Konverzační příručka

cs smět něco   »   ca poder fer alguna cosa

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [setanta-tres]

poder fer alguna cosa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Que -a-pot-----------n---t-e? Q__ j_ p___ c______ u_ c_____ Q-e j- p-t- c-n-u-r u- c-t-e- ----------------------------- Que ja pots conduir un cotxe? 0
Smíš už pít alkohol? Q-e ---p--s b--re --c----? Q__ j_ p___ b____ a_______ Q-e j- p-t- b-u-e a-c-h-l- -------------------------- Que ja pots beure alcohol? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Qu- ja--o---p-----n----ol-a l’e-----g-r? Q__ j_ p___ p___ a___ s__ a l___________ Q-e j- p-t- p-t- a-a- s-l a l-e-t-a-g-r- ---------------------------------------- Que ja pots pots anar sol a l’estranger? 0
smět p---r p____ p-d-r ----- poder 0
Smíme tady kouřit? P---m ---ar-aq-í? P____ f____ a____ P-d-m f-m-r a-u-? ----------------- Podem fumar aquí? 0
Smí se tu kouřit? E---o--f--a- aqu-? E_ p__ f____ a____ E- p-t f-m-r a-u-? ------------------ Es pot fumar aquí? 0
Lze platit kreditní kartou? Es -ot p-ga- amb t-rge---d---rèd--? E_ p__ p____ a__ t______ d_ c______ E- p-t p-g-r a-b t-r-e-a d- c-è-i-? ----------------------------------- Es pot pagar amb targeta de crèdit? 0
Lze platit šekem? Es pot pag-- amb----? E_ p__ p____ a__ x___ E- p-t p-g-r a-b x-c- --------------------- Es pot pagar amb xec? 0
Lze platit hotově? Es-p-- p-------més-en ---ct--? E_ p__ p____ n____ e_ e_______ E- p-t p-g-r n-m-s e- e-e-t-u- ------------------------------ Es pot pagar només en efectiu? 0
Mohu si zatelefonovat? Que---c t-uc-r? Q__ p__ t______ Q-e p-c t-u-a-? --------------- Que puc trucar? 0
Mohu se na něco zeptat? Q-- pu--fe- --a --e-un-a? Q__ p__ f__ u__ p________ Q-e p-c f-r u-a p-e-u-t-? ------------------------- Que puc fer una pregunta? 0
Mohu něco říci? Q-- --- -ir a--u---cosa? Q__ p__ d__ a_____ c____ Q-e p-c d-r a-g-n- c-s-? ------------------------ Que puc dir alguna cosa? 0
On nesmí spát v parku. (-ll--n- p-- d-rmir a- -arc. (____ n_ p__ d_____ a_ p____ (-l-) n- p-t d-r-i- a- p-r-. ---------------------------- (Ell) no pot dormir al parc. 0
On nesmí spát v autě. (E-l)-n- --t d-rm----l co---. (____ n_ p__ d_____ a_ c_____ (-l-) n- p-t d-r-i- a- c-t-e- ----------------------------- (Ell) no pot dormir al cotxe. 0
On nesmí spát na nádraží. (-ll- -- -ot d-rm-r a ---s-----. (____ n_ p__ d_____ a l_________ (-l-) n- p-t d-r-i- a l-e-t-c-ó- -------------------------------- (Ell) no pot dormir a l’estació. 0
Můžeme se posadit? P-dem seu--? P____ s_____ P-d-m s-u-e- ------------ Podem seure? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? P-dem r-b-e -a-cart-? P____ r____ l_ c_____ P-d-m r-b-e l- c-r-a- --------------------- Podem rebre la carta? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? Pod-m p------------a--nt? P____ p____ s____________ P-d-m p-g-r s-p-r-d-m-n-? ------------------------- Podem pagar separadament? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!