Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   mk Минато време 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [осумдесет и еден]

81 [osoomdyesyet i yedyen]

Минато време 1

Minato vryemye 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
psát пиш--а п_____ п-ш-в- ------ пишува 0
M-n--- vr-e-ye-1 M_____ v______ 1 M-n-t- v-y-m-e 1 ---------------- Minato vryemye 1
Psal dopis. Т-- н-пи-а -дно п--мо. Т__ н_____ е___ п_____ Т-ј н-п-ш- е-н- п-с-о- ---------------------- Тој напиша едно писмо. 0
M----- -ry---- 1 M_____ v______ 1 M-n-t- v-y-m-e 1 ---------------- Minato vryemye 1
A ona psala pohled. А-та--н-пиша -д-- к---ич--. А т__ н_____ е___ к________ А т-а н-п-ш- е-н- к-р-и-к-. --------------------------- А таа напиша една картичка. 0
p--hoo-a p_______ p-s-o-v- -------- pishoova
číst чи-а ч___ ч-т- ---- чита 0
pish-ova p_______ p-s-o-v- -------- pishoova
Četl časopis. Тој--и---е--дно-с-ис-ни-. Т__ ч_____ е___ с________ Т-ј ч-т-ш- е-н- с-и-а-и-. ------------------------- Тој читаше едно списание. 0
p-sh-ova p_______ p-s-o-v- -------- pishoova
A ona četla knihu. А-таа --т-ше е------ига. А т__ ч_____ е___ к_____ А т-а ч-т-ш- е-н- к-и-а- ------------------------ А таа читаше една книга. 0
T-ј---p-sh--y--n---ism-. T__ n______ y____ p_____ T-ј n-p-s-a y-d-o p-s-o- ------------------------ Toј napisha yedno pismo.
vzít / vzít si зема з___ з-м- ---- зема 0
Toј na-i--a---d-- p-smo. T__ n______ y____ p_____ T-ј n-p-s-a y-d-o p-s-o- ------------------------ Toј napisha yedno pismo.
Vzal si cigaretu. То- зе-е ед-а ц-г-ра. Т__ з___ е___ ц______ Т-ј з-д- е-н- ц-г-р-. --------------------- Тој зеде една цигара. 0
To- ---i--a -edn---ism-. T__ n______ y____ p_____ T-ј n-p-s-a y-d-o p-s-o- ------------------------ Toј napisha yedno pismo.
Vzala si kousek čokolády. Та- -е---е----пар-е-чокол---. Т__ з___ е___ п____ ч________ Т-а з-д- е-н- п-р-е ч-к-л-д-. ----------------------------- Таа зеде едно парче чоколадо. 0
A-t-a na--sh----dna-ka--i--ka. A t__ n______ y____ k_________ A t-a n-p-s-a y-d-a k-r-i-h-a- ------------------------------ A taa napisha yedna kartichka.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Т---бе----ев-р--,-н- та- б--е ве-н-. Т__ б___ н_______ н_ т__ б___ в_____ Т-ј б-ш- н-в-р-н- н- т-а б-ш- в-р-а- ------------------------------------ Тој беше неверен, но таа беше верна. 0
A -aa napish- -ed-- k-r-i--ka. A t__ n______ y____ k_________ A t-a n-p-s-a y-d-a k-r-i-h-a- ------------------------------ A taa napisha yedna kartichka.
Byl líný, ale ona byla pilná. Т-ј бе----р-е-ив,-но т-- б-------д--. Т__ б___ м_______ н_ т__ б___ в______ Т-ј б-ш- м-з-л-в- н- т-а б-ш- в-е-н-. ------------------------------------- Тој беше мрзелив, но таа беше вредна. 0
A -a---a--s-- y---a-kar-ich-a. A t__ n______ y____ k_________ A t-a n-p-s-a y-d-a k-r-i-h-a- ------------------------------ A taa napisha yedna kartichka.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Т-ј беш- -ир----ен--н---а--беш--б-г---. Т__ б___ с_________ н_ т__ б___ б______ Т-ј б-ш- с-р-м-ш-н- н- т-а б-ш- б-г-т-. --------------------------------------- Тој беше сиромашен, но таа беше богата. 0
c---a c____ c-i-a ----- chita
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Тој---ма-е пар-- -у-у д-л--ви. Т__ н_____ п____ т___ д_______ Т-ј н-м-ш- п-р-, т-к- д-л-о-и- ------------------------------ Тој немаше пари, туку долгови. 0
c---a c____ c-i-a ----- chita
Neměl štěstí, jen smůlu. То- --м--е-сре--,--у-- -ал-р. Т__ н_____ с_____ т___ м_____ Т-ј н-м-ш- с-е-а- т-к- м-л-р- ----------------------------- Тој немаше среќа, туку малер. 0
ch--a c____ c-i-a ----- chita
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Т-ј-нема-----пех- туку -е---ех. Т__ н_____ у_____ т___ н_______ Т-ј н-м-ш- у-п-х- т-к- н-у-п-х- ------------------------------- Тој немаше успех, туку неуспех. 0
To----i-a-hye--edno---is--i--. T__ c________ y____ s_________ T-ј c-i-a-h-e y-d-o s-i-a-i-e- ------------------------------ Toј chitashye yedno spisaniye.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Т-- н- беше зад------- т--у --задов--е-. Т__ н_ б___ з_________ т___ н___________ Т-ј н- б-ш- з-д-в-л-н- т-к- н-з-д-в-л-н- ---------------------------------------- Тој не беше задоволен, туку незадоволен. 0
To- c---a-h-e ye-n- -p-sa--y-. T__ c________ y____ s_________ T-ј c-i-a-h-e y-d-o s-i-a-i-e- ------------------------------ Toј chitashye yedno spisaniye.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. То- н- бе-е-с----н- тук------еќ--. Т__ н_ б___ с______ т___ н________ Т-ј н- б-ш- с-е-е-, т-к- н-с-е-е-. ---------------------------------- Тој не беше среќен, туку несреќен. 0
T-ј c-----h-e ye-no ----a-iy-. T__ c________ y____ s_________ T-ј c-i-a-h-e y-d-o s-i-a-i-e- ------------------------------ Toј chitashye yedno spisaniye.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. То- -е -е----и-пат--е-, ---- -ес-м--тиче-. Т__ н_ б___ с__________ т___ н____________ Т-ј н- б-ш- с-м-а-и-е-, т-к- н-с-м-а-и-е-. ------------------------------------------ Тој не беше симпатичен, туку несимпатичен. 0
A--aa--hit---ye -edna-k---ua. A t__ c________ y____ k______ A t-a c-i-a-h-e y-d-a k-i-u-. ----------------------------- A taa chitashye yedna knigua.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…