Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   sr нешто образложити 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [седамдесет и пет]

75 [sedamdeset i pet]

нешто образложити 1

nešto obrazložiti 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? За--- н- д-лаз--е? З____ н_ д________ З-ш-о н- д-л-з-т-? ------------------ Зашто не долазите? 0
n-š-----r-------i 1 n____ o__________ 1 n-š-o o-r-z-o-i-i 1 ------------------- nešto obrazložiti 1
Je špatné počasí. В-е-е-ј--так- -ош-. В____ ј_ т___ л____ В-е-е ј- т-к- л-ш-. ------------------- Време је тако лоше. 0
ne--o-------o---i-1 n____ o__________ 1 n-š-o o-r-z-o-i-i 1 ------------------- nešto obrazložiti 1
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Ја-не--о-аз--, -е- -- -ре-- т--о ---е. Ј_ н_ д_______ ј__ ј_ в____ т___ л____ Ј- н- д-л-з-м- ј-р ј- в-е-е т-к- л-ш-. -------------------------------------- Ја не долазим, јер је време тако лоше. 0
Za-to-ne d-l-z-te? Z____ n_ d________ Z-š-o n- d-l-z-t-? ------------------ Zašto ne dolazite?
Proč nepřijde? З-ш-о ----- дол--и? З____ о_ н_ д______ З-ш-о о- н- д-л-з-? ------------------- Зашто он не долази? 0
Za--o -e---------? Z____ n_ d________ Z-š-o n- d-l-z-t-? ------------------ Zašto ne dolazite?
Není pozván. Он -и-е п-зва-. О_ н___ п______ О- н-ј- п-з-а-. --------------- Он није позван. 0
Z---o----d--a-i--? Z____ n_ d________ Z-š-o n- d-l-z-t-? ------------------ Zašto ne dolazite?
Nepřijde, protože není pozván. О---е-дол---, ј-р---ј- -о-ва-. О_ н_ д______ ј__ н___ п______ О- н- д-л-з-, ј-р н-ј- п-з-а-. ------------------------------ Он не долази, јер није позван. 0
Vr-me j- ---o--o-e. V____ j_ t___ l____ V-e-e j- t-k- l-š-. ------------------- Vreme je tako loše.
Proč nepřijdeš? З---- не ----зиш? З____ н_ д_______ З-ш-о н- д-л-з-ш- ----------------- Зашто не долазиш? 0
V-e-- -e t--o----e. V____ j_ t___ l____ V-e-e j- t-k- l-š-. ------------------- Vreme je tako loše.
Nemám čas. Ја --м---вр-мена. Ј_ н____ в_______ Ј- н-м-м в-е-е-а- ----------------- Ја немам времена. 0
Vr--e-je t-ko l--e. V____ j_ t___ l____ V-e-e j- t-k- l-š-. ------------------- Vreme je tako loše.
Nepřijdu, protože nemám čas. Ј- н- дол-зи-- --р --м-м в-ем--а. Ј_ н_ д_______ ј__ н____ в_______ Ј- н- д-л-з-м- ј-р н-м-м в-е-е-а- --------------------------------- Ја не долазим, јер немам времена. 0
J- -e-dol--im- --r j- -r--e-t-k- -oš-. J_ n_ d_______ j__ j_ v____ t___ l____ J- n- d-l-z-m- j-r j- v-e-e t-k- l-š-. -------------------------------------- Ja ne dolazim, jer je vreme tako loše.
Proč nezůstaneš? З-ш----е остан-ш? З____ н_ о_______ З-ш-о н- о-т-н-ш- ----------------- Зашто не останеш? 0
J-----d--a--m,--------v--m----ko-----. J_ n_ d_______ j__ j_ v____ t___ l____ J- n- d-l-z-m- j-r j- v-e-e t-k- l-š-. -------------------------------------- Ja ne dolazim, jer je vreme tako loše.
Musím ještě pracovat. Ја морам -о--р--и--. Ј_ м____ ј__ р______ Ј- м-р-м ј-ш р-д-т-. -------------------- Ја морам још радити. 0
J- ne----a-i-- j-r -- -r----ta-o-loše. J_ n_ d_______ j__ j_ v____ t___ l____ J- n- d-l-z-m- j-r j- v-e-e t-k- l-š-. -------------------------------------- Ja ne dolazim, jer je vreme tako loše.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Ј- -е о--аје-,--ер--о----још рад-т-. Ј_ н_ о_______ ј__ м____ ј__ р______ Ј- н- о-т-ј-м- ј-р м-р-м ј-ш р-д-т-. ------------------------------------ Ја не остајем, јер морам још радити. 0
Zaš-o-on-ne-do-a--? Z____ o_ n_ d______ Z-š-o o- n- d-l-z-? ------------------- Zašto on ne dolazi?
Proč už odcházíte? З-ш-о в-ћ-ид-т-? З____ в__ и_____ З-ш-о в-ћ и-е-е- ---------------- Зашто већ идете? 0
Z--t- o- -e-dola-i? Z____ o_ n_ d______ Z-š-o o- n- d-l-z-? ------------------- Zašto on ne dolazi?
Jsem unavený. Ј- -----м-ра--/-ум---а. Ј_ с__ у_____ / у______ Ј- с-м у-о-а- / у-о-н-. ----------------------- Ја сам уморан / уморна. 0
Z--t--on n---o-a-i? Z____ o_ n_ d______ Z-š-o o- n- d-l-z-? ------------------- Zašto on ne dolazi?
Jdu pryč, protože jsem unavený. Ј- идем,-ј-- -а---------- ум-рна. Ј_ и____ ј__ с__ у_____ / у______ Ј- и-е-, ј-р с-м у-о-а- / у-о-н-. --------------------------------- Ја идем, јер сам уморан / уморна. 0
O- --j- -o--an. O_ n___ p______ O- n-j- p-z-a-. --------------- On nije pozvan.
Proč už odjíždíte? З--то-већ о-л-з--е? З____ в__ о________ З-ш-о в-ћ о-л-з-т-? ------------------- Зашто већ одлазите? 0
O- ---e--o-va-. O_ n___ p______ O- n-j- p-z-a-. --------------- On nije pozvan.
Je už pozdě. Већ-ј- к-сн-. В__ ј_ к_____ В-ћ ј- к-с-о- ------------- Већ је касно. 0
O- nije p--v-n. O_ n___ p______ O- n-j- p-z-a-. --------------- On nije pozvan.
Odjíždím, protože už je pozdě. О--а--м, је- -е ве----сно. О_______ ј__ ј_ в__ к_____ О-л-з-м- ј-р ј- в-ћ к-с-о- -------------------------- Одлазим, јер је већ касно. 0
On ne --l-z-,--er-n------z---. O_ n_ d______ j__ n___ p______ O- n- d-l-z-, j-r n-j- p-z-a-. ------------------------------ On ne dolazi, jer nije pozvan.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.