Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sr Прошлост 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [осамдесет и један]

81 [osamdeset i jedan]

Прошлост 1

Prošlost 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
psát п-сати п_____ п-с-т- ------ писати 0
Pr---os- 1 P_______ 1 P-o-l-s- 1 ---------- Prošlost 1
Psal dopis. О--је на--с------мо. О_ ј_ н______ п_____ О- ј- н-п-с-о п-с-о- -------------------- Он је написао писмо. 0
Pro-l-st-1 P_______ 1 P-o-l-s- 1 ---------- Prošlost 1
A ona psala pohled. А-о-а-----аписа-а --з--ед----. А о__ ј_ н_______ р___________ А о-а ј- н-п-с-л- р-з-л-д-и-у- ------------------------------ А она је написала разгледницу. 0
p----i p_____ p-s-t- ------ pisati
číst читати ч_____ ч-т-т- ------ читати 0
pis-ti p_____ p-s-t- ------ pisati
Četl časopis. Он--- ч-т-о--лу-тр------ч-с--и-. О_ ј_ ч____ и__________ ч_______ О- ј- ч-т-о и-у-т-о-а-и ч-с-п-с- -------------------------------- Он је читао илустровани часопис. 0
pi-a-i p_____ p-s-t- ------ pisati
A ona četla knihu. А -на--е------а--њи--. А о__ ј_ ч_____ к_____ А о-а ј- ч-т-л- к-и-у- ---------------------- А она је читала књигу. 0
On-je -apisa- p-smo. O_ j_ n______ p_____ O- j- n-p-s-o p-s-o- -------------------- On je napisao pismo.
vzít / vzít si узети у____ у-е-и ----- узети 0
O- je---p---o-pis--. O_ j_ n______ p_____ O- j- n-p-s-o p-s-o- -------------------- On je napisao pismo.
Vzal si cigaretu. Он је -----ц-га-е-у. О_ ј_ у___ ц________ О- ј- у-е- ц-г-р-т-. -------------------- Он је узео цигарету. 0
O- ---n---s-- p--mo. O_ j_ n______ p_____ O- j- n-p-s-o p-s-o- -------------------- On je napisao pismo.
Vzala si kousek čokolády. О----е-у-ел- -о--д ----лад-. О__ ј_ у____ к____ ч________ О-а ј- у-е-а к-м-д ч-к-л-д-. ---------------------------- Она је узела комад чоколаде. 0
A on---e n----a-- ra----d-icu. A o__ j_ n_______ r___________ A o-a j- n-p-s-l- r-z-l-d-i-u- ------------------------------ A ona je napisala razglednicu.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. О--је-б-о----ера-----и-је о-- б-л- в--на. О_ ј_ б__ н_______ а__ ј_ о__ б___ в_____ О- ј- б-о н-в-р-н- а-и ј- о-а б-л- в-р-а- ----------------------------------------- Он је био неверан, али је она била верна. 0
A o-- j---a------ --z--e-ni--. A o__ j_ n_______ r___________ A o-a j- n-p-s-l- r-z-l-d-i-u- ------------------------------ A ona je napisala razglednicu.
Byl líný, ale ona byla pilná. Он ------ ле-, ал--је --а бил-----д--. О_ ј_ б__ л___ а__ ј_ о__ б___ в______ О- ј- б-о л-њ- а-и ј- о-а б-л- в-е-н-. -------------------------------------- Он је био лењ, али је она била вредна. 0
A on-----n---s-la -azgl--n---. A o__ j_ n_______ r___________ A o-a j- n-p-s-l- r-z-l-d-i-u- ------------------------------ A ona je napisala razglednicu.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. О- ј----- --ромаш--,---и -е-----бил--бог-т-. О_ ј_ б__ с_________ а__ ј_ о__ б___ б______ О- ј- б-о с-р-м-ш-н- а-и ј- о-а б-л- б-г-т-. -------------------------------------------- Он је био сиромашан, али је она била богата. 0
čit-ti č_____ č-t-t- ------ čitati
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Он -и-е---а--н-в--,-------г-вe. О_ н___ и___ н_____ в__ д______ О- н-ј- и-а- н-в-а- в-ћ д-г-в-. ------------------------------- Он није имао новца, већ дуговe. 0
čit--i č_____ č-t-t- ------ čitati
Neměl štěstí, jen smůlu. Он н--- --ао-ср--е,--е--пе-. О_ н___ и___ с_____ в__ п___ О- н-ј- и-а- с-е-е- в-ћ п-х- ---------------------------- Он није имао среће, већ пех. 0
čit-ti č_____ č-t-t- ------ čitati
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Он----- и--- ---е-, -е- ---сп--. О_ н___ и___ у_____ в__ н_______ О- н-ј- и-а- у-п-х- в-ћ н-у-п-х- -------------------------------- Он није имао успех, већ неуспех. 0
O- -e -itao ilu---ova-- č-so--s. O_ j_ č____ i__________ č_______ O- j- č-t-o i-u-t-o-a-i č-s-p-s- -------------------------------- On je čitao ilustrovani časopis.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Он-н-ј- б-о-задо-ољ-н- в-- н-----в--а-. О_ н___ б__ з_________ в__ н___________ О- н-ј- б-о з-д-в-љ-н- в-ћ н-з-д-в-љ-н- --------------------------------------- Он није био задовољан, већ незадовољан. 0
On-je--i----i-u-t-ovan----sop-s. O_ j_ č____ i__________ č_______ O- j- č-t-o i-u-t-o-a-i č-s-p-s- -------------------------------- On je čitao ilustrovani časopis.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Он -и-е би- сре--н,-ве--не-рећан. О_ н___ б__ с______ в__ н________ О- н-ј- б-о с-е-а-, в-ћ н-с-е-а-. --------------------------------- Он није био срећан, већ несрећан. 0
On-j--č-t-o il----o---i č----is. O_ j_ č____ i__________ č_______ O- j- č-t-o i-u-t-o-a-i č-s-p-s- -------------------------------- On je čitao ilustrovani časopis.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Он н-ј- био -и--ат----- --ћ--нтипатичан. О_ н___ б__ с__________ в__ а___________ О- н-ј- б-о с-м-а-и-а-, в-ћ а-т-п-т-ч-н- ---------------------------------------- Он није био симпатичан, већ антипатичан. 0
A--------čit--a k-jigu. A o__ j_ č_____ k______ A o-a j- č-t-l- k-j-g-. ----------------------- A ona je čitala knjigu.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…