Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   zh 喜欢某事

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70[七十]

70 [Qīshí]

喜欢某事

xǐhuān mǒu shì

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? 您 想 -----？ 您 想 抽_ 吗 ？ 您 想 抽- 吗 ？ ---------- 您 想 抽烟 吗 ？ 0
x--u-n-m---s-ì x_____ m__ s__ x-h-ā- m-u s-ì -------------- xǐhuān mǒu shì
Chcete si zatančit? 您-- 跳舞 吗 ？ 您 想 跳_ 吗 ？ 您 想 跳- 吗 ？ ---------- 您 想 跳舞 吗 ？ 0
x--u-n-m-----ì x_____ m__ s__ x-h-ā- m-u s-ì -------------- xǐhuān mǒu shì
Chcete se projít? 您-想 ---步-吗-？ 您 想 去 散_ 吗 ？ 您 想 去 散- 吗 ？ ------------ 您 想 去 散步 吗 ？ 0
n-n xi-ng ----yān ma? n__ x____ c______ m__ n-n x-ǎ-g c-ō-y-n m-? --------------------- nín xiǎng chōuyān ma?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. 我 想 抽烟-。 我 想 抽_ 。 我 想 抽- 。 -------- 我 想 抽烟 。 0
nín -iǎn- ch--------? n__ x____ c______ m__ n-n x-ǎ-g c-ō-y-n m-? --------------------- nín xiǎng chōuyān ma?
Chceš cigaretu? 你-想-- ---烟 吗-？ 你 想 要 一_ 烟 吗 ？ 你 想 要 一- 烟 吗 ？ -------------- 你 想 要 一支 烟 吗 ？ 0
n-n x--n- ---u-ān -a? n__ x____ c______ m__ n-n x-ǎ-g c-ō-y-n m-? --------------------- nín xiǎng chōuyān ma?
Chce připálit. 他-- 要 --- 。 他 想 要 打__ 。 他 想 要 打-机 。 ----------- 他 想 要 打火机 。 0
N-- xi--g ---owǔ-ma? N__ x____ t_____ m__ N-n x-ǎ-g t-à-w- m-? -------------------- Nín xiǎng tiàowǔ ma?
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. 我-- --- 东西 。 我 想 喝__ 东_ 。 我 想 喝-儿 东- 。 ------------ 我 想 喝点儿 东西 。 0
Nín-x-ǎng t---w- -a? N__ x____ t_____ m__ N-n x-ǎ-g t-à-w- m-? -------------------- Nín xiǎng tiàowǔ ma?
Něco bych snědl / snědla. 我 想-吃-儿 东西-。 我 想 吃__ 东_ 。 我 想 吃-儿 东- 。 ------------ 我 想 吃点儿 东西 。 0
N-- xi--g--------ma? N__ x____ t_____ m__ N-n x-ǎ-g t-à-w- m-? -------------------- Nín xiǎng tiàowǔ ma?
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. 我-- ----下-。 我 想 休_ 一_ 。 我 想 休- 一- 。 ----------- 我 想 休息 一下 。 0
N-n xiǎng-q--sà--ù-ma? N__ x____ q_ s____ m__ N-n x-ǎ-g q- s-n-ù m-? ---------------------- Nín xiǎng qù sànbù ma?
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. 我-- 问 您 一--事情-。 我 想 问 您 一_ 事_ 。 我 想 问 您 一- 事- 。 --------------- 我 想 问 您 一些 事情 。 0
N-n xiǎng ----àn-ù-ma? N__ x____ q_ s____ m__ N-n x-ǎ-g q- s-n-ù m-? ---------------------- Nín xiǎng qù sànbù ma?
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. 我 --求-您 点- ---。 我 想 求 您 点_ 事_ 。 我 想 求 您 点- 事- 。 --------------- 我 想 求 您 点儿 事情 。 0
Ní--x-ǎn- q- sà-----a? N__ x____ q_ s____ m__ N-n x-ǎ-g q- s-n-ù m-? ---------------------- Nín xiǎng qù sànbù ma?
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. 我-- 邀请-- 。 我 想 邀_ 您 。 我 想 邀- 您 。 ---------- 我 想 邀请 您 。 0
Wǒ -iǎn---h-u-ān. W_ x____ c_______ W- x-ǎ-g c-ō-y-n- ----------------- Wǒ xiǎng chōuyān.
Co si přejete, prosím? 请- 您 要-点儿-什- ？ 请_ 您 要 点_ 什_ ？ 请- 您 要 点- 什- ？ -------------- 请问 您 要 点儿 什么 ？ 0
Wǒ xi-ng -hō-yā-. W_ x____ c_______ W- x-ǎ-g c-ō-y-n- ----------------- Wǒ xiǎng chōuyān.
Přejete si kávu? 您---咖--- ？ 您 要 咖_ 吗 ？ 您 要 咖- 吗 ？ ---------- 您 要 咖啡 吗 ？ 0
Wǒ -iǎ---c---yā-. W_ x____ c_______ W- x-ǎ-g c-ō-y-n- ----------------- Wǒ xiǎng chōuyān.
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? 或者----喜欢 -茶 ？ 或_ 您 更__ 喝_ ？ 或- 您 更-欢 喝- ？ ------------- 或者 您 更喜欢 喝茶 ？ 0
Nǐ --ǎng--à--yī---ī-----ma? N_ x____ y__ y_ z__ y__ m__ N- x-ǎ-g y-o y- z-ī y-n m-? --------------------------- Nǐ xiǎng yào yī zhī yān ma?
Chceme jet domů. 我--想--家-。 我_ 想 回_ 。 我- 想 回- 。 --------- 我们 想 回家 。 0
N--x--n---ào -ī--hī -----a? N_ x____ y__ y_ z__ y__ m__ N- x-ǎ-g y-o y- z-ī y-n m-? --------------------------- Nǐ xiǎng yào yī zhī yān ma?
Chcete zavolat taxi? 你们-- ---车-吗-？ 你_ 要 打___ 吗 ？ 你- 要 打-租- 吗 ？ ------------- 你们 要 打出租车 吗 ？ 0
N- --ǎ-g -à--yī-zhī --n --? N_ x____ y__ y_ z__ y__ m__ N- x-ǎ-g y-o y- z-ī y-n m-? --------------------------- Nǐ xiǎng yào yī zhī yān ma?
Chtějí telefonovat. 他--- -----。 他_ 想 打 电_ 。 他- 想 打 电- 。 ----------- 他们 想 打 电话 。 0
Tā x-ǎng-yào -ǎ-uǒj-. T_ x____ y__ d_______ T- x-ǎ-g y-o d-h-ǒ-ī- --------------------- Tā xiǎng yào dǎhuǒjī.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + čínština (zjednodušená) (1-100) MP3 čínština (zjednodušená) (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.