Konverzační příručka

cs smět něco   »   sv få något

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [sjuttiotre]

få något

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? F----u-re--n-k----bi-? F__ d_ r____ k___ b___ F-r d- r-d-n k-r- b-l- ---------------------- Får du redan köra bil? 0
Smíš už pít alkohol? F-- d- r---- dri-k- --k-hol? F__ d_ r____ d_____ a_______ F-r d- r-d-n d-i-k- a-k-h-l- ---------------------------- Får du redan dricka alkohol? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Får ----e--n-----ens---uto-lan--? F__ d_ r____ å__ e____ u_________ F-r d- r-d-n å-a e-s-m u-o-l-n-s- --------------------------------- Får du redan åka ensam utomlands? 0
smět f- f_ f- -- få 0
Smíme tady kouřit? Få- vi r--a --r? F__ v_ r___ h___ F-r v- r-k- h-r- ---------------- Får vi röka här? 0
Smí se tu kouřit? F-- -a- -ö-- -ä-? F__ m__ r___ h___ F-r m-n r-k- h-r- ----------------- Får man röka här? 0
Lze platit kreditní kartou? Får -an-----l- m-----n---o--? F__ m__ b_____ m__ k_________ F-r m-n b-t-l- m-d k-n-o-o-t- ----------------------------- Får man betala med kontokort? 0
Lze platit šekem? F-r -a---e-al--m-- -h--k? F__ m__ b_____ m__ c_____ F-r m-n b-t-l- m-d c-e-k- ------------------------- Får man betala med check? 0
Lze platit hotově? F-r -a-----a -e---a k-nt-n-? F__ m__ b___ b_____ k_______ F-r m-n b-r- b-t-l- k-n-a-t- ---------------------------- Får man bara betala kontant? 0
Mohu si zatelefonovat? K-n --- -å ri--a här? K__ j__ f_ r____ h___ K-n j-g f- r-n-a h-r- --------------------- Kan jag få ringa här? 0
Mohu se na něco zeptat? F-- -a--b-r--fr-----m --go-? F__ j__ b___ f____ o_ n_____ F-r j-g b-r- f-å-a o- n-g-t- ---------------------------- Får jag bara fråga om något? 0
Mohu něco říci? F---j-- --r- s--- n-g-t? F__ j__ b___ s___ n_____ F-r j-g b-r- s-g- n-g-t- ------------------------ Får jag bara säga något? 0
On nesmí spát v parku. H-n--år-i-te sova-- pa-k-n. H__ f__ i___ s___ i p______ H-n f-r i-t- s-v- i p-r-e-. --------------------------- Han får inte sova i parken. 0
On nesmí spát v autě. Ha---år i--- --v--i b-l--. H__ f__ i___ s___ i b_____ H-n f-r i-t- s-v- i b-l-n- -------------------------- Han får inte sova i bilen. 0
On nesmí spát na nádraží. Han---- i-te---va p----------n. H__ f__ i___ s___ p_ s_________ H-n f-r i-t- s-v- p- s-a-i-n-n- ------------------------------- Han får inte sova på stationen. 0
Můžeme se posadit? F-- -- -a--l-ts? F__ v_ t_ p_____ F-r v- t- p-a-s- ---------------- Får vi ta plats? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Ka--vi -- -e--n? K__ v_ f_ m_____ K-n v- f- m-n-n- ---------------- Kan vi få menyn? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? F----i be-a-a --- --r--ig? F__ v_ b_____ v__ f__ s___ F-r v- b-t-l- v-r f-r s-g- -------------------------- Får vi betala var för sig? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + švédština (1-100) MP3 švédština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!