ng pangsindi. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Gu--o-ko-san--g-umi--m. G____ k_ s_____ u______ G-s-o k- s-n-n- u-i-o-. ----------------------- Gusto ko sanang uminom. 0
Něco bych snědl / snědla. G-st- ko-s-nan----mai-. G____ k_ s_____ k______ G-s-o k- s-n-n- k-m-i-. ----------------------- Gusto ko sanang kumain. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. G--to-k- ---ang -agp------. G____ k_ m_____ m__________ G-s-o k- m-n-n- m-g-a-i-g-. --------------------------- Gusto ko munang magpahinga. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ma- g---o--kon--i--no-- ---o. M__ g____ a____ i______ s____ M-y g-s-o a-o-g i-a-o-g s-y-. ----------------------------- May gusto akong itanong sayo. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. M---g-s-- a-ong i-a---i---p-s- iy-. M__ g____ a____ i__________ s_ i___ M-y g-s-o a-o-g i-a-a-i-s-p s- i-o- ----------------------------------- May gusto akong ipapakiusap sa iyo. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. G-s-- --ta-- an-ay---n. / ---to-ki-ang-a-a--. G____ k_____ a_________ / G____ k_____ a_____ G-s-o k-t-n- a-y-y-h-n- / G-s-o k-t-n- a-a-n- --------------------------------------------- Gusto kitang anyayahan. / Gusto kitang ayain. 0
Co si přejete, prosím? A-- a-- ---t----? A__ a__ g____ m__ A-o a-g g-s-o m-? ----------------- Ano ang gusto mo? 0
Přejete si kávu? G--to mo-ba--- k-pe? G____ m_ b_ n_ k____ G-s-o m- b- n- k-p-? -------------------- Gusto mo ba ng kape? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O---s g-sto-mo-ng -sa-? O m__ g____ m_ n_ t____ O m-s g-s-o m- n- t-a-? ----------------------- O mas gusto mo ng tsaa? 0
Chceme jet domů. G--t--n--i---umu-i. G____ n_____ u_____ G-s-o n-m-n- u-u-i- ------------------- Gusto naming umuwi. 0
Chcete zavolat taxi? Gusto-n--o-------i? G____ n___ n_ t____ G-s-o n-y- n- t-x-? ------------------- Gusto niyo ng taxi? 0
Chtějí telefonovat. G--to ni-yo----u-awa-. G____ n______ t_______ G-s-o n-n-o-g t-m-w-g- ---------------------- Gusto ninyong tumawag. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 tagalog (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.