Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sq E shkuara 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [tetёdhjetёenjё]

E shkuara 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
psát s-kr--j s______ s-k-u-j ------- shkruaj 0
Psal dopis. Ai --k--a----n-ё l-tё-. A_ s________ n__ l_____ A- s-k-u-j-i n-ё l-t-r- ----------------------- Ai shkruajti njё letёr. 0
A ona psala pohled. D-e --- sh-----t- n-- -ar--l--ё. D__ a__ s________ n__ k_________ D-e a-o s-k-u-j-i n-ё k-r-o-i-ё- -------------------------------- Dhe ajo shkruajti njё kartolinё. 0
číst l---j l____ l-x-j ----- lexoj 0
Četl časopis. Ai --------ё r---s-ё. A_ l____ n__ r_______ A- l-x-i n-ё r-v-s-ё- --------------------- Ai lexoi njё revistё. 0
A ona četla knihu. Dh- --- --x-i-njё--ib--. D__ a__ l____ n__ l_____ D-e a-o l-x-i n-ё l-b-r- ------------------------ Dhe ajo lexoi njё libёr. 0
vzít / vzít si marr m___ m-r- ---- marr 0
Vzal si cigaretu. A- mo-- --ё c--a--. A_ m___ n__ c______ A- m-r- n-ё c-g-r-. ------------------- Ai mori njё cigare. 0
Vzala si kousek čokolády. A-o--o-i---ё --pё ço--ll--ё. A__ m___ n__ c___ ç_________ A-o m-r- n-ё c-p- ç-k-l-a-ё- ---------------------------- Ajo mori njё copё çokollatё. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Ai---- -sht- -esni-,--o- a-- -s-te b--n--e. A_ n__ i____ b______ p__ a__ i____ b_______ A- n-k i-h-e b-s-i-, p-r a-o i-h-e b-s-i-e- ------------------------------------------- Ai nuk ishte besnik, por ajo ishte besnike. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. A--ish-e d--b-l- po- -j--i-h---- -el-----. A_ i____ d______ p__ a__ i____ e z________ A- i-h-e d-m-e-, p-r a-o i-h-e e z-l-s-m-. ------------------------------------------ Ai ishte dembel, por ajo ishte e zellshme. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. A--i-h-- i v-rfёr---or aj- --h-e - pasur. A_ i____ i v______ p__ a__ i____ e p_____ A- i-h-e i v-r-ё-, p-r a-o i-h-e e p-s-r- ----------------------------------------- Ai ishte i varfёr, por ajo ishte e pasur. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. A- s-kish-- l-kё--p-r b--x-e. A_ s_______ l____ p__ b______ A- s-k-s-t- l-k-, p-r b-r-h-. ----------------------------- Ai s’kishte lekё, por borxhe. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Ai----isht- fa-,--o- ----m---r--lё-. A_ s_______ f___ p__ v____ t________ A- s-k-s-t- f-t- p-r v-t-m t-r-l-ё-. ------------------------------------ Ai s’kishte fat, por vetёm tersllёk. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. A--s-k-s-------ses- --- -ё-h-i-. A_ s_______ s______ p__ d_______ A- s-k-s-t- s-k-e-, p-r d-s-t-m- -------------------------------- Ai s’kishte sukses, por dёshtim. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. A- n-- ----e-i -ё-aqur- por --pa------r. A_ n__ i____ i k_______ p__ i p_________ A- n-k i-h-e i k-n-q-r- p-r i p-k-n-q-r- ---------------------------------------- Ai nuk ishte i kёnaqur, por i pakёnaqur. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. A------is----- lumt-r,--or --t-i-h-ua-. A_ n__ i____ i l______ p__ i t_________ A- n-k i-h-e i l-m-u-, p-r i t-i-h-u-r- --------------------------------------- Ai nuk ishte i lumtur, por i trishtuar. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Ai n-- -sht- ---pat----p-r isht--an-ip-tik. A_ n__ i____ s________ p__ i____ a_________ A- n-k i-h-e s-m-a-i-, p-r i-h-e a-t-p-t-k- ------------------------------------------- Ai nuk ishte simpatik, por ishte antipatik. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…