Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   he ‫עבר 1‬

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

‫81 [שמונים ואחת]‬

81 [shmonim w'axat]

‫עבר 1‬

avar 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
psát ‫--תוב‬ ‫______ ‫-כ-ו-‬ ------- ‫לכתוב‬ 0
ava--1 a___ 1 a-a- 1 ------ avar 1
Psal dopis. ‫ה-- --------.‬ ‫___ כ__ מ_____ ‫-ו- כ-ב מ-ת-.- --------------- ‫הוא כתב מכתב.‬ 0
avar 1 a___ 1 a-a- 1 ------ avar 1
A ona psala pohled. ‫-הי- -ת-ה -ל-י-.‬ ‫____ כ___ ג______ ‫-ה-א כ-ב- ג-ו-ה-‬ ------------------ ‫והיא כתבה גלויה.‬ 0
likht-v l______ l-k-t-v ------- likhtov
číst ‫-קרו-‬ ‫______ ‫-ק-ו-‬ ------- ‫לקרוא‬ 0
l--htov l______ l-k-t-v ------- likhtov
Četl časopis. ‫-ו---ר----ז-ן-‬ ‫___ ק__ מ______ ‫-ו- ק-א מ-ז-ן-‬ ---------------- ‫הוא קרא מגזין.‬ 0
likht-v l______ l-k-t-v ------- likhtov
A ona četla knihu. ‫ו--- ק-אה--פר-‬ ‫____ ק___ ס____ ‫-ה-א ק-א- ס-ר-‬ ---------------- ‫והיא קראה ספר.‬ 0
h- kat-v-mi-h-av. h_ k____ m_______ h- k-t-v m-k-t-v- ----------------- hu katav mikhtav.
vzít / vzít si ‫לק--‬ ‫_____ ‫-ק-ת- ------ ‫לקחת‬ 0
hu kat-- -ik---v. h_ k____ m_______ h- k-t-v m-k-t-v- ----------------- hu katav mikhtav.
Vzal si cigaretu. ‫ה-א לק---י---ה.‬ ‫___ ל__ ס_______ ‫-ו- ל-ח ס-ג-י-.- ----------------- ‫הוא לקח סיגריה.‬ 0
h- ka----mi-htav. h_ k____ m_______ h- k-t-v m-k-t-v- ----------------- hu katav mikhtav.
Vzala si kousek čokolády. ‫-ה---ל--- --י-ת-שוקו-ד-‬ ‫____ ל___ ח____ ש_______ ‫-ה-א ל-ח- ח-י-ת ש-ק-ל-.- ------------------------- ‫והיא לקחה חתיכת שוקולד.‬ 0
w--i---tv-- -l-y-h. w___ k_____ g______ w-h- k-t-a- g-u-a-. ------------------- w'hi katvah gluyah.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. ‫הוא--א ה-ה----ן א-ל -יא ----ה------.‬ ‫___ ל_ ה__ נ___ א__ ה__ ה____ נ______ ‫-ו- ל- ה-ה נ-מ- א-ל ה-א ה-י-ה נ-מ-ה-‬ -------------------------------------- ‫הוא לא היה נאמן אבל היא הייתה נאמנה.‬ 0
liqro l____ l-q-o ----- liqro
Byl líný, ale ona byla pilná. ‫ה-א-ה-ה -צ-- -בל הי-----ת---רוצה-‬ ‫___ ה__ ע___ א__ ה__ ה____ ח______ ‫-ו- ה-ה ע-ל- א-ל ה-א ה-י-ה ח-ו-ה-‬ ----------------------------------- ‫הוא היה עצלן אבל היא הייתה חרוצה.‬ 0
liqro l____ l-q-o ----- liqro
Byl chudý, ale ona byla bohatá. ‫-וא---ה --- אב- -----י-תה--ש-רה.‬ ‫___ ה__ ע__ א__ ה__ ה____ ע______ ‫-ו- ה-ה ע-י א-ל ה-א ה-י-ה ע-י-ה-‬ ---------------------------------- ‫הוא היה עני אבל היא הייתה עשירה.‬ 0
l---o l____ l-q-o ----- liqro
Neměl žádné peníze, jen dluhy. ‫-א -י- -- -ס---- ח-----‬ ‫__ ה__ ל_ כ__ ר_ ח______ ‫-א ה-ה ל- כ-ף ר- ח-ב-ת-‬ ------------------------- ‫לא היה לו כסף רק חובות.‬ 0
h--qar----g----. h_ q___ m_______ h- q-r- m-g-z-n- ---------------- hu qara magazin.
Neměl štěstí, jen smůlu. ‫-- היה ---מ-ל-אלא-בי- מזל.‬ ‫__ ה__ ל_ מ__ א__ ב__ מ____ ‫-א ה-ה ל- מ-ל א-א ב-ש מ-ל-‬ ---------------------------- ‫לא היה לו מזל אלא ביש מזל.‬ 0
hu-qara ma-a--n. h_ q___ m_______ h- q-r- m-g-z-n- ---------------- hu qara magazin.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. ‫-ו- ----צלי-, -ק נ--ל.‬ ‫___ ל_ ה_____ ר_ נ_____ ‫-ו- ל- ה-ל-ח- ר- נ-ש-.- ------------------------ ‫הוא לא הצליח, רק נכשל.‬ 0
hu-q-r- --g----. h_ q___ m_______ h- q-r- m-g-z-n- ---------------- hu qara magazin.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. ‫------ ה-ה-מ-וצה----- -א מ-ו--.‬ ‫___ ל_ ה__ מ_____ א__ ל_ מ______ ‫-ו- ל- ה-ה מ-ו-ה- א-א ל- מ-ו-ה-‬ --------------------------------- ‫הוא לא היה מרוצה, אלא לא מרוצה.‬ 0
w--i--a-'-h se-e-. w___ q_____ s_____ w-h- q-r-a- s-f-r- ------------------ w'hi qar'ah sefer.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. ‫-ו--ל---יה--או-ר --א--א מאוש-.‬ ‫___ ל_ ה__ מ____ א__ ל_ מ______ ‫-ו- ל- ה-ה מ-ו-ר א-א ל- מ-ו-ר-‬ -------------------------------- ‫הוא לא היה מאושר אלא לא מאושר.‬ 0
l-q--at l______ l-q-x-t ------- laqaxat
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. ‫ה-א ל- -יה נחמ-,-א---ל- -ח--.‬ ‫___ ל_ ה__ נ____ א__ ל_ נ_____ ‫-ו- ל- ה-ה נ-מ-, א-א ל- נ-מ-.- ------------------------------- ‫הוא לא היה נחמד, אלא לא נחמד.‬ 0
la-ax-t l______ l-q-x-t ------- laqaxat

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…