Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   be Прыметнікі 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [семдзесят дзевяць]

79 [semdzesyat dzevyats’]

Прыметнікі 2

Prymetnіkі 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. На мне---н-- -ук--ка. Н_ м__ с____ с_______ Н- м-е с-н-я с-к-н-а- --------------------- На мне сіняя сукенка. 0
Prymetnі-і-2 P_________ 2 P-y-e-n-k- 2 ------------ Prymetnіkі 2
Mám na sobě červené šaty. Н- м----ырв-ная-с-ке-ка. Н_ м__ ч_______ с_______ Н- м-е ч-р-о-а- с-к-н-а- ------------------------ На мне чырвоная сукенка. 0
Pry----і-і 2 P_________ 2 P-y-e-n-k- 2 ------------ Prymetnіkі 2
Mám na sobě zelené šaty. На-мн--зялён---с--енка. Н_ м__ з______ с_______ Н- м-е з-л-н-я с-к-н-а- ----------------------- На мне зялёная сукенка. 0
N--m-e -і---ya-s-ke--a. N_ m__ s______ s_______ N- m-e s-n-a-a s-k-n-a- ----------------------- Na mne sіnyaya sukenka.
Koupím černou tašku. Я-к-п--ю чорную -умку. Я к_____ ч_____ с_____ Я к-п-я- ч-р-у- с-м-у- ---------------------- Я купляю чорную сумку. 0
N--m-e --ny--a --ke---. N_ m__ s______ s_______ N- m-e s-n-a-a s-k-n-a- ----------------------- Na mne sіnyaya sukenka.
Koupím hnědou tašku. Я куп-яю --рычн-в---су---. Я к_____ к_________ с_____ Я к-п-я- к-р-ч-е-у- с-м-у- -------------------------- Я купляю карычневую сумку. 0
N--m----і-yaya su-e---. N_ m__ s______ s_______ N- m-e s-n-a-a s-k-n-a- ----------------------- Na mne sіnyaya sukenka.
Koupím bílou tašku. Я--упля- --л-- су-ку. Я к_____ б____ с_____ Я к-п-я- б-л-ю с-м-у- --------------------- Я купляю белую сумку. 0
Na-mne -hy-v-------uk-n--. N_ m__ c_________ s_______ N- m-e c-y-v-n-y- s-k-n-a- -------------------------- Na mne chyrvonaya sukenka.
Potřebuji nové auto. Мне п-тр-б-ы нов- -ўт-м-бі--. М__ п_______ н___ а__________ М-е п-т-э-н- н-в- а-т-м-б-л-. ----------------------------- Мне патрэбны новы аўтамабіль. 0
N---ne -h--v--a-a --ken-a. N_ m__ c_________ s_______ N- m-e c-y-v-n-y- s-k-n-a- -------------------------- Na mne chyrvonaya sukenka.
Potřebuji rychlé auto. М-- -атр-----х-т-і -ўта-а-іл-. М__ п_______ х____ а__________ М-е п-т-э-н- х-т-і а-т-м-б-л-. ------------------------------ Мне патрэбны хуткі аўтамабіль. 0
N---ne--hy-v-naya----e-ka. N_ m__ c_________ s_______ N- m-e c-y-v-n-y- s-k-n-a- -------------------------- Na mne chyrvonaya sukenka.
Potřebuji pohodlné auto. Мн---ат-э-н- ---льн- -ўтама--ль. М__ п_______ ў______ а__________ М-е п-т-э-н- ў-у-ь-ы а-т-м-б-л-. -------------------------------- Мне патрэбны ўтульны аўтамабіль. 0
N----e-z-al-n-------e--a. N_ m__ z________ s_______ N- m-e z-a-e-a-a s-k-n-a- ------------------------- Na mne zyalenaya sukenka.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Т------е-с- жыве----рая ж------. Т__ н______ ж___ с_____ ж_______ Т-м н-в-р-е ж-в- с-а-а- ж-н-ы-а- -------------------------------- Там наверсе жыве старая жанчына. 0
N- -ne----l-n-y---u-e-ka. N_ m__ z________ s_______ N- m-e z-a-e-a-a s-k-n-a- ------------------------- Na mne zyalenaya sukenka.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Та- ------е-ж-в---о----я-ж-нч--а. Т__ н______ ж___ т______ ж_______ Т-м н-в-р-е ж-в- т-ў-т-я ж-н-ы-а- --------------------------------- Там наверсе жыве тоўстая жанчына. 0
Na --- zy-le---- s-ke--a. N_ m__ z________ s_______ N- m-e z-a-e-a-a s-k-n-a- ------------------------- Na mne zyalenaya sukenka.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Т-- --і-- --в- -і----а---а--ын-. Т__ у____ ж___ ц_______ ж_______ Т-м у-і-е ж-в- ц-к-ў-а- ж-н-ы-а- -------------------------------- Там унізе жыве цікаўная жанчына. 0
Y--k---y----cho-nu---s--k-. Y_ k_______ c_______ s_____ Y- k-p-y-y- c-o-n-y- s-m-u- --------------------------- Ya kuplyayu chornuyu sumku.
Naši hosté byli milí. На---го-ц--был- п----------дз-. Н___ г____ б___ п_______ л_____ Н-ш- г-с-і б-л- п-ы-м-ы- л-д-і- ------------------------------- Нашы госці былі прыемныя людзі. 0
Ya --ply-yu c-o-n-y- s-m--. Y_ k_______ c_______ s_____ Y- k-p-y-y- c-o-n-y- s-m-u- --------------------------- Ya kuplyayu chornuyu sumku.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Н-ш- гос---был-------вы- лю-зі. Н___ г____ б___ в_______ л_____ Н-ш- г-с-і б-л- в-т-і-ы- л-д-і- ------------------------------- Нашы госці былі ветлівыя людзі. 0
Ya-ku-----u --o-nu----um--. Y_ k_______ c_______ s_____ Y- k-p-y-y- c-o-n-y- s-m-u- --------------------------- Ya kuplyayu chornuyu sumku.
Naši hosté byli zajímaví lidé. Н-шы --с----ыл- ц-ка-ы- людзі. Н___ г____ б___ ц______ л_____ Н-ш- г-с-і б-л- ц-к-в-я л-д-і- ------------------------------ Нашы госці былі цікавыя людзі. 0
Y-----ly--- kary--n---yu---m--. Y_ k_______ k___________ s_____ Y- k-p-y-y- k-r-c-n-v-y- s-m-u- ------------------------------- Ya kuplyayu karychnevuyu sumku.
Mám milé děti. У -я-е -і--я-дзец-. У м___ м____ д_____ У м-н- м-л-я д-е-і- ------------------- У мяне мілыя дзеці. 0
Ya --p--ay--k-rych--v----su---. Y_ k_______ k___________ s_____ Y- k-p-y-y- k-r-c-n-v-y- s-m-u- ------------------------------- Ya kuplyayu karychnevuyu sumku.
Ale mí sousedé mají drzé děti. Але-ў-сус---я--наха--ыя--зеці. А__ ў с_______ н_______ д_____ А-е ў с-с-д-я- н-х-б-ы- д-е-і- ------------------------------ Але ў суседзяў нахабныя дзеці. 0
Ya ku--y-yu ka-y--ne-u-- --m--. Y_ k_______ k___________ s_____ Y- k-p-y-y- k-r-c-n-v-y- s-m-u- ------------------------------- Ya kuplyayu karychnevuyu sumku.
Jsou vaše děti hodné? У Ва--до--ыя -зе--? У В__ д_____ д_____ У В-с д-б-ы- д-е-і- ------------------- У Вас добрыя дзеці? 0
Y--k--l--y- b-l-y--su-k-. Y_ k_______ b_____ s_____ Y- k-p-y-y- b-l-y- s-m-u- ------------------------- Ya kuplyayu beluyu sumku.

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…