Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sv Förfluten tid 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [åttoiett]

Förfluten tid 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
psát skr--a s_____ s-r-v- ------ skriva 0
Psal dopis. Ha- -kr-- --- brev. H__ s____ e__ b____ H-n s-r-v e-t b-e-. ------------------- Han skrev ett brev. 0
A ona psala pohled. Och-h-- s-rev-e-- ----. O__ h__ s____ e__ k____ O-h h-n s-r-v e-t k-r-. ----------------------- Och hon skrev ett kort. 0
číst lä-a l___ l-s- ---- läsa 0
Četl časopis. H-- l-----e- vec-o--d-i--. H__ l____ e_ v____________ H-n l-s-e e- v-c-o-i-n-n-. -------------------------- Han läste en veckotidning. 0
A ona četla knihu. Oc- -on-----e--n --k. O__ h__ l____ e_ b___ O-h h-n l-s-e e- b-k- --------------------- Och hon läste en bok. 0
vzít / vzít si -a t_ t- -- ta 0
Vzal si cigaretu. Ha--to- -n--igar---. H__ t__ e_ c________ H-n t-g e- c-g-r-t-. -------------------- Han tog en cigarett. 0
Vzala si kousek čokolády. Ho--t-- -n-----ch----d. H__ t__ e_ b__ c_______ H-n t-g e- b-t c-o-l-d- ----------------------- Hon tog en bit choklad. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. H-- -ar -t------ -e--ho- var-trogen. H__ v__ o_______ m__ h__ v__ t______ H-n v-r o-r-g-n- m-n h-n v-r t-o-e-. ------------------------------------ Han var otrogen, men hon var trogen. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Ha- -ar--at- -e- -on-v-r--litig. H__ v__ l___ m__ h__ v__ f______ H-n v-r l-t- m-n h-n v-r f-i-i-. -------------------------------- Han var lat, men hon var flitig. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. H-n---r--attig,-men h-n var-r--. H__ v__ f______ m__ h__ v__ r___ H-n v-r f-t-i-, m-n h-n v-r r-k- -------------------------------- Han var fattig, men hon var rik. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Ha- ha-- ing--p--g--, -tan ---ld--. H__ h___ i___ p______ u___ s_______ H-n h-d- i-g- p-n-a-, u-a- s-u-d-r- ----------------------------------- Han hade inga pengar, utan skulder. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. H-n --de -nt--t-r, -ta- ot--. H__ h___ i___ t___ u___ o____ H-n h-d- i-t- t-r- u-a- o-u-. ----------------------------- Han hade inte tur, utan otur. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Ha--h--e --g-n--r----ng,--ta- m-t---g. H__ h___ i____ f________ u___ m_______ H-n h-d- i-g-n f-a-g-n-, u-a- m-t-å-g- -------------------------------------- Han hade ingen framgång, utan motgång. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. H-n -ar---t--n--d, ---n-miss----. H__ v__ i___ n____ u___ m________ H-n v-r i-t- n-j-, u-a- m-s-n-j-. --------------------------------- Han var inte nöjd, utan missnöjd. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Han var in-- ly--li-, uta- -ly-klig. H__ v__ i___ l_______ u___ o________ H-n v-r i-t- l-c-l-g- u-a- o-y-k-i-. ------------------------------------ Han var inte lycklig, utan olycklig. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Han -ar i--e -y-pat--k- u--- ---m--t-sk. H__ v__ i___ s_________ u___ o__________ H-n v-r i-t- s-m-a-i-k- u-a- o-y-p-t-s-. ---------------------------------------- Han var inte sympatisk, utan osympatisk. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + švédština (1-100) MP3 švédština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…